Reklama

Lukáš Kovanda: Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek bude mít nakonec díky inflaci udržitelné veřejné finance

předseda vlády Petr Fiala (ODS)
ČTK
Lukáš Kovanda

Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Reklama

Babišův kabinet loni nakonec skončil rozpočtové hospodaření se schodkem takřka 420 miliard korun. Letos je realisticky potřeba počítat s deficitem kolem 360 miliard korun.

Pomohl výběr daní

Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 55 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 105 miliard korun více.

Šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka

Koalice se dohodla na dani z mimořádných zisků i za letošek. Burza reaguje prudkým poklesem

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.

Přečíst článek

Pokud by tedy vláda vybírala daně na úrovni loňských prvních devíti měsíců roku, bude její příjem z daní o zhruba 105 miliard korun nižší. A schodek rozpočtu by tak byl za letošních prvních devět měsíců roku meziročně o bezmála 50 miliard korun vyšší. Tedy hospodaření by bylo horší než loni.

Ano, válka na Ukrajině a její dopady si žádají dodatečné výdaje. Jenže loni v prvním pololetí zase ještě „úřadoval“ covid, dokonce hrozily plošné lockdowny třeba průmyslu. Právě kvůli covidu a souvisejícím uzavření část ekonomiky, ale také kvůli nižší inflaci byly loni daňové příjmy o oněch 105 miliard nižší. Fialově vládě tedy dopomáhá k vyššímu daňovému výběru nikoli její vlastní úsilí, ale skutečnost, že skončil covid a příslušené restrikce, jež omezovaly ekonomickou aktivitu, a že se rozjela inflace.

Reklama

Ministr financí Zbyněk Stanjura.

Sněmovna schválila navýšení schodku státního rozpočtu. Bude až 375 miliard

Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.

Přečíst článek

Díky odeznění pandemie navíc klesají související covidové kompenzace. Ty byly ke konci letošního září meziročně o zhruba 58 miliard korun nižší. Rapidní inflace má ovšem nejen svůj „přínos“ v podobě vyššího daňového inkasa (vyšší ceny znamenají vyšší tržby, tedy i vyšší daňové odvody daně, třeba na DPH). Třeba důchody se letos kvůli rapidní inflaci valorizovaly již třikrát, takže koncem září na ně šlo meziročně o bezmála 37 miliard korun více.

Po zhruba desíti měsících svého vládnutí je ale stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A v září přitom vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

Tlak na vládu, aby více pomáhala

Na druhou stranu, vláda objektivně čelí velmi obtížným podmínkám v podobě dopadů války či drahoty. Tlak na to, aby „pomáhala“, je značný. Nejen z opozičních lavic. Ale i od průmyslových či podnikatelských svazů a samozřejmě od odborů. A také ze zahraničí. Kdekdo dnes srovnává pomoc českou s pomocí v jiných zemí. Podle nejnovějšího žebříčku objemu pomoci, který zveřejnil bruselský think-tank Bruegel, kleslo Česko v objemu pomoci k HDP ze 4. na 16. místo v rámci EU. To je samozřejmě vodou na mlýn všem kritikům vlády. A ta tak jedná.

Lukáš Kovanda: Krabička cigaret za 125 korun je české vládě málo. V Polsku je přitom o třetinu levnější

Zvýší vláda výrazně daně z cigaret? Lidé v Česku utrácejí za tabák rekordních 120 miliard ročně, dají za něj v rámci EU skoro největší část svých výdajů, v Polsku je krabička o 45 Kč levnější.

Přečíst článek

 Co je ale ještě více podstatné, současný kabinet nepočítá s výraznými úsporami či s citelným navyšováním příjmů ani pro příští léta. Až do roku 2025 plánuje – zatím rámcově – schodky v pásmu od 250 miliard do 300 miliard korun ročně. V roce 2024 cílí na schodek 280 miliard, o rok později by to mělo být 260 miliard.

Deficit financí míří pod kýžená tři procenta HDP

Vláda by ovšem i tak už v roce 2024, nejpozději roku 2025, mohla zásadně přispět ke stažení celkového deficitu tuzemských veřejných financí pod úroveň tří procent HDP. Ta je zásadní, neboť tříprocentní hranice představuje jedno z kritérií pro přijetí eura.

Vládě tak opravdu výrazně pomáhá – a ještě pomůže – vysoká inflace. Ta totiž bude letos i v příštích letech tím vůbec nejpodstatnějším důvodem, proč se nakonec může podařit stáhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria. Fialova vláda by tak mohla směle deklarovat splnění svého klíčového slibu, jímž je právě snížení deficitu veřejných financí na či pod tříprocentní úroveň do konce svého řádného funkčního období.

Obchod (ilustrační foto)

Inflace v EU je na rekordu. Česko je páté, ale za Maďarskem

Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta. Oznámil to statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.

Přečíst článek

Tento nakonec tedy poměrně příznivý výhled stvrzuje také posudek ratingová agentury Standard & Poor’s z minulého týdne. Jedna z tří světově významných ratingových agentur totiž potvrdila ratingové hodnocení i ratingový výhled dluhu České republiky. Rating agentury tak zůstává na stupni „AA-“, přičemž výhled je nadále „stabilní“.

Jedná se o pozitivní zprávu pro Fialovu vládu. Zvláště ve světle toho, že zbylé dvě významné ratingové agentury, Fitch a Moody’s, letos v květnu, resp. v srpnu Česku zhoršily ratingový výhled, i když rating samotný shodně ponechaly na dosavadní úrovni.

Agentura Standard & Poor’s míní, že Česko si poradí s probíhající energetickou krizí EU a souvisejícím navýšením vlastních rozpočtových schodků. Ty bude podle agentury schopno absorbovat díky relativně nízké úrovni celkového veřejného zadlužení. Veřejný dluh by měl v prognóze Standard & Poor’s setrvat v ČR poblíž úrovně 40 procent HDP minimálně do roku 2025.

Úřad práce, ilustrační foto

Dalibor Martínek: Už to začíná. Průmyslové podniky propouštějí první lidi. Přichází čas vlků

Jako první vlaštovka vyletěl s podzimem do povětří Jiří Hlavatý. Majitel Juty a bývalý senátor. Jeho společnost vyrábí z umělé hmoty vlákna a koberce. V českých žebříčcích je řazený mezi miliardáře. Z jeho fabrik odejde pět procent zaměstnanců. Přišel o ruský trh, navíc jsou tu drahé energie.

Přečíst článek

Ke stabilizaci zadlužení kolem této úrovně Česku pomůže růst ekonomické aktivity, ale hlavně výrazná inflace, která letos vykáže průměrnou celoroční úroveň kolem 17 procent a v příštím roce kolem 10 procent. Inflace tedy výrazně „nafoukne“ ukazatel hrubého domácího produktu – nominální HDP je vlastně násobkem vyprodukovaného zboří a služeb na a právě jejich cen, takže čím jsou ceny vyšší, tím vyšší je i HDP, i kdyby se produkovalo stále stejně zboží a služeb.

Vše o inflaci čtěte zde

Pokud se tedy vládě podaří schodky stabilizovat v pásmu 250 až 300 miliard korun, udržitelný alespoň střednědobě udržitelný vývoj veřejných financí jí zajistí právě to, že takového schodky budou vstupovat do poměru ke stále více – zejména inflačně – nafouknutému ukazateli HDP. Schodky tedy v poměru k němu budou procentuálně stále nižší, takže i jejich příspěvek k veřejnému zadlužení bude v poměru k HDP stále nižší, což právě zajistí onu udržitelnost.

ČEZ, ilustrační foto

Spěch před zavedením cenového stropu? Innogy i ČEZ opět zdražují ceníky pro nové klienty

Někteří dodavatelé energií opět zdražili ceníky pro nové zákazníky. Nové ceny jsou přitom nad vládou schváleným cenovým stropem platným od ledna 2023, zákazníci by je tak platili pouze do konce letošního roku. Od listopadu se navíc má zastropování cen promítat do výše záloh. Mezi firmami, které zdražily ceníky pro nové zákazníky, je třeba innogy nebo ČEZ.

Přečíst článek

Česko tak i v dalších třech letech má podle Standard & Poor’s  vykazovat jednu z nejnižších úrovní zadlužení v celé EU. A nejpozději v roce 2025 by tak tedy mělo stáhnout deficit deficitu tuzemských veřejných financí pod úroveň tří procent HDP. Nebude za tím účelem třeba zvyšování daní, typu těch z příjmu, majetkových nebo DPH, takže i v tomto ohledu by vláda víceméně splnila slib. Samozřejmě, zavede daň z mimořádných zisků a navýší spotřební daň třeba z tabáku, ale to zdůvodní mimořádnou situací a válkou na Ukrajině, případně zdravotními ohledy. 

Z prognózy agentury tak rozhodně nevyplývá, že by Česko mělo v jakkoli dohledné době narazit na takzvanou dluhovou brzdu, jež je legislativně stanovena na úrovni 55 procent HDP.

Reklama

Související

Energetickou krizi už ustojíme. Letos nastane čas na změnu sazeb DPH, dotáhnutí důchodové reformy a snížení deficitu, míní premiér Fiala

Premiér Fiala: Energetickou krizi už ustojíme. Nastal čas na změnu DPH, finiš důchodové reformy a snížení deficitu

Přečíst článek
Český premiér Petr Fiala

Fialova vláda může stabilizovat veřejné finance bez zvyšování daní. Díky inflaci

Přečíst článek
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO

Poslanci rozhodnou, zda schodek bude 375 miliard. Skoro jako plánovala Babišova vláda

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme