V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Ratingová agentura Moody's překvapivě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie o jeden stupeň na Aa3. Zvýšila tak tlak na nového premiéra země, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení napjatých veřejných financí. Výhled ratingu je stabilní, což znamená, že ho neplánuje v nejbližší době měnit, uvedla agentura Reuters.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Tuniská policie dnes při protestech v metropoli Tunisu zatkla významnou opoziční političku 👩 Chaimu Issaovou, která si má odpykat 20letý trest vězení. Informovala o tom agentura Reuters. V pátek poslal soud 40 opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let za spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout prezidenta Káise Saída.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy přesáhl 7️⃣0️⃣ tisíc. Podle agentury AP to dnes uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které má pod kontrolou teroristické hnutí Hamás. I přes klid zbraní, který Izrael s Hamáse uzavřely 10. října, nepřestává mrtvých na tomto palestinském území přibývat.
Vzdušný prostor nad Venezuelou a kolem ní bude zcela ❌ uzavřen. Americký prezident Donald Trump takto dnes varoval aerolinky, drogové dealery či pašeráky lidí na své sociální síti Truth Social. Nic bližšího k tomu nedodal. Americký Federální úřad pro letectví tento týden informoval o možné hrozbě kvůli zvýšené vojenské aktivitě ve Venezuele a okolí a venezuelská vláda zakázala šesti velkým mezinárodním leteckým společnostem přistávat ve Venezuele.
Společnost Rosněfť, která je největším producentem ropy v Rusku, hospodařila od ledna do konce září s čistým ziskem 2️⃣7️⃣7️⃣ miliard rublů (74,4 miliardy korun). To je meziroční propad o 70 procent, uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Za poklesem jsou zejména nižší ceny ropy, vysoké úrokové sazby a silnější kurz rublu.
