Drama na Islandu. Referendum o návratu k EU se otočilo, rozhodují desetiny procenta
Islandské referendum o návratu k přístupovým rozhovorům s Evropskou unií se změnilo v mimořádně těsný souboj. Po sečtení více než 152 tisíc hlasů vedou odpůrci obnovení jednání poměrem 50,1 ku 49,9 procenta. Vývoj se přitom během noci obrátil poté, co začaly přibývat hlasy mimo Reykjavík.
Island rozhoduje o tom, zda znovu otevře přístupová jednání s Evropskou unií. A zatím jde o mimořádně těsný souboj.
Po sečtení více než 152 tisíc hlasů se do čela dostali odpůrci obnovení rozhovorů. Proti jejich pokračování hlasovalo 50,1 procenta voličů, zatímco pro bylo 49,9 procenta. Vyplývá to z údajů islandského veřejnoprávního média RÚV.
Výsledek se přitom během noci otočil. Zpočátku, až do 5:15 středoevropského letního času, vedli zastánci návratu k jednáním s Unií. Poté začaly přibývat hlasy z dalších částí země a odpůrci se dostali těsně do vedení.
Jedním z důvodů je rozdíl mezi Reykjavíkem a zbytkem Islandu. V hlavním městě se voliči podle RÚV přiklánějí k možnosti „ano“ výrazněji než v ostatních volebních obvodech. Právě hlasy z Reykjavíku byly navíc na začátku sčítání zastoupeny více.
Islanďané příští týden sice nebudou hlasovat o členství v Evropské unii, referendum je k němu však může výrazně přiblížit. Proč zrovna teď? A co to znamená pro Brusel?
Chystá se Island do Evropské unie?
Politika
Island je Evropě blízko, členem EU ale není
Island má necelých 400 tisíc obyvatel a patří mezi zakládající členy NATO. Je také součástí jednotného evropského trhu a schengenského prostoru, členem Evropské unie však dosud není.
Přístupová jednání přitom už jednou zahájil. Stalo se tak v roce 2010 uprostřed finanční krize. O tři roky později je ale po rychlém zotavení ekonomiky pozastavil.
Jedním z hlavních důvodů byl ostrý spor s Evropskou unií o rybolovná práva, která jsou pro islandskou ekonomiku mimořádně citlivým tématem.
Před zmrazením rozhovorů v roce 2013 stihl Island uzavřít 11 z celkem 33 kapitol přístupového procesu.
Premiér Andrej Babiš chce výrazně urychlit rozšiřování Evropské unie i Schengenu směrem na západní Balkán. Černá Hora by podle něj mohla vstoupit do EU už v roce 2028, Albánie o rok později, zatímco země regionu včetně Srbska by se měly do schengenského prostoru dostat ještě rychleji.
Babiš tlačí na velké rozšíření Evropy. Do Schengenu chce pustit i Srbsko
Politika
Zájem o EU znovu vzrostl
V poslední době se ale debata o členství v Evropské unii na Islandu znovu rozhořela. Přispěl k tomu růst životních nákladů, ruská válka na Ukrajině i výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko.
Ani případné vítězství zastánců obnovení rozhovorů by však automaticky neznamenalo vstup Islandu do Unie. Země by nejprve musela znovu otevřít přístupová jednání a dokončit zbývající kapitoly.
Teprve poté by Island čekalo další samostatné referendum, tentokrát přímo o členství v Evropské unii.
