Rusko a Čína posílí strategickou spolupráci. Západ uvaluje nezákonné sankce, uvedl Lavrov
Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem pod vedením prezidenta Vladimira Putina, řekl šéf čínské diplomacie Wang I po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Pekingu. Lavrov uvedl, že tématem rozhovoru byla i Ukrajina. Kritizoval také sankce, které na Rusko uvalily západní státy po ruské invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Na závěr dvoudenní návštěvy se ruský ministr zahraničí sešel také s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
„Západ uvaluje nezákonné sankce na řadu států, Rusko je samozřejmě jedním z nich,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci. „Tato politika je aktivně uplatňována i proti Číně s cílem bránit jejímu hospodářskému a technologickému rozvoji a eliminovat konkurenty,“ dodal.
Wang na společném briefingu zopakoval čínskou výzvu k nastolení příměří na Ukrajině a brzkému ukončení války. „Čína podporuje myšlenku, aby bylo v příhodnou dobu svoláno mezinárodní setkání, kde by všechny strany mohly rovnocenně diskutovat o všech mírových řešeních,“ podotkl Wang.
Čínský mírový plán pro vyřešení situace na Ukrajině je rozumný a z podobných návrhů zatím nejpřesnější, prohlásil podle ruských tiskových agentur ministr zahraničí Sergej Lavrov. Plán, s nímž Peking přišel v loňském roce, vyzývá mimo jiné k respektování Charty OSN a integrity států, ale i ke zrušení protiruských sankcí včetně těch, které byly přijaty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Lavrov: Nejrozumnější a nejpřesnější mírový plán představila Čína
Politika
Lavrov nicméně poznamenal, že „takzvaný mírový návrh“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je „zcela odtržen od reality“. Zelenskyj žádá kromě jiného stažení ruské armády z Ukrajiny a návrat všech okupovaných částí země pod ukrajinskou kontrolu.
V souvislosti s válkou na Ukrajině zmínil šéf ruské diplomacie také víkendový incident v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou mají pod kontrolou ruské jednotky. Rusko tvrdí, že tam vybuchlo několik ukrajinských dronů, a Moskva bude podle Lavrova žádat od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nezávislé zhodnocení těchto útoků. MAAE již dříve uvedla, že v areálu elektrárny explodoval jeden dron, a Kyjev popřel, že by měl s „provokacemi“ v elektrárně cokoli společného.
Lavrov na dnešním jednání s Wangem rovněž prohlásil, že Čína a Rusko budou nadále spolupracovat v boji proti terorismu. Poděkoval přitom za čínskou soustrast v souvislosti s útokem na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy z 22. března, který si podle ruských úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých.
Jižní Korea do roku 2027 investuje 9,4 bilionů wonů (155 miliard korun) do umělé inteligence ve snaze o udržení vedoucího postavení na světovém trhu špičkových polovodičových čipů, uvedl podle agentury Reuters jihokorejský prezident Jun Sok-jol. 
Hlavně udržet krok s konkurencí. Jižní Korea investuje obří částku do umělé inteligence a čipů
Money
Lavrov naposledy Čínu navštívil loni na podzim, předtím se s Wang Iem sešel v Moskvě. Podle zprávy agentury Reuters jsou na letošní rok plánovány také schůzky ruského prezidenta Putina a čínského prezidenta Sia. Setkat by se měli na okraj summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v červnu v metropoli Kazachstánu Astaně či na okraj summitu rozvíjejících se zemí BRICS v říjnu v ruské Kazani. Spekuluje se rovněž o tom, že by Putin mohl zavítat v květnu do Pekingu - poté, co mu začne páté funkční období.
Peking, který je nyní nejvýznamnějším ruským spojencem, kritizuje protiruské sankce a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu odsoudit. Zároveň těží z nižších cen za ropu a plyn, které už Rusko nemůže prodávat do Evropy v dřívějším rozsahu.
