Německo přebírá český recept na drahá paliva. Tlak na Babišovu vládu sílí
Německo chystá snížení daní z pohonných hmot i cenové stropy po vzoru Česka. Berlín chce řidičům ulevit zhruba o čtyři koruny na litr, podobná opatření připravuje také Polsko. Tlak na Babišovu vládu, aby se k regulaci paliv vrátila, tak roste, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německo se po prudkém růstu cen pohonných hmot vydává cestou, která v základních rysech nápadně připomíná opatření, jež letos na jaře zavedla Česká republika. Berlín se předběžně dohodl jednak na výrazném snížení daňového zatížení benzínu a nafty, jednak na zavedení pohyblivého cenového stropu. Nejde tedy o zmrazení cen na jedné pevně stanovené částce, nýbrž o regulaci maximální ceny, která se bude měnit podle vývoje světových cen ropy a dalších nákladů.
Právě v tomto ohledu je podobnost s českým modelem značná. Česká vláda od 8. dubna stanovovala maximální denní cenu benzínu a nafty na základě velkoobchodních cen a rotterdamských kotací Platts. K nim bylo možné přičíst nejvýše stanovenou marži a následně daně. Původní maximální marže činila 2,50 koruny na litr benzínu i nafty, od května byla zvýšena na tři koruny. Současně stát snížil spotřební daň z nafty o 1,939 koruny na litr, což po započtení DPH představovalo úlevu 2,35 koruny na litr.
Polsko chce zlevnit benzín a naftu mimořádnou daní z ropných zisků. Účet by ale podle Lukáše Kovandy mohl částečně dopadnout i na české řidiče, pokud by si Orlen výpadek zisku kompenzoval vyššími maržemi v Česku. Tuzemská vláda přitom zatím nové kroky proti drahým palivům nechystá, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Polákům levnější benzín, Čechům dražší? Orlen se může „hojit“ u nás
Názory
Dva základní nástroje
Německo nyní kombinuje stejné dva základní nástroje: daňovou úlevu a regulaci cenové tvorby. Energetická daň má být snížena o 14 eurocentů na litr. Po zahrnutí efektu nižší DPH má být pohonná hmota u čerpací stanice levnější přibližně o 17 centů, tedy při současném kurzu zhruba o čtyři koruny na litr. Daňová úleva má podle nynější dohody začít v říjnu a platit do konce letošního roku. Celkový objem úlev má dosáhnout přibližně 2,5 miliardy eur, přičemž část nákladů mají nést spolkové země.
Druhou částí je cenový strop, který má být zaveden nejpozději od začátku příštího roku. Maximální cena benzínu a nafty by se měla odvíjet od vývoje cen ropy, nákladů na přepravu a distribuci a povolené obchodní marže. Pokud tedy ropa nebo velkoobchodní ceny paliv zdraží, smí vzrůst také maximální cena u pumpy. Pokud vstupy zlevní, měl by se odpovídajícím způsobem snížit i strop. Podrobnosti výpočtu však Německo zatím nezveřejnilo.
Ekonomicky jde tedy o velmi podobnou filozofii, jakou na jaře zvolila Česká republika. Stát se nesnaží administrativně popřít světovou cenu ropy. Snaží se zabránit tomu, aby se v mimořádné situaci mezi velkoobchodní cenou paliva a cenou u čerpací stanice rozevřely nadměrné marže. Český model tento mechanismus formuloval explicitně: Ministerstvo financí každý den vypočítávalo maximální cenu z velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL a z burzovních kotací Platts, k nimž připočítávalo povolenou marži a daně.
Německý krok je pozoruhodný i proto, že ještě před několika dny nebyla na cenovém stropu shoda. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová jej odmítala a prosazovala namísto něj především daňovou úlevu. Prudké zdražování ale politickou situaci změnilo. Německý diesel se ve čtvrtek dostal v celostátním průměru přibližně na 2,47 eura za litr a benzín Super E10 na 2,31 eura.
Kanada chce blíž k Evropě, jenže mezi Ottawou a Bruselem stojí Donald Trump, který označil případné přidružené členství Kanady za možný „nepřátelský akt“ a pohrozil Evropě „velmi vysokými“ cly. A proti stojí i miliardové zájmy německého automobilového průmyslu. Nakonec se hlavní brzdou bezprecedentního sblížení Kanady s EU může stát právě Berlín. 
Lukáš Kovanda: Kanada jako přidružený člen EU? Němci mohou říct ne
Názory
Tlak na Babišovu vládu stoupá
Pro Česko může mít německý krok poměrně bezprostřední význam. Samotná německá daňová úleva ve výši zhruba 17 centů odpovídá přibližně čtyřem korunám na litr, tedy podstatně více, než činila letošní česká daňová úleva na naftu. Pokud k ní Německo přidá skutečně účinné omezení marží, může se výrazně zmenšit nynější cenový rozdíl mezi českými a německými čerpacími stanicemi. Stoupá tak tlak na českou vládu, aby ceny pohonných hmot začala opět regulovat také.
K regulaci cen se navíc chystá Polsko, které chce snížení daňového zatížení pohonných hmot financovat uvalením daně z mimořádných zisků zejména na již zmíněnou společnost Orlen. Ta je výhradním vlastníkem rafinérií v Česku a největším provozovatelem čerpacích stanic v ČR, takže hrozí, že se po zavedení polské regulace bude snažit „hojit“ na českých řidičích – nadměrnými maržemi. To bude dále stupňovat tlak na českou vládu, aby regulaci cen opět zavedla.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
