Zajímá nás
Analytik Boris Tomčiak: Česká domácnost v posledních sedmi letech velmi zbohatla. Máme se dobře
Letos se podle Borise Tomčiaka, zakladatele společnosti Finlord, dá počítat s recesí, tedy poklesem HDP. „To ale neznamená, že nastane konec světa,“ podotýká a připomíná, že se nemáme vůbec špatně. „Za sedm let se o 50 procent zlepšila situace české domácnosti,“ říká Tomčiak s odkazem na růst HDP na hlavu. Inflace i úrokové sazby by koncem roku měly být na sestupu.
Kdy začnou úrokové sazby klesat?
Úrokové sazby obecně musí odrážet produktivitu v ekonomice. Produktivita rozhodně na meziroční bázi neroste o pět procent. V západní Evropě a Spojených státech roste zhruba o procento. Takže dlouhodobá míra úrokových sazeb by měla být spíše v rozmezí dvě až tři procenta. Pět nebo sedm procent. To jsou čísla, která nemohou v žádné vyspělé ekonomice být dlouhodobě.
A jak dlouho tu námi zůstane současná vysoká inflace?
No určitě ještě dvě či tři čtvrtletí. Od podzimu letošního roku tu meziroční inflační nárůst bude mnohem nižší, než je teď. Možné je i zpomalení inflace do prosince 2023 na úroveň pěti procent. Loni ceny vystřelily nahoru. Příští rok bude srovnávací základna vyšší. Samozřejmě ceny se mohou zvýšit i z vysoké základny. A ony se také zvýší, nečekáme deflaci, ale už asi nebudou vyšší o 15 procent, ale třeba jen o pět. Tempo meziročního růstu inflace značně poklesne.
Trh to tak očekává, že?
Takovýto odhad tam je. Inflační období byla i v minulosti. Byla ve vyspělých zemích, byla i v Česku. Po revoluci, v roce 1991, byla inflace 50 procent, v roce 1993 byla 20 procent. Inflace byla v Česku dvojciferná až do roku 1995.
To bylo ale způsobeno transformací ekonomiky.
Ano, pak se to ale ve druhé polovině 90. let znormalizovalo. Takže i když se ekonomika transformovala, i když tady bylo spoustu různých problémů, tak se nakonec inflace dostala pod kontrolu. Zajímavé je, že v tom silném inflačním období – pro Českou republiku ten počátek 90. let – mzdy nakonec za celé šestileté období 1989 až 1995 vzrostly stejně, jako se zvýšil index spotřebitelských cen. To je velmi zajímavé srovnání i do současného prostředí, protože letos mzdy rostou daleko pomaleji, proto máme osmiprocentní reálný pokles mezd. My se ale musíme na celou ekonomickou situaci v horizontu několika let, ne jednoho roku.
Ano, kdyby teď všem rostly mzdy a platy o 20 procent, tak nám inflace poroste vesele nadále. My potřebujeme, aby lidi přestali utrácet...
Ano, to také, ale chtěl jsem říct, že nakonec reálný růst mezd zase přijde. A já si myslím, že reálný růst mezd přijde už právě od podzimu příštího roku. Jak jsem říkal, ve druhé polovině se inflace začne značně snižovat. Nárůst mezd bude v nominálním vyjádření poměrně výrazný. A od podzimu právě bych očekával i růst mezd reálných. V roce 2024 lze také očekávat růst reálných mezd a nižší inflaci. Takže nakonec se to srovná, ale letošní rok je samozřejmě extrém, který může vzbuzovat silné emoce.
Když se na to podíváme v delším horizontu, tak situace tak zlá není?
Není. Od roku 2015 do roku 2021 HDP na hlavu v Česku stouplo o 50 procent. To si můžeme představit jako příjmy domácností. Za sedm let se o 50 procent zlepšila situace mediánové české domácnosti.
Recese netrvají většinou příliš dlouho
Domácnosti už na to zapomněly?
No jasně. Negativní emoce vždy přetrvává déle. Když se nedaří – a vždy přijde období, kdy se nedaří – tak se to dlouho drží ve vnímání lidí. Když si vezmeme reálné krize, jako třeba tu z let 2007/8, pak třeba řeckou krizi z let 2011/12 nebo covidovou krizi. Když už po nich pak nastalo výrazné zlepšení, tak ve vnímání veřejnosti negativní sentiment přetrval další rok, možná rok a půl.
Co nás tedy čeká v tomto roce? Pořád se mluví o recesi. Přijde? Jak bude hluboká?
Recese přijít může, ale bude to recese ve smyslu, že nastane pokles HDP. To vlastně ve svém základním scénáři má i Česká národní banka. Asi ve druhém či třetím čtvrtletí roku 2023 by se hrubý domácí produkt snížil. To ale ještě úplně neznamená, že nastane konec světa. Ta recese vyjadřuje snížení ekonomické aktivity a může přijít i zvýšení míry nezaměstnanosti. Je ale je nutno říci, že Česko má rekordně nízkou míru nezaměstnanosti – na úrovni tří procent. Tady vlastně neexistuje nezaměstnanost. Tři procenta je přirozená míra nezaměstnanosti. I kdyby se míra nezaměstnanosti zvýšila na čtyři procenta, tak to není vůbec žádný problém, který by českou ekonomiku zásadně poškodil. I úroveň pěti procent je pořád bez problémů.
Co předpokládá negativní scénář?
Tyhle negativní scénáře se nedělají proto, abychom se strašili, ale proto, abychom se připravili, co se může stát. Negativní scénář ČNB předpokládá, že by se HDP v příštím roce propadl o sedm procent a že by se zvedla míra nezaměstnanosti k deseti procentům. To je ten depresivní negativní scénář, který už by teda byl dost špatný. Podle takového negativního scénáře se pak třeba dělají zátěžové testy bank, jestli banky mají dostatek kapitálu, aby takovýto scénář vydržely. Z výpočtů vychází, že banky by dostatek kapitálu měly. Měly by ztráty, měly by odpisy nesplácených úvěrů. Samozřejmě, protože při takovém ekonomickém zpomalení by míra nesplácení výrazně narostla, ale na samotné fungování finančního sektoru by vliv nemělo. Banky by fungovaly nadále.
Jak dlouho recese potrvá?
Recese netrvají tak dlouho, jak bychom si mohli myslet. Třeba průměrná recese ve Spojených státech trvá 10 měsíců. A to je do toho je započtena i Velká deprese, která trvala 3 roky a 10 měsíců. Takže my, když se tady budeme bavit, že letos by recese přijít mohla, tak to neznamená, že tady zůstane dalších 5 let. Skutečně od roku 2024 lze očekávat pak výrazné zlepšení. Recese z ekonomického pohledu očišťuje ekonomiku od neefektivity. V momentě, kdy se ekonomika očistí od neefektivity, tak se začne výrazně zvyšovat produktivita práce a v momentě, kdy se začne zvyšovat produktivita práce, tak velmi brzy se začnou zlepšovat i ekonomické statistiky. Míra nezaměstnanosti poklesne a stoupne HDP. Takhle ekonomický cyklus funguje.
No a pokud se budeme bavit o tom základním scénáři ČNB, tak tam myslíte, že nedojde k nějaké zvýšené delikvenci u splácení úvěrů?
Ano, asi se zvýší, ale ten rozsah nebude v tom základním scénáři nějaký zásadní.
Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.
Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší
Leaders
Míra nesplácených úvěrů je v tuzemském bankovním sektoru nízká.
Podobně jako u míry nezaměstnanosti. Je to hrozně nízké. Když se trošku zvýší, tak to žádný zásadní problém nezpůsobí.
Co myslíte, že letos čeká komodity?
Komodity jsou takové zvláštní aktivum. Dlouhodobá výnosnost komodit nedosahuje výnosnosti produktivních aktiv. Produktivními aktivy jsou třeba investice do nemovitostí nebo investice do firem, či už burzovně nebo mimo burzu kótovaných. U komodit takováto výnosnost není a nikdy nebyla.
A co zlato?
Říká se, že zlato uchovává hodnotu, což je pravda. Výnosnost je dlouhodobě nad inflací, ale ani zdaleka nemá takovou výnosnost jako třeba investice do akcií nebo do realit. Zlato si vždycky nějaké investory najde. Třeba i mezi centrálními bankami. Takže poptávka tam bude. Zároveň bude vždy poptávka po zlatě z oblasti klenotnictví, a z oblasti průmyslu. S tím jak domácnosti bohatnou, tak si třeba kupuji zlaté šperky a s tím, jak se zvyšuje průmyslová produkce, tak se zvyšuje i spotřeba zlata nebo stříbra nebo třeba jiných kovů. Investice vždycky závisí na tom, jaké mají investoři alternativy. A k zlatu alternativy jsou. V poslední době se ze zlata dost kapitálu přesunulo do kryptoměn. To je takový zajímavý fenomén. A zároveň hodně kapitálu, který požaduje bezpečnost, se přesunulo do nemovitostí, protože i nemovitosti jsou dlouhodobě považovány za stabilní aktivum. A tím pádem ta poptávka po zlatě je nižší oproti tomu, jaká by mohla být nebo jaká byla v minulosti v takovémto krizovém období.
Současný ekonomický vývoj ve světě je vypjatější. Je vysoká inflace, jsou tu nějaká geopolitická rizika. V minulosti by to způsobilo, že cena zlata by vystřelila nahoru.
To ano, v minulosti to tak skutečně fungovalo. Nyní ale investoři do zlata chybí. Někteří přesunuli kapitál do kryptoměn, některý to přesunuli do nemovitostí. Po pádu cen dluhopisů se už nebojí nakupovat ani státní dluhopisy, protože státní dluhopisy některých zemích mají úplně nádherné výnosy. Třeba české, mají velmi vysoký výnos. Tím pádem je poptávka po zlatě slabší.
Zvyšují nyní poptávku třeba centrální banky?
Ano, ty začaly nakupovat a fyzickou poptávku po zlatě zvedly. Ale i nákupy centrálních bank postupně ustanou. Letos si doplnily zásoby. Příští rok ještě nějaké nákupy můžou být, ale pak už nebudou muset tolik nakupovat. V rezervách centrální banky nechtějí mít jenom samé zlato. Potřebují do rezerv dávat i jiná aktiva. U zlata neexistuje teď silný fundament, podle kterého by jeho cena měla nějak raketové růst. Cena si bude stoupat o tu inflaci, ale je to způsobené i tím, že náklady na těžbu zlata se zvyšují. Nemyslím si, že nějaký dramatický nárůst ceny přijde. Kdyby měl přijít, tak by už nastal.
Měnová politika je podle guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla přísná dost. „Krátkodobá úroková sazba je na nejvyšší úrovni od roku 1999. Meziroční změna nových hypoték byla v září minus 82 procent. Meziroční změna nových úvěrů pro podniky činila minus 64 procent. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se zmírňují, spotřeba domácností dokonce klesá,“ vyjmenovává Michl v rozhovoru pro newstream.cz.
Guvernér ČNB Aleš Michl: Máme nejpřísnější měnovou politiku za 20 let, peníze se stahují z ekonomiky
Money
Myslíte, že letos jsou dluhopisy lepší investicí než akcie?
Záleží, o kterých dluhopisech se budeme bavit. U státních dluhopisů není kreditní riziko, proto se státní dluhopisy považují za bezrizikové. U nich je jenom durační riziko, to znamená, když půjdou úrokové sazby nahoru, tak ceny půjdou dolů a naopak. A úrokové sazby už jsou dostatečně vysoké všude ve světě, samozřejmě můžou ještě stoupat, ale potenciál na další růst už není moc velký. Za posledních několik kvartálů se sazby zněkolikanásobily.
Podívejme se na Česko, kdy to šlo z jednoho procenta na sedm. Takže ta sazba se zesedminásobila. Ve Spojených státech to šlo z 0,25 na 4,5 procenta. Důležitá je rychlost, jak rychle se sazby zněkolikanásobily. Proto ceny státních dluhopisů všude ve světě šly letos prudce dolů. Je to vidět na dluhopisových fondech, které jsou ve velkých ztrátách. Stejně tak penzijní fondy, které mají dluhopisovou složku významnou. Ale nyní nemůžeme očekávat, že teď, když jsou sazby na sedmi procentech, že se zvednou na 15. To už nejde. Mohou se zvednout ze 7 na 7,5 nebo 8 procent. Ve Spojených státech se růst sazeb také čeká maximálně na 5 či 5,25 procent. Výkyvy cen dolů by měly být omezené a kupónová výnosnost dluhopisů bude vysoká.
Jsou tedy státní dluhopisy nyní dobrou investicí? Když už vyhlížíme pokles úrokových sazeb?
Ano, atraktivita státních dluhopisů se značně zvýšila. Kupříkladu české dluhopisy nabízí u krátkých splatností až sedm procent ročně, což je na bezrizikový instrument pěkná výnosnost. Samozřejmě za předpokladu, že inflace začne brzy klesat.
Boris Tomčiak
V roce 2016 spoluzaložil společnost Finlord a v roce 2018 pak i hedgeový fond Slavic. Předtím působil téměř devět let ve společnosti Colosseum, naposledy jako šéf asset managementu. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.
Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce? 
Jana Matesová: Ekonomika se propadne. Lidé přestanou nakupovat to, co nepotřebují
Money
„Život je sladký i hořký zároveň. Důležitá je autenticita prožitku,“ říká moderátorka a koučka Eva Čerešňáková. Eva moderuje vlastní pořad Eva Talks. Zve si do něj inspirativní ženy, kterých se ptá nejen na to „hezké“. Obvykle v rozhovoru zabrousí na strastiplné momenty, které musely její hostky na cestě za úspěchem a životním štěstím překonat. „Chci ženy inspirovat. Pomoci jim zvýšit sebevědomí, protože sama dobře vím, jak je to s jeho nalezením náročné,“ říká Eva v rozhovoru pro silvestrovský speciál pořadu Značka: Osobně, který moderuje Katarína Krajčovičová z Newstreamu.
Ženám často chybí sebevědomí. Chci to změnit, říká moderátorka Eva Čerešňáková
Newstream TV
