Lord Cameron: Britská podpora Izraele není bezpodmínečná
Kritika Izraele v Británii sílí podobně jako v USA. Ministr zahraničí David Cameron nezlehčuje roli Hamásu, požaduje však po Izraeli citlivější přístup. „Očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v komentáři pro The Times.
Konflikt v Gaze trvá už půl roku, přičemž mnohými zpochybňovaný způsob vedení boje proti teroristickému Hamásu rozděluje mezinárodní společenství. Například americký prezident Joe Biden kritizuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pravidelně, v nedávném rozhovoru se nechal slyšet, že v Gaze „dělá chybu“.
Podobně jako Spojené státy je dlouhodobým spojencem Izraele i britská konzervativní vláda. I ta však v posledních týdnech směřuje k rezervovanému stanovisku. Minimálně na poměry, které panují v českém, nepříliš kritickém, prostředí.
Pro Brity je konflikt v Gaze obzvláště blízký, nejen kvůli velkým protestům, které se konaly v centru Londýna, ale zvláště kvůli třem britským humanitárním pracovníkům, kteří zemřeli poté, co izraelská armáda zaútočila na jejich auto. Premiér Rishi Sunak nyní čelí tlaku, aby pozastavil prodej zbraní izraelské straně, zatím jí však dává čas na vyšetření konfliktu.
Spojené státy se nedomnívají, že se Izrael dopustil genocidy během bojů v Pásmu Gazy. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný představitel americké administrativy. Reagoval tak na zprávu, kterou oficiálně představí zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová. Podle ní izraelská ofenziva v Pásmu Gazy svým rozsahem a provedením nese znaky genocidy.
Izrael se v Pásmu Gazy genocidy nedopustil, zní z USA
Politika
Kritičtější, než by se čekalo
Klíčovou postavou v diplomatickém řešení konfliktu se však snaží být spíše ministr zahraničí David Cameron, který je vidět mnohem více než Rishi Sunak. Nutno dodat, že ne všichni jejich spolustraníci jsou s tímto stavem spokojení. Konzervativní strana je totiž sice navenek (většinou) pro-izraelská, ale i v této otázce panují vnitřní rozpory. Lord Cameron přitom patří mezi ty méně odhodlané stoupence.
Někdejší premiér se o Izraeli kriticky vyjadřuje už několik měsíců, neváhal například říci, že porušuje mezinárodní právo či ho dokonce nazval „okupační mocností“. Po smrti britských občanů jsou jeho intervence častější, jak si všimla politická editorka magazínu The Spectator Katy Balls v textu pro deník The Guardian. Poměrně obsáhle svůj pohled představil v komentáři, který k půl roku od začátku konfliktu napsal pro deník The Times.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svým přístupem k válce proti Hamásu Izrael více poškozuje, než mu pomáhá, je přesvědčen americký prezident Joe Biden. 
Biden zkritizoval Netanjahua. Jeho přístup k válce v Gaze Izrael poškozuje, uvedl prezident
Politika
Cameron pochopitelně nezlehčuje vážnost útoků Hamásu či jeho zhoubnou roli v probíhajícím střetu. Naopak, hned v úvodu konstatuje, že „Hamás je překážkou ukončení tohoto brutálního konfliktu“. „Izrael má právo na sebeobranu, které bychom měli podporovat,“ pokračuje. Vzápětí však dodává: „Naše podpora samozřejmě není bezpodmínečná: očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo, i když je takto ohrožena.“
Odpovědnost „okupační mocnosti“
I David Cameron volá po tom, aby Hamás propustil rukojmí a uvolnil tak cestu k jednání o příměří. Mnozí konzervativci (zdaleka nejenom ti britští) však u tohoto skončí. Britský šéf diplomacie se však nebojí položit i následující otázku - jak se zachovat, pokud teroristé z Hamásu na konstruktivní jednání nepřistoupí.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem zcela ovládl čtvrteční doplňovací volby. Ty se však nekonaly na Blízkém východě, ale na předměstí britského Manchesteru. Z chaotického průběhu profitoval konspirační teoretik a veterán krajně levicové scény.
„Tohle je za Gazu!“ Britské doplňovací volby rozhodla zahraniční politika
Politika
Chování Hamásu není omluvou pro desetitisíce mrtvých civilistů. „Jako okupační mocnost má Izrael vůči obyvatelům Gazy odpovědnost. Znamená to však také, že mezinárodní společenství musí s Izraelem spolupracovat na humanitárním úsilí, aby zajistilo lidem bezpečí a poskytlo jim to, co potřebují,“ píše The Times. „Obyčejní civilisté musí být v bezpečí a mít přístup k potravinám, vodě a lékařské péči. Potřebujeme, aby OSN s podporou mezinárodního společenství spolupracovala s Izraelem na vytvoření praktických a proveditelných plánů, jak toho v Rafáhu a v celé Gaze dosáhnout. USA uvedly, že mohou podpořit operaci v Rafáhu pouze tehdy, pokud bude existovat řádný plán na ochranu lidí - a je to tak správné,“ dodává.
Cameron bezpochyby patří k aktuálně nejvýraznějším evropským politikům, a to jak v otázce Izraele, tak i Ukrajiny. Tento týden se například mimo jiné pokusil lobbovat za podporu Ukrajiny přímo u Donalda Trumpa doma v Mar-al-Lago. Z jeho jednání je patrné, že se nestará o příští volby. Čas se mu však krátí, nejpozději na přelomu roku z funkce odejde – ne-li dříve, když se podíváme na rozpoložení jeho strany.
O nejvíce překvapivý krok letošního roku se v britské politice postaral premiér Rishi Sunak, když šéfem diplomacie jmenoval jednoho ze svých předchůdců, strůjce brexitového referenda Davida Camerona. Otázkou je, komu tím prospěje?
Britský návrat roku? O barona „Davea“ nikdo příliš nestojí
Leaders
Britský šéf diplomacie David Cameron prosazuje použití zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny. "Bude to, chcete-li, záloha na reparace, které Rusko jednou bude muset zaplatit za nelegální invazi, kterou podniklo," řekl Cameron na bezpečnostním fóru ve Washingtonu.
Putinovy peníze patří na Ukrajinu. Cameron vyzval k využít zisků ze zmrazených ruských aktiv
Politika
