Dnes končící kabinet Petra Fialy předává štafetu vládnutí s úplně stejným ratingovým hodnocením dluhu České republiky, s jakým jej na sklonku roku 2021 přebíral. Tehdy ovšem říkal, že veřejné finance ČR jsou „v rozvratu“, zatímco nyní praví, že jsou „v pořádku“.
Agentura Moody's zvýšila rating Řecka z Ba1 na Baa3, země se tak dostala zpět do investičního pásma, informovala agentura Reuters. Moody's rozhodnutí zdůvodnila tím, že veřejné finance se zlepšují rychleji, než se očekávalo, a že země se stává odolnější proti možným budoucím výkyvům.
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Ratingová agentura Moody's překvapivě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie o jeden stupeň na Aa3. Zvýšila tak tlak na nového premiéra země, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení napjatých veřejných financí. Výhled ratingu je stabilní, což znamená, že ho neplánuje v nejbližší době měnit, uvedla agentura Reuters.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Rusko představuje agresivní, expanzivní a revizionistickou hrozbu, přičemž je i nadále odhodláno podrobit si Ukrajinu a obtěžovat státy NATO, uvedla šéfka britské tajné služby MI6 👩 Blaise Metreweliová ve svém prvním veřejném projevu v úřadu. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní protahuje jednání ohledně ukončení války na Ukrajině a testuje Západ taktikou, jež se nachází těsně pod hranicí války.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou 📜 článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes to po berlínských jednáních o mírovém řešení války na Ukrajině prohlásil podle agentury Reuters nejmenovaný americký činitel. Řekl rovněž, že prezident Spojených států Donald Trump je spokojen se stávajícím stavem diskusí.
Berlínská jednání s americkou delegací o ukončení války na Ukrajině nebyla lehká, ale byla velmi produktivní. V projevu na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně to dnes řekl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina bude dál hledat diplomatickou cestu, jak válku ukončit; nesmí se ale podle něj zapomínat, že válku začalo Rusko.
Dvoudenní jednání s americkou delegací v Berlíně byla produktivní, konstruktivní a přinesla 👍 skutečný pokrok. Na síti X to napsal ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. Americká delegace v čele se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem se podle Umerova snaží pomoci Ukrajině najít cestu k mírové dohodě, která bude trvalá.
Ukrajinské drony potřetí za několik dní 💥 zaútočily na ruské těžební plošiny v Kaspickém moři, stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Informovala o tom dnes ukrajinská média s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU.
Skupina Genesis Capital 👍 může převzít většinu ve slevovém portálu Slevomat, jeho slovenské verzi, cestovní kanceláři Zanzo a internetovém vyhledávači dovolené Skrz.cz. Fúzi povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Slevomat o obchodu informovala v polovině listopadu, výši transakce nezveřejnila.
