Reklama

Ekonomický i geopolitický význam Západu klesá. Nedaří se mu izolovat Rusko a Čínu, všímá si Bloomberg

Summit G20
summit, G20
Lukáš Kovanda

Západu v čele s USA se – k jeho vlastnímu údivu – nedaří izolovat Rusko a Čínu, píše agentura Bloomberg. Z dvaceti nejvýznamnějších ekonomik světa – sdružených ve skupině G20 – se k protiruským sankcím Západu připojila jen polovina. Skupina G20 přitom představuje zhruba 85 procent celosvětového ekonomického výkonu.

Reklama

Zejména představitelé USA a EU jsou podle Bloombergu zaskočeni neochotou širšího mezinárodního společenstva tvořit jednotnější protiruskou koalici a uplatnit vůči Moskvě ještě tužší sankce.

Spojené státy a EU nyní lobují za to, aby se i země typu Indie nebo Číny připojily k dalšímu balíčku sankcí proti Rusku. Klíčovou sankcí má být v jeho rámci zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží prostřednictvím námořní nákladní přepravy. Největší americká banka, JP Morgan, ovšem nedávno varovala, že pokud k prosazení takové sankce dojde a Rusko odpoví snížením těžby, může se cena ropy Brent vyhoupnout až na 380 dolarů za barel. Taková cena by znamenala, že třeba v Česku by se pohonné hmoty prodávaly za zhruba 90 korun za litr. Není se pak příliš co divit, že mnozí z politiků zemí skupiny G20 se k takové sankci nestaví dvakrát vstřícně. Tuší, že další vyhrocení již nyní silných inflačních tlaků by nemuseli politicky přežít.

Agresivita Číny vůči Západu vzrůstá

Jinými slovy, za neochotou podstatné části světa připojit se k protiruským sankcím nemusí být jen ztráta vlastní autority Západu. Ale také samotná povaha sankcí, jež ještě lze uplatnit. Totiž ty sankce, které bylo možné uvést bez nepříjemného „efektu bumerangu“, už jsou zkrátka uplatňovány. Sankce, které se nabízejí nyní, zasáhnou bolestivě jak Rusko, tak ovšem také jejich původce. 

Podstatnou roli v neochotě připojit si k sankcím dále ovšem hraje také vlastní lavírování zemí typu Číny nebo Indie. Ty si totiž uvědomují, jak moc pro ně může být ekonomicky – ale i geopoliticky – výhodné, pokud optimálně přistoupí k nynější situaci, kdy se dva perou – Západ a Rusko – a třetí se tudíž může smát. Třeba letos v červnu Čína nakoupila ruské energie v objemu meziročně o celých 72 procent vyšším. Peking utužuje své ekonomické vazby s Moskvou a pořizuje její extrémně zlevněnou ropu. Zlevněnou v důsledku sankcí Západu, a to o 20 až 30 dolarů na barel.

Ruský obchod - ilustrační foto

Rusko oprašuje ideu Tuzexu. Otevře obchody pro diplomaty, platit budou valutami

Diplomaté si v obchodech připomínající komunistickou síť Berjozka budou moci pořídit širokou škálu zboží - alkoholické nápoje a tabákové výrobky, šperky, kosmetiku, parfémy, cukrovinky i chytré telefony nebo hodinky. Obchody budou přijímat platby v eurech či dolarech.

Přečíst článek

Reklama

Asertivita, ba dokonce agresivita Číny vůči Západu přitom vzrůstá. Reakce Pekingu na návštěvu šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu je výmluvná. Čínské balistické střely, odpálené v rámci probíhajícího masivního vojenského cvičení, přeletěly tchaj-wanské území a některé dokonce dopadly do japonských vod.     

Další zemí, jež lavíruje a snaží se momentálně upevnit své ekonomické i geopolitické postavení, je vedle Číny Indie. Indický premiér Naréndra Módí si v červenci telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ne aby konečně odsoudil ruské válčení na Ukrajině, ale aby se pobavil, jak prohloubit vzájemný obchod obou zemí. Indie, stejně jako Čína, tuší příležitosti.

Ankara straní Rusku

Na stranu Západu se nehodlají připojovat ani další významné ekonomiky z okruhu rozvíjejících se trhů. Hlavní favorit letošních brazilských prezidentských Luiz Inácio Lula da Silva viní z ukrajinské války stejnou měrou Kyjev i Moskvu. Jižní Afrika ústy svého nynějšího prezidenta Cyrila Ramaphosy západní sankce odsuzuje. Podobně Turecko, člen NATO, usoudilo, že sankce poškozují ekonomické i politické zájmy Ankary.

Postoj poloviny zemí skupiny G20 je zvláště skličující pro USA. Washington totiž podle červencových slov náměstka ministra obchodu Bidenovy administrativy, Alana Esteveze, vnímá utváření koalice proti Rusku jako předlohu postupu, který by měl být časem uplatněn také proti Číně. Jenže mnohé ze zemí skupiny G20 nadále prohlubují své ekonomické a obchodní vztahy s Čínou. A nejde jen o země typu Indonésie.

Dokonce i dlouholetý oddaný spojenec USA, Saúdská Arábie, už není tím, co býval. Rijád v současnosti pomáhá Moskvě držet poměrně vysoké ceny ropy. A nepohnula s ním ani červencová návštěva amerického prezidenta Bidena přímo v pouštním království. Rijád si ji „vychutnal“, neboť Biden jej v prezidentské kampani označil za „vyvrhela“. Jeho naléhání za navýšení těžby ropy nevyhověl. „Drží basu“ s Ruskem.

čerpací stanice, ilustrační foto

Dobrá zpráva pro řidiče. Benzin i nafta zlevní, i když se Saúdové „vykašlali“ na Bidena

Pohonné hmoty v Česku momentálně rychle zlevňují. Litr benzínu se v úterý prodával průměrně za 44,53 koruny. To je o 1,52 koruny méně než o týden dřív. Nafta za tu dobu zlevnila o 1,15 koruny na 45,24 koruny na litr. Benzín je nyní nejlevnější od poloviny května, nafta dokonce od začátku května. Od 1. června se však z obou pohonných hmot platí snížená spotřební daň, o 1,50 koruny na litr.

Přečíst článek

Hra na obě strany

A celá řada čínských firem je zase zaangažována v saúdském megaprojektu Neom. Ten má za cíl přeměnit pouštní území o velikosti Belgie v supermoderní metropoli, částečně položenou na vodě, disponující například i vlastním lyžařským resortem. Financovat jej budou jistě i miliardy petrodolarů, které Saúdi utrží za svůj vývoz ropy právě do Číny, která je jejím největším světovým dovozcem.

Ze „hry na obě strany“ ale chce těžit třeba i celá řada afrických zemí. Ty si při svých „tour“ po černém kontinentu snaží naklánět jak ruský ministr zahraničí Lavrov, tak francouzský prezident Macron. Ovšem zase je předběhla Čína. Peking spolupráci s africkými země institucionálně zaštiťuje iniciováním pravidelných Fór čínsko-africké spolupráce. 

Zdá se zkrátka, že i v příštích letech bude Západ čelit na mezinárodní scéně spíše nepříjemným překvapením. Ekonomická, a tím pádem i geopolitická moc zřejmě už nikdy nebude v rukou Západu koncentrována tolik jako ještě koncem 20. století.

Investora Michaela Burryho ztvárnil ve snímku Sázka na nejistotu herec Christian Bale

Předpověděl krizi v roce 2008. Řítí se na nás další hrozba, míní investor Michael Burry

Muž, který předpověděl splasknutí amerického nemovitostního trhu a o němž vznikl oscarový film Sázka na nejistotu, zveřejnil na Twitteru šifrovanou zprávu, kterou zanedlouho poté smazal. Podle agentury Bloomberg šlo o varování před dalším hlubokým pádem trhů.

Přečíst článek

Reklama

Související

Americký prezident Joe Biden

Únava z války. Američané nenávidí Bidena a další pomoc Ukrajině již nejspíš neprojde

Přečíst článek
Nord Stream 2, výstavba plynovodu, ilustrační foto

Habeck si oddechl, turbína k Nord Stream 1 už je na cestě do Ruska. Plynovod se ale rozjede se zpožděním

Přečíst článek
Snímek ze seriálu Netflixu Stranger Things, IV. série

Podaří se Netflixu zabránit odlivu diváků? Zítřejší výsledky hodně napoví

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme