Reklama

Kovanda: ExxonMobil žaluje Evropskou unii. Fialova vláda tak může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů

ExxonMobil
ČTK
Lukáš Kovanda

Americký ropný obr ExxonMobil žaluje Evropskou unii, chce zarazit daň z mimořádných zisků. Tu chystá i Česko – Fialova vláda tak může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů.

Reklama

Největší západní petrochemická společnost, americký ExxonMobil, podle dnešní zprávy Financial Times žaluje Evropskou unii. Chce zarazit daň z mimořádných zisků právě na petrochemické podniky, s níž Brusel letos přišel. Mimořádně zdanit petrochemické podniky, v prvé řadě Unipetrol, se s odkazem právě na bruselský krok chystá od příštího roku také česká vláda.

ExxonMobil, největší americká i západní (vetší už jsou jen v Číně a Saúdské Arábii) petrochemická společnost podle výše tržeb, uvedenou žalobou zpochybňuje oprávněnost Evropské unie zavádět novou daň a zpochybňuje také užití nouzových opatření Bruselu k tomu, aby jimi přiměl členské státy k souhlasu s takovou daní.

Shell

Shell zatím daň z mimořádných zisků v Británii neplatí, legálně se jí vyhne

Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times (FT) Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.

Přečíst článek

Daň z mimořádných zisků je kontraproduktivní

Podle ExxonMobil je daň z mimořádných zisků „kontraproduktivní“ a „podkope důvěru investorů v evropský trh, pročež je odradí od investování a zvýší závislost na dovozu energií“. Americký podnik podle svých dnešních slov zvažuje rozsáhlou investici na starém kontinentu, v řádu několika miliard eur.

Žaloba ExxonMobil má potenciál ovlivnit také další společnosti v EU, respektive jejich akcionáře, kteří se cítí poškozeni uvalením mimořádné daně či mimořádných odvodů výrobců elektřiny. V Česku byla s odkazem na krok Bruselu od příštího roku uvalena mimořádná daň na energetické podniky v čele s ČEZ a také na ty petrochemické v čele s Unipetrolem, specificky pak také na největší tuzemské banky.

Reklama

Například část menšinových akcionářů ČEZ se netají tím, že žalobu české vlády kvůli mimořádným daním a odvodům zvažuje.

Subjekty ze Spojených států vlastní zhruba 4,5 procenta ČEZ. Z menšinových akcionářů jsou právě ti z USA rozsahem vlastněného podílu z geografického hlediska zdaleka nejvýznamnější. Patří mezi ně největší americká banka JP Morgan nebo velké a světově významné investiční a finanční společnosti Vanguard a BlackRock.

Premiér Petr Fiala a ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela.

Česku hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny

Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.

Přečíst článek

Bude čelit Fialova vláda žalobě?

Pokud by ExxonMobil se svojí žalobou uspěl, lze předpokládat, že tyto americké společnosti ji podají také – na českou vládu. Ostatně už jen kvůli dodržení zásad péče řádného hospodáře v podstatě budou muset.

A nemusí čekat až na to, jak dopadne žaloba ExxonMobilu, protože tento spor se potáhne dlouhé měsíce, ba i déle. Už samotný fakt, že ExxonMobil se k žalobě odhodlal, může „osmělit“ i je. Minimálně totiž zesílí tlak jejich akcionářů, aby se „osmělili“. Za takovým tlakem může stát i kalkul, podpořený historickou zkušeností, nejen z ČR, že státy na své straně často nemají ty nejlepší právníky a že soukromé společnosti si nezřídka mohou dovolit právníky zkušenější a protřelejší.   

Burza, ilustrační foto

Týden tradera: Panický výprodej, tištění peněz a inflace

Druhý březnový týden byl pro investory a obchodníky opět výživným. Zejména ceny komodit se úplně zbláznily, ropa atakovala hodnoty kolem 135 dolaru za barel (Brent), plyn také nezahálel a jeho cena se na krátký čas podívala až na hodnoty kolem 345 eur za megawatthodinu. Takto silné energetické nabídkové šoky světové ekonomiky dlouho nepamatují a za vším hledejme probíhající konflikt na Ukrajině.

Přečíst článek

Temelín

Vláda se „přiživí“ i na výrobcích elektřiny. Těm nezbyde na investice, shodují se analytici

Odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, které ve středu schválila vláda, povede k omezení investic v energetice, míní analytici.

Přečíst článek

 

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Proč se vláda zdráhá snížit DPH na potraviny, když ji máme jednu z nejvyšších v EU?

Lukáš Kovanda: Proč se vláda zdráhá snížit DPH na potraviny, když ji máme jednu z nejvyšších v EU?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme