Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti zrušení nové daně z finančních transakcí, kterou kromě opozice a podnikatelů kritizovali i někteří vládní politici. Připustil pouze úpravu některých problematických ustanovení zákona ohledně této daně, která je s plánovaným ročním výběrem kolem 700 milionů eur (17,5 miliardy korun) jedním z hlavních opatření posledního konsolidačního balíčku Ficovy vlády.
Ratingová agentura Moody's překvapivě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie o jeden stupeň na Aa3. Zvýšila tak tlak na nového premiéra země, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení napjatých veřejných financí. Výhled ratingu je stabilní, což znamená, že ho neplánuje v nejbližší době měnit, uvedla agentura Reuters.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
