Stát utratil miliardy za protipovodňová opatření. Výsledek je podle NKÚ rozpačitý
Dotační programy zaměřené na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesplnily v plné míře svůj hlavní cíl. Vyplývá to z kontroly hospodaření ministerstva zemědělství, které v letech 2020 až 2024 rozdělilo na tyto projekty celkem 7,1 miliardy korun. Ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasí a tvrdí, že projekty přinesly reálné výsledky, i když v některých případech brzdil jejich rozsah nedostatek peněz.
NKÚ připomněl, že povodně způsobily v Česku za posledních 27 let škody přibližně za 260 miliard korun. Ministerstvo proto ve strategii do roku 2030 stanovilo cíle, které měly pomoci posílit schopnost krajiny zadržovat vodu a chránit obyvatele před povodněmi.
Kontroloři ale zjistili, že u tří z osmi prověřovaných dotačních programů se plánované cíle nepodařilo naplnit, zejména pokud jde o zlepšení retenční schopnosti krajiny. Například u programů zaměřených na drobné vodní toky a malé vodní nádrže se nepodařilo dosáhnout stanovených hodnot u deseti z patnácti sledovaných ukazatelů, přičemž u sedmi z nich nebylo splněno ani 50 procent plánovaných cílů.
V českých domácnostech hoří stále častěji, a to často i z úplně jiných důvodů než dříve. Na další nárůst škod v rodinných domech a bytech má pak navzdory klimatologickým popíračům vliv také změna klimatu, která způsobuje živelní kalamity. Přečtěte si, na co si dát v souvislosti s novými typy rizik pozor, abyste nemuseli hlásit škodní událost.
Změna klimatu ztrpčuje Čechům životy. Přibývá požárů rodinných domů i lokálních záplav
Money
Úprava stanovených cílů
Podle NKÚ ministerstvo v některých případech také upravovalo původně stanovené cíle tak, aby bylo možné jejich plnění vykázat alespoň formálně. Například plánovaný retenční objem byl původně splněn pouze z 22 procent, po jeho snížení však vykázal více než stoprocentní plnění.
Samotné projekty ale byly podle kontrolorů většinou realizovány správně. Při prověřování 35 konkrétních projektů u sedmi příjemců dotací NKÚ zjistil, že prostředky byly ve většině případů vynaloženy účelně a v souladu s předpisy. Nedostatky v účelnosti zaznamenal u čtyř projektů, z nichž dva hodnotil jako účelné s menšími problémy a u dvou označil účelnost za omezenou. V jednom případě například ztratilo opatření část svého efektu kvůli zanesenému korytu potoka.
Celková výše pojištěných škod na budovách občanů, které způsobily loňské povodně, dosáhla 6,96 miliardy korun. Zhruba polovinu z toho představovaly totální škody, které vyžadují zásadní sanaci nebo zcela novou výstavbu budovy. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP).
Povodňový účet: Pojištěné škody na budovách občanů při povodních byly téměř sedm miliard
Reality
Ministerstvo zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí. Uvedlo, že dotační programy podpořily celkem 1758 projektů, které podle něj pomohly zlepšit ochranu obyvatel před povodněmi i schopnost krajiny zadržovat vodu. Pokud některé cíle nebyly splněny, bylo to podle resortu především kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu, nikoli kvůli špatnému nastavení programů.
Ministerstvo zároveň připomnělo, že při rozsáhlých povodních v roce 2024 fungovalo 427 vybudovaných protipovodňových opatření. Z toho 355 plnilo svou ochrannou funkci plně a dalších 62 alespoň částečně. Opatření vybudovaná od roku 2000 podle ministerstva chrání před dopady povodní více než milion obyvatel České republiky.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
