Reklama

Lukáš Kovanda: Některá v Bruselu projednávaná řešení mohou energetickou drahotu ještě vyhrotit

Plyn, ilustrační foto
Richard Gillin / Creative Commons / CC BY-ND 2.0
Lukáš Kovanda

Bruselský energetický summit, který na pátek svolalo české předsednictví EU, bude pravděpodobně přelomový. Některá z diskutovaných řešení by domácnostem a firmám v Unii mohla od energetické drahoty ulevit, jiná ji naopak mohou vyhrotit, třeba zastropování ceny plynu. Ale popořadě...

Reklama

Mezi řešení, u nichž hrozí eskalace, patří záměr Evropské komise zastropovat cenu plynu dováženého z Ruska plynovodní sítí. Polsko chce ještě přitvrdit. Rádo by zastropovalo dokonce i cenu ruského plynu, jenž se do EU dováží po moři ve zkapalněné podobě.

České předsednictví se ovšem už ve středu ozvalo s tím, že se zastropování cen ruského plynu pokusí z jednání stáhnout. Jde o rozumný záměr, přesto asi narazí na odpor Komise, jež s tématem počítá. Německo a Rakousko ovšem v pátek uvedly, že si zastropování cen plynu dováženého z Ruska nepřejí. Zastropování cen by pravděpodobně vedlo k tomu, že jej Rusko do EU přestane dovážet zcela. Ostatně prezident Vladimir Putin o tom také už ve středu země EU ujistil.

Jan Palaščák

Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec

V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.

Přečíst článek

Nyní Rusko dováží do EU plyn tranzitním plynovodem přes Ukrajinu a také černomořským plynovodem TurkStream. Pokud by se Unie pokusila zastropovat jeho cenu, Moskva by od dodávek zcela odřízla jeho stávající příjemce: Slovensko, Rakousko, Itálii a Maďarsko. Zrovna Budapešť zastropování cen těžko podpoří, neboť si v srpnu na nejbližší měsíce dojednala navýšení dodávek nad rámec svého dlouhodobého kontraktu, který s ruským Gazpromem má.

Pokud by se českému předsednictví tedy podařilo tento bod z jednání stáhnout, bude stěžejním tématem to, jak ulevit od drahých energií domácnostem a firmám.

Reklama

Nutno říci, že zastropování cen dováženého ruského plynu by zřejmě alespoň přechodně vedlo k dramatickému růstu ceny plynu v EU, což by ztížilo snahu ulevit lidem a firmám od drahých energií.

Dnes se budou probírat dva způsoby, jak lidem a firmám v EU od drahých energií ulevit. Mělo by se rozhodnout, zda, zaprvé, EU zastropuje cenu plynu k výrobě elektřiny, či, zadruhé, naopak zastropuje tržby (i zisk) z dalších zdrojů elektřiny, než je plyn.

První z opatření znamená, že by stanovením limitu pro cenu plynu, z něhož se vyrábí elektřina, cena burzovní elektřiny klesla. Ta se totiž odvíjí od ceny závěrného zdroje, což je zdroj nejdražší. A tím je v těchto měsících plyn kvůli tomu, že Rusko razantně omezilo jeho dodávky do EU.

Zároveň toto první z opatření znamená, že dodavatele plynu elektrárnám musí kompenzovat stát. Tedy, že jim doplatí – z peněz daňového poplatníka – rozdíl mezi burzovní cenou plynu a uměle stlačenou cenou, za niž ho prodají elektrárně.

Evropský komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni

Evropští ministři financí se scházejí v Praze. Recesi lze ještě odvrátit, míní evropský komisař Gentiloni

Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.

Přečíst článek

Následně si ovšem stát peníze vydané na doplatky zase vezme od odběratelů elektřiny, jež zatíží dodatečnou daní. Ti i přes započítání této extra daně celkově zaplatí méně, protože zastropováním plynové elektřiny klesne cena elektřiny ze všech ostatních zdrojů, vyrábějících ji vesměs levněji.

Toto první z opatření zavedly už na jaře Španělsko a Portugalsko. Výjimečně jim to povolila Evropská komise, neboť jejich energetický trh je poměrně značně oddělen od trhu zbytku EU. Jak kvůli odříznutí Iberského poloostrova Pyrenejemi, tak kvůli poměrně nízké kapacitě možného energetického přenosu mezi Španělskem a Francií. Proto se tomuto opatření říká „iberská výjimka”. A nese své ovoce.

Průměrná velkoobchodní cena elektřiny byla ve Španělsku v srpnu o 67 procent nižší než v Německu, a dokonce o 69 procent nižší než ve Francii. Potíž je v tom, že dost nemotivuje k úspornému nakládání s plynem.

Plynová elektřina je totiž v důsledku opatření dotována, tedy uměle zlevňována, což navozuje falešný dojem, že plynu je více, než ho ve skutečnosti je.

Ještě o víkendu české předsednictví EU počítalo s tím, že uplatnění iberské výjimky na celou EU bude hlavním návrhem pátečního summitu. Už v minulém týdnu byl však zveřejněn jiný, alternativní návrh z pera Evropské komise. Onen druhý návrh spočívající v zastropování tržeb prakticky všech jiných elektráren, než jsou ty plynové (solárních, větrných, vodních, geotermálních, jaderných, hnědouhelných a dalších, ovšem nikoli černouhelných). Návrh už podpořily Německo i Francie, tedy „těžké váhy” EU, což svědčí o tom, že by v pátek měl mít navrch nad iberskou výjimkou.

I český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela mezi řádky naznačil, že by se Česko mohlo přiklonit k této druhé variantě. Zdůraznil klíčovou nevýhodu iberské výjimky – nemotivuje k nižší spotřebě. Přitom omezení spotřeby plynu je v nadcházející topné sezoně víc než žádoucí.

Vše k energetické krizi čtěte zde 

Druhé z opatření nevede k poklesu burzovní ceny elektřiny. Zastropování tržeb by ale znamenalo, že větrným, solárním nebo jaderným elektrárnám bude „konfiskována” podstatná část jejich zisku. Ta nad stanoveným stropem, jenž bude nejpravděpodobněji na úrovni 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly eráru – sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem.

Svým způsobem se jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné, hnědouhelné či vodní elektrárny. Státy EU by přitom „konfiskovaly” největší část zisku elektrárnám využívajícím obnovitelné zdroje, které jsou nejlevnější a mají nyní nejvyšší „marže”, což je rozdíl mezi závěrnou cenou elektřiny a výrobní cenou elektřiny daného zdroje. Z těchto prostředků by financovaly pomoc zranitelným domácnostem i firmám včetně těch využívajících fosilní energie, třeba elektřinu z plynu či uhlí.

Josef Středula, prezident ČMKOS, kandidát na prezidenta
video

Josef Středula: Klíčovým tématem je přežít. Vláda v tom zatím moc neudělala

Představte si prezidentské volby jako dostihy. A kandidáty na prezidenta jako koníčky, kteří se mají utkat o titul. Josef Středula, šéf českých odborů, se nakonec rozmyslel, že bude kandidátem na prezidenta. Trošku na začátku váhal, jestli se má do závodu připojit. Nakonec se po dohodě v rodině rozhodl, že ano. A hned se stal jedním z favoritů. Co by nám tento potenciální vítěz v čele státu přinesl?   

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Zhasli jsme, přestali topit, nakupujeme ve slevě. Co máme dělat dál, vládo?

Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.

Přečíst článek

Reklama

Související

plynovod, ilustrační foto

Češi a Poláci neustále kritizují Brusel, teď tu ale žadoní o peníze. Na dostavbu plynovodu Stork II

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme