Reklama

Lukáš Kovanda: EU by mohla pozastavit prodej emisních povolenek. Pomohlo by to i českým krajům

Premiér republiky Petr Fiala v Evropském parlamentu
Evropský parlament
Lukáš Kovanda

Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami.

Reklama

Enormní zdražování povolenek v uplynulých letech, v letech 2020 a 2021 o více než 200 procent, představuje klíčový důvod, proč nyní je elektřina tak drahá. Například ČEZ drtivou většinu elektřiny na letošní rok prodala právě v letech 2020 a 2021. Drahá elektřina a plyn trápí také české kraje, které žádají po vládě akci, jež by jim pomohla se s drahými energiemi popasovat.

Španělsko už po Bruselu nyní žádá zastropování jejich cen povolenek. Pokud by Fialova vláda chtěla řešit podstatu drahé elektřiny a obecně energetické drahoty v Česku, měla by zvážit připojení ke španělskému požadavku.

Zastropování cen povolenek lze provést snadno, „tahem pera“. Evropská komise by zkrátka navýšila objem povolenek „v oběhu“ natolik, že by jejich cena klesla na žádoucí úroveň. Není třeba na dluh kompenzovat dodavatele jako u elektřiny či pohonných hmot. Dodavatelem povolenek je totiž Brusel sám.

Technici ČEZ, ilustrační foto

Nízkouhlíkové teplárenství v Česku je v nedohlednu. Závazky k EU Česko asi opět nestihne

Teplárenský sektor čeká nízkouhlíková transformace k roku 2030. V připravovaných fondech jsou zatím vyčleněny desítky miliard. Konečná částka veřejné podpory ale zatím není jasně stanovena. Teplárenské sdružení odhaduje potřebnou částku k celkové transformaci na 100 miliard korun. Tímto tempem teplárny ekologické závazky nestihnou, píše ve svém komentáři Lubomír Kuchynka, ředitel AC Heating. 

Přečíst článek

Čím dražší jsou povolenky, tím víc se vybere

Takže zastropování cen povolenek nelze srovnávat například se zastropováním cen pohonných hmot. V případě zastropování cen pohonných hmot musí stát kompenzovat výrobce či dodavatele. Přitom hrozí, že kvůli ceně z hlediska dodavatelů neatraktivně nízké, a naopak pohledem nakupujících atraktivní až příliš, dojde ke kritickému nedostatku na trhu. Takový nyní vážně hrozí třeba Maďarsku. V případě povolenek by ale nic takového nenastalo. Brusel je výhradním „výrobcem“ povolenek a jejich zastropování pro něj náklad prakticky nepředstavuje. Alespoň tedy ne náklad v klasickém smyslu slova, tedy náklad finanční.

Reklama

V zájmu Bruselu totiž zvýšení objemu obchodovaných povolenek příliš není, neboť by tím klesl jeho ekonomický, tedy i politický vliv. V tomto smyslu pro něj snížení ceny povolenek nákladem je. Čím vyšší je totiž cena povolenek, tím více se touto de facto celounijní daní vybere. Navíc ze spekulace na vyšší cenu povolenek tyjí velké banky či fondy, které si z ní udělaly dobrý byznys. S povolenkami obchodují stejně jako třeba s akciemi. Prostě s nimi spekulují, i když je k podnikání nepotřebují, neboť nevytváří uhlíkové emise.

České aerolinie, ČSA, Letiště Václava Havla

ČSA loni vydělaly 56 milionů. Pomohly emisní povolenky

České aerolinie (ČSA) se loni v insolvenci dostaly zpět do zisku, vydělaly 55,6 milionu korun před zdaněním. Náklady byly sice vyšší než tržby z prodeje letenek, firmě ale pomohl prodej emisních povolenek.

Přečíst článek

Emisní povolenky EU by vlastně bylo možné zcela pozastavit, nejen zastropovat cenu. Vždyť smyslem povolenek přece bylo uměle zdražit fosilní energie (v době, kde byly levné). Jenže ty nyní na řadu let zdraží válka. Povolenky tak ztrácí původní smysl. Co hůř, umocňují inflaci v EU a ztrátu konkurenceschopnosti firem z EU tváří v tvář nejen těm z Číny či Ruska.

Navíc, efekt války může suplovat efekt povolenek, i vnímáme-li je coby daň za negativní externalitu. Válka totiž zdražuje (a to na řadu let) výrobu fosilní energie, nikoli výrobu té jaderné či zelené. Pozastavením povolenek se zmírní sociální dopad inflace, ale penalizace za fosilní paliva zůstane. Až jednou ceny fosilních paliv zase výrazně klesnou, lze se k povolenkám vrátit.

Kraje nemají na plyn

Na poplach bijí už i české kraje. Nikdo jim nechce prodat plyn. S elektřinou to není o mnoho lepší. Dodavatelé plynu v ČR se obávají, že kraje jim dramaticky navýšenou cenu nakonec nesplatí, což by zadělalo na potíže s vymáháním nemalých pohledávek.

Kraje tak zřejmě budou muset velmi razantně omezit své jiné výdaje, třeba na investice do oprav a výstavby silnic a komunikací, které financují. Rovněž třeba v krajských školách, nemocnicích či zařízeních sociální péče se bude muset vytápět citelně nižší teplotou. Vážně je třeba se pak ptát, proč pacienti v nemocnicích nebo penzisté v domovech důchodců mají pokoušet své již tak často velmi churavé zdraví, jen aby banky a fondy mohly týt ze spekulace s povolenkami a Brusel neztrácel svůj vliv, který má v rámci přerozdělování miliard získaných z povolenek. Přesně tyto otázky by měl v Bruselu vznášet premiér Fiala. Využít tak konečně českého předsednictví EU.  

Německé osobní vlaky budou dávat přednost uhlí

Lidé versus uhlí. Německá vláda dá na kolejích přednost nerostu

Německé vlaky začnou masivně převážet uhlí, aby mohly uhelné elektrárny vyrábět maximum možné energie. Vedle klimatu to bude mít ještě jeden negativní dopad. Na kolejích ubude vlaků pro osobní přepravu, uvádí německý list Welt am Sonntag.

Přečíst článek

Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck

Zelený ministr Habeck zůstává neoblomný. Zachovat jaderné elektrárny je zbytečné, míní

2 procenta. Tolik plynu by podle německého ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka ušetřilo zachování tří jaderných elektráren. Habeck ale připouští, že by mohla zůstat zachována jedna jaderka v Bavorsku.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme