Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun.
Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti zrušení nové daně z finančních transakcí, kterou kromě opozice a podnikatelů kritizovali i někteří vládní politici. Připustil pouze úpravu některých problematických ustanovení zákona ohledně této daně, která je s plánovaným ročním výběrem kolem 700 milionů eur (17,5 miliardy korun) jedním z hlavních opatření posledního konsolidačního balíčku Ficovy vlády.
Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste, a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Agentura Moody's zvýšila rating Řecka z Ba1 na Baa3, země se tak dostala zpět do investičního pásma, informovala agentura Reuters. Moody's rozhodnutí zdůvodnila tím, že veřejné finance se zlepšují rychleji, než se očekávalo, a že země se stává odolnější proti možným budoucím výkyvům.
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Ratingová agentura Moody's překvapivě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie o jeden stupeň na Aa3. Zvýšila tak tlak na nového premiéra země, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení napjatých veřejných financí. Výhled ratingu je stabilní, což znamená, že ho neplánuje v nejbližší době měnit, uvedla agentura Reuters.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Tlak na dodávky ropy a rafinovaných paliv ⛽ se bude v nejbližší době nadále zvyšovat. Podle agentury Reuters to prohlásil generální ředitel ropné firmy Saudi Aramco Amín Násir. Doplnění globálních zásob vyčerpaných v důsledku krize způsobené izraelsko-americkým útokem na Írán podle něj může trvat až dva roky.
