Stát dal do oprav silnic desítky miliard, třetina je přesto v havarijním stavu, uvedl NKÚ
Stát dal v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu silnic první třídy 62,5 miliardy korun, přesto byla téměř třetina z nich v nevyhovujícím a havarijním stavu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který také zjistil neúčelné vynakládání peněz na opravy.
Třeba výtluk v Bílině na Teplicku nechalo státní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) před trvalou opravou sedmkrát vyplnit provizorně. Kontroloři odhalili také nedostatečnou evidenci potřebných oprav, uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Tvrzení NKÚ o třetině silnic v nevyhovujícím stavu není pravdivé, uvedlo ŘSD. Opravovat krátce před koncem životnosti vozovek je podle něj hospodárné. Ministerstvo dopravy odmítlo výtky NKÚ vůči postupu vytváření evidence silnic.
O silnice první třídy určené zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu se stará právě ŘSD, podle jehož evidence byly v polovině roku 2023 dlouhé téměř 5746 kilometrů. Částka 62,5 miliardy korun, kterou ŘSD v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu těchto silnic dostalo, byla podle NKÚ proti plánům o 6,9 miliardy vyšší. Na silnicích hodnocených stupněm „nevyhovující a havarijní“, kterých byla v letech 2021 až 2023 téměř třetina z celku, byly výtluky, trhliny, vyjeté koleje nebo prohlubně.
Ministerstvo dopravy nadělí týden před Vánocemi řidičům rekordně velký počet nových dálničních kilometrů. Do provozu vstoupí další úseky dálnic D3, D4, D48 a D55 v kombinované délce téměř 90 kilometrů. Letošní rok je v dokončování nových dálničních úseků velice dobrý. Celkem bude otevřeno přes sto nových kilometrů.
Rekordní rok. Letos zahájí provoz přes 118 kilometrů dálnic
Zprávy z firem
Hrubá nepravda, tvrdí ŘSD
„Tvrzení NKÚ o třetině nevyhovující a havarijní síti silnic první třídy v ČR je hrubá nepravda,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. „Makročísla uvedená v kontrolním protokolu nedefinují bezpečnost a provozuschopnost komunikace,“ dodal. Havarijní stav byl podle něj třeba u protismykových vlastností vozovky pouze na necelých 14 kilometrech silnic, které se buď už opravují, nebo je na nich snížená rychlost. NKÚ svými závěry podle ŘSD mimoděk konstatuje, že silničáři postupují ekonomicky, když při plnohodnotné předchozí údržbě přistupují k výměně povrchu vozovek až krátce před koncem jejich životnosti.
„Kontroloři zjistili, že při opravách vad postupovalo ŘSD v některých případech nehospodárně,“ uvedla Kadečková. Třeba výtluk v Bílině silničáři trvale opravili až po 4,5 letech, předchozích sedm provizorních oprav provedli vždy v zimě. „Podobný postup odhalili kontroloři ještě v Pardubicích. Zde ŘSD opravilo vozovku na jednom místě postupně čtyřikrát, vždy v zimě, tedy provizorně. Tento stav trval dva roky. V lednu 2023 se navíc ukázalo, že provizorní oprava vozovky vydržela méně než jeden měsíc,“ doplnila mluvčí.
Nehospodárný postup zvolilo ŘSD podle kontrolorů také při zadání veřejné zakázky na výběr dodavatele asfaltových hutněných vrstev. Předpokládaná hodnota zakázky se měla pohybovat okolo 23,9 milionu korun, za práce nakonec ŘSD podle rámcové dohody uzavřené s jediným uchazečem zaplatilo 42,8 milionu korun. Spěchat se smlouvou nemuselo, protože podobné práce se nedělají v zimě, přesto ji uzavřelo v říjnu 2019 a práce začaly až v dubnu následujícího roku, uvedl NKÚ.
Tisíce závad
U výmolu v Bílině ŘSD uznalo dílčí pochybení na své straně. Poukázalo ale na to, že ročně na silnicích první třídy opravuje různými technologickými postupy víc než 10 tisíc bodových závad. „V tomto kontextu je závěr NKÚ ohledně nehospodárně provedené opravy jednoho výmolu silně zavádějící,“ dodal Rýdl.
Praha a její firma Technická správa komunikací (TSK) zatím nemají stavební povolení na rekonstrukci Libeňského mostu, nyní řeší úpravy záměru na základě požadavků majitelů okolních nemovitostí. Až po vydání povolení bude možné určit, zda projekt odpovídá původnímu tendru na rekonstrukci, což požaduje opoziční ANO. Na dnešním jednání zastupitelů města to řekl náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Část soumostí již dělníci zbourali, TSK ve středu ohlásila, že v pondělí přestanou po mostě jezdit tramvaje a nahradí je autobusy.
Praha stále nemá stavební povolení na opravu Libeňského mostu
Reality
Nedostatky v evidenci stavu silnic kontrolní úřad dokládá tím, že ve stupni „nevyhovující a havarijní“ bylo z vybraných úseků v roce 2018 zapsáno 25 kilometrů silnic první třídy, o tři roky později už 1298 kilometrů. „Podle kontrolorů neprovádělo ŘSD v roce 2018 hlavní prohlídky správně a objektivně, protože nárůst o více než 5000 procent mezi roky 2018 a 2021 není věrohodný,“ uvedla Kadečková.
Systém hospodaření s vozovkou, který má umožnit co nejvýhodnější plánování oprav a údržby silnic, ŘSD za 179 milionů korun pořídilo v roce 2019, jeho plné využití ale předpokládá nejdříve v roce 2027, upozornil NKÚ. Digitální Systém hospodaření s vozovkou ŘSD využívá pro nastavení pravidelné údržby, systém se stále zdokonaluje, uvedl k tomu Rýdl.
Ministerstvo neplní zákonnou povinnost
Kontrola podle mluvčí NKÚ také ukázala, že ministerstvo dopravy od roku 2007 neplní zákonnou povinnost vést centrální evidenci pozemních komunikací. Jejich vlastníci a uživatelé a také správní úřady tak nemohou plně využívat informace o uzavírkách, objížďkách či omezeních provozu. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už před čtyřmi lety.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že centrální evidence pozemních komunikací by byla duplicitní nebo by se překrývala s Centrálním registrem dopravních omezení (CREDO) a aktivitami kolem Digitální technické mapy ČR. „Jdeme tedy efektivnější cestou, která odpovídá dnešním požadavkům na digitalizaci agend,“ uvedlo. Pro silniční správní úřady, projektanty či jednotlivé správy a údržby silnic je podle ministerstva tento postup výhodnější. „Je zřejmé, že koordinace a informování všech dotčených subjektů v rámci uzavírkové činnosti na našich komunikacích dnes probíhá,“ doplnilo ministerstvo.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.