Islanďané odmítli EU
Islanďané podle průběžných výsledků odmítli obnovit přístupová jednání s Evropskou unií. Proti je 52,5 procenta hlasujících a zbývající nespočítané hlasy už podle veřejnoprávního média RÚV výsledek nezvrátí.
Island v referendu podle všeho odmítl obnovit přístupová jednání s Evropskou unií. Vyplývá to z průběžných výsledků, o nichž informuje tamní veřejnoprávní médium RÚV.
Sečteny ještě nejsou všechny hlasy z posledního volebního obvodu Jihozápad, podle RÚV už ale zbývající hlasy výsledek nemohou změnit.
Aktuálně je proti obnovení rozhovorů 52,5 procenta sečtených hlasů a pro 47,5 procenta. Ze začátku až do 5:15 středoevropského letního času vypadala čísla lépe pro vstup do EU, údaje ale ovlivňoval vyšší počet sečtených hlasů v Reykjakvíku, jehož obyvatelé jsou obnově přístupových jednání nakloněni více než jiné obvody. Posléze se trend obrátil a nástup odpůrců se už jen zvyšoval.
Volební právo má něco málo přes 270 tisíc Islanďanů. Podle islandské televize odevzdala svůj hlas pětina z nich předem.
Voliči se přiklonili na stranu těch, podle nichž jsou islandské rybolovné vody příliš cenné na to, aby se o nich rozhodovalo jinde. Podle agentury Reuters výsledek hlasování zklame Brusel. Pokud by Islanďané bývali hlasovali pro, mohlo by to podle některých unijních úředníků pomoci zmírnit skepsi vůči rozšíření EU a strategicky posílit blok v době, kdy je v centru pozornosti bezpečnost v Arktidě.
Islandská premiérka Kristrún Frostadóttirová ze sociálně-demokratické strany již dříve oznámila, že se bude výsledkem referenda řídit.
Islanďané příští týden sice nebudou hlasovat o členství v Evropské unii, referendum je k němu však může výrazně přiblížit. Proč zrovna teď? A co to znamená pro Brusel?
Chystá se Island do Evropské unie?
Politika
Island je Evropě blízko, členem EU ale není
Island má necelých 400 tisíc obyvatel a patří mezi zakládající členy NATO. Je také součástí jednotného evropského trhu a schengenského prostoru, členem Evropské unie však dosud není.
Přístupová jednání přitom už jednou zahájil. Stalo se tak v roce 2010 uprostřed finanční krize. O tři roky později je ale po rychlém zotavení ekonomiky pozastavil.
Jedním z hlavních důvodů byl ostrý spor s Evropskou unií o výše zmíněná rybolovná práva, která jsou pro islandskou ekonomiku mimořádně citlivým tématem.
Před zmrazením rozhovorů v roce 2013 stihl Island uzavřít 11 z celkem 33 kapitol přístupového procesu.
Premiér Andrej Babiš chce výrazně urychlit rozšiřování Evropské unie i Schengenu směrem na západní Balkán. Černá Hora by podle něj mohla vstoupit do EU už v roce 2028, Albánie o rok později, zatímco země regionu včetně Srbska by se měly do schengenského prostoru dostat ještě rychleji.
Babiš tlačí na velké rozšíření Evropy. Do Schengenu chce pustit i Srbsko
Politika
Zájem o EU znovu vzrostl
V poslední době se ale debata o členství v Evropské unii na Islandu znovu rozhořela. Přispěl k tomu růst životních nákladů, ruská válka na Ukrajině i výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko.
Ani případné vítězství zastánců obnovení rozhovorů by však automaticky neznamenalo vstup Islandu do Unie. Země by nejprve musela znovu otevřít přístupová jednání a dokončit zbývající kapitoly.
Teprve poté by Island čekalo další samostatné referendum, tentokrát přímo o členství v Evropské unii.
