Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska, oznámil podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.

Očekává se, že moskevský soud vydá rychlé rozhodnutí ve prospěch ruské centrální banky. Na základě verdiktu by pak banka mohla usilovat o vymáhání náhrady škody i v zahraničních jurisdikcích.

Rusové slibují tvrdou odvetu

Rusko opakovaně varovalo EU, že použití jeho státních rezerv je krádeží, podkopává důvěru v centrální banky a euro. Slíbilo tvrdé odvetné opatření, včetně zabavení podílů evropských soukromých investorů v Rusku.

„Který racionální investor bude držet své cenné papíry v Euroclear, v eurech nebo v EU, pokud pochopí, že jeho vlastnická práva nejsou respektována a jeho aktiva mohou být pod jakoukoli záminkou zabavena,“ řekla agentuře Reuters zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitriev. Plány EU označil za ránu mezinárodnímu systému rezerv vytvořenému Spojenými státy.

Ruské rezervy pro Ukrajinu? EU naráží na odpor vlastních států

Názory

Bortí se plán Evropské komise převést peníze z ruských rezerv Ukrajině. Proti jsou Belgie, Francie, Evropská centrální banka, Japonsko, Spojené státy, ale také Maďarsko, Slovensko či i Česko.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na časově neomezeném zmrazení aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Tím podle unijních představitelů padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.

Ruská centrální banka v reakci na rozhodnutí EU uvedla, že považuje jakékoli použití svých aktiv za nezákonné a že si vyhrazuje právo využít všechny dostupné prostředky k ochraně svých zájmů.

Plány na využití ruských peněz se setkaly s odporem i v Evropě. Bankéři varují, že zabavení takového množství státních aktiv by bylo právně sporné a vytvořilo by precedens. Švédská Riksbank již v roce 2024 uvedla, že takový krok by znamenal první případ, kdy by neválčící země zabavily aktiva válčící země v probíhající válce, aby pomohly třetí zemi. Návrhy EU jsou také v rozporu s myšlenkou zveřejněnou v některých verzích mírového plánu USA.

Jaderná elektrárna Temelín v tomto roce vyrobí zatím nejvíce elektřiny za dobu svého provozu. V neděli totiž překonala dosavadní roční maximum 16,48 terawatthodiny z roku 2017. Do konce roku by se mohla dostat přes hranici 17 terawatthodin, sdělil mluvčí elektrárny Marek Sviták. Temelín začal vyrábět elektřinu v roce 2000.

Elektrárna je největším výrobcem elektřiny v ČR, její produkce pokryje pětinu domácí spotřeby. „Jde o výsledek modernizačních programů a především změny palivových cyklů. Prodloužili jsme dobu provozu mezi odstávkami, samozřejmě s maximálním důrazem na bezpečnost. A letos se vše správně sešlo,“ řekl ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml.

Objem výroby jihočeské jaderné elektrárny bude v následujících letech záviset na tom, zda bude mít jednu nebo dvě odstávky ročně. Plánované odstávky jsou určené pro výměnu paliva, kontroly a investice. Příští rok energetici předem počítají s nižší výrobou. Temelín a Dukovany se podílejí na celkové produkci elektřiny v ČR asi dvěma pětinami. V roce 2023 dodaly do sítě 30,4 z celkových 71 terawatthodin elektřiny.

„Naší snahou je maximálně efektivní a bezpečný dlouhodobý provoz. České jaderné elektrárny jsou klíčovým bezemisním zdrojem, na které se mohou české domácnosti i firmy dlouhodobě spoléhat,“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Od Prahy až po Tokio. Vojtěch Kačena staví bateriová úložiště a míří mezi globální elitu energetiky

Zprávy z firem

Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.

Jan Žižka

Přečíst článek