Česká zahraniční politika se v posledních týdnech mění v těžko čitelný experiment. Ministr zahraničí Petr Macinka vysvětluje generálnímu tajemníkovi NATO vnitřní chaos české vlády, zatímco doma posílá prezidentovi vyděračské SMS. Pro spojence na Západě je Česko najednou zemí bez jasné linie, bez pevného postoje k Ukrajině i bez srozumitelného lídra.

Petr Macinka je podle některých ve skutečnosti celkem chytrým mužem. Jenom ve vysoké politice nezkušeným. A kvůli svým politickým zájmům, aby oslovil svůj elektorát, se chová jako slon v porcelánu. Potěš Pánbůh za tento elektorát, který se rozhodl ošetřovat. Nyní jednal ministr zahraničí s generálním tajemníkem NATO Ruttem.

Vysvětloval jsem mu skladbu české vlády, pozice jednotlivých koaličních partnerů a také cestu, kterou jsme urazili k tomu, abychom se domluvili na nějakém konsenzu, prozradil Macinka o schůzce s Ruttem. No, to muselo matadora mezinárodní diplomacie velmi bavit. Příběhy ze země, o které si mnoho obyvatel západních zemí dosud myslí, že je to Československo.

Rutte jako zkušený diplomat jistě Macinkově výkladu blahosklonně přikyvoval. A myslel si své. Poplácal mladého diplomata z okrajové země po zádech a dal mu cukrátko v podobě ocenění za „pokračující a cenný přínos České republiky ke společné bezpečnosti severoatlantického prostoru.“

Dalibor Martínek: Macinkovy průšvihy, šance pro Starosty a lidovce

Názory

Andrej Babiš si musí každý večer rvát kvůli Macinkovi vlasy na hlavě. Chtěl by klidně vládnout, místo toho musí pořád řešit něco kolem šéfa Motoristů. Měsíc odpovídá pořád dokola na otázky kolem Turka. Už to jméno nechci slyšet, říká i veřejně. Na vládnutí není čas, hlavní agendou vlády se stal případ Macinka.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Skutečností je, že Česko se stalo pro diplomaty svých spojenců na Západě nečitelnou entitou. Nikdo netuší, jak to vlastně nyní je s českou podporou Ukrajiny. Zbrojní iniciativu jsme nezařízli, ale nedáme na ni ani korunu. Je to takové typicky české, ani vlevo, ani vpravo. V NATO je nyní tématem Trump. Nikdo se příliš nedívá na východ. Proto se česká zbrojní iniciativa hodí. Češi se postarají, my v centrále se můžeme věnovat důležitějším věcem. Jenže, jak to nyní bude?

Co hůř, celý tento česky „ostrý“ postoj má zaštítit provokatér, který mluví za necelých sedm procent voličů z extrémních konců voličského spektra a po nocích píše vydíračské SMS prezidentovi. Diplomacie na nejvyšší úrovni.

Tereza Zavadilová: Macinka stáhnul prezidenta do bahna. Schválně

Názory

Výpady Petra Macinky vůči kanceláři prezidenta nebyly jen tak nějakou noční nerozvážností. Vypadá to na přesně cílenou mocenskou strategii, jak z učebnice.

tzv

Přečíst článek

Nikdo v Bruselu netuší, zda se při těkavosti Andreje Babiše staneme dalším rebelem vedle Orbána a Fica. Obnoví Babiš, který se prezentuje jako protřelý vyjednavač, jenž si telefonuje s každým západním lídrem, sestavu V4? Nebo to bude V3? Protože Polsko se kvůli ruské agresi ocitlo vůči Ficovi a Orbánovi na druhém břehu. Samý otazník kolem mezinárodního směřování Česka.

Západní země toto východní hemžení sledují s odstupem. Do atmosféry nejistoty v NATO, kdy Evropa horečnatě hledá způsob komunikace s Donaldem Trumpem, a celý systém společné obrany se nebezpečně naklání, se namotá nějaký Macinka. A začne Ruttemu vykládat cosi o českých přemetech. Ví Macinka, zda jsme pro Ukrajinu nebo pro Rusko? Máme dát Grónsko Americe? Žádné pevné stanovisko jsme z úst šéfa diplomacie neslyšeli. Jen jsme četli jeho ohavné esemesky prezidentovi.

Macinka ve svém svatém boji za Turka neustále opakuje, že by Česko na summitu NATO v červnu neměl reprezentovat prezident Pavel, ale premiér Babiš. Výhodou prý mají být nadstandardní vztahy Babiše a Trumpa. No, o možnosti, že by dva egomaniaci mohli mít přátelský vztah, by šlo úspěšně pochybovat. Pavel je na rozdíl od Macinky nebo Babiše na západě respektován, je názorově konzistentní. Macinka je diplomatické embryo, které za měsíc vládnutí napáchalo na domácí půdě víc přešlapů, než leckterý politik za celý život. A takový expert má zastupovat tuto zemi na mezinárodním poli? Ne Turek, Macinka neměl být ministrem.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.

Zlato k okamžitému dodání se před 11:00 středoevropského času obchodovalo poblíž 4 958 amerických dolarů za troyskou unci, což znamená pokles zhruba o osm procent, uvedla agentura Reuters. Později ale část ztrát smazala, po 14:00 se pohybovala na 5083 dolarů za unci, a vykazovala tak pokles o 5,7 procenta. Ještě ve čtvrtek se cena vyšplhala na rekordních 5 594 amerických dolarů za unci. Navzdory dnešnímu výprodeji si však zlato za celý měsíc připisuje zisk kolem 15 procent.

Navzdory dnešnímu propadu byl leden pro zlato mimořádně příznivý a za celý měsíc by zlato mohlo i tak vykázat nejvyšší růst od roku 1999. Zájem o zlato podporují hlavně přetrvávající geopolitické i ekonomické nejistoty, které zvyšují poptávku po bezpečných aktivech, mezi něž patří i zlato.

Investoři dopoledne reagovali na zprávy, že Trump zřejmě už dnes oznámí nástupce nynějšího šéfa Fedu Jeroma Powella. Stále častěji se zmiňovalo jméno Kevina Warshe, což se nakonec potvrdilo.

Trh s luxusními hodinkami se zadrhnul. Mohou za to i Trumpova cla

Zprávy z firem

Propad prodejů v prodejích i tržbách. Tak vloni dopadl trh s luxusními švýcarskými hodinkami podle čerstvých dat Federace švýcarského hodinářského průmyslu. Přímo i nepřímo se na tom podepsal vláda Donalda Trumpa. I tak ale USA zůstávají největším odbytištěm pro luxusní hodinky.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil, že trh s drahými kovy je citlivý na očekávání úrokových sazeb a reálných výnosů, a spekulace o novém šéfovi Fedu tak posloužily jako záminka k prudké korekci. „Klíčové ale je, že samotné ceny byly extrémně nafouknuté. Trh se zlatem - a zejména se stříbrem - se dostal do fáze, kdy už nebylo potřeba silného fundamentálního impulsu. Stačila drobná změna očekávání, aby se spustila lavina,“ uvedl Lajsek.

Nákupy táhl strach

V posledních týdnech se do drahých kovů nahrnulo obrovské množství spekulativního kapitálu. Nákupy často táhl strach, že „kdo nenakoupí teď, už nikdy nenakoupí“, dodal Lajsek. Právě takové prostředí bývá nejzranitelnější.

K poklesu ceny přispělo také posílení amerického dolaru, který se zotavil z víceletých minim. Silnější dolar zvyšuje cenu zlata pro zahraniční kupce, jejich zájem o zlato tím klesá.

Prudce se snižují i ceny dalších drahých kovů. Cena stříbra klesla o více než 17 procent na 95,80 dolarů za unci, ve čtvrtek se přitom dostala na rekordních 121,64 dolarů za unci. Od začátku ledna si stříbro připisuje kolem 42 procent a směřuje k rekordnímu měsíčnímu růstu. Cena platiny ztrácí 16 procenta, cena palladia se propadla o více než 13 procent.