Slováci v Česku vydělávají více než Češi, Ukrajinci o pětinu méně. Samotný pas však rozdíly nevysvětluje
Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.
Neznamená to však, že zaměstnavatelé platí za stejnou práci různým národnostem různé částky. Statistika mnohem více vypovídá o tom, kdo do Česka přichází, jaké má vzdělání, kde žije a v jaké profesi či odvětví nakonec pracuje. Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s českým občanstvím dosáhl v roce 2025 hodnoty 43 632 korun. U Slováků činil 51 012 korun, tedy o 7 380 korun neboli 16,9 procenta více. Ukrajinci měli medián pouze 34 437 korun. Za Čechy tak zaostávali o 9 195 korun neboli 21,1 procenta.
Týdenní dovolená mimo domov zůstává pro téměř pětinu Čechů finančně nedostupná. V evropském srovnání si však tuzemské domácnosti vedou nadprůměrně. Za posledních deset let se navíc jejich situace výrazně zlepšila, přestože ubytování i zájezdy dál zdražují.
Lukáš Kovanda: Každý pátý Čech si nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jsme na tom lépe než většina EU
Názory
Rozdíl mezi slovenským a ukrajinským mediánem dosáhl 16 575 korun měsíčně. To už není statistická drobnost, ale výrazný rozdíl v postavení obou skupin na českém trhu práce. Poláci a Rumuni se pohybovali poblíž české úrovně. Medián Poláků činil 43 346 korun a Rumunů 43 098 korun. Zaměstnanci s bulharským občanstvím měli medián 40 610 korun.
Téma se přitom týká značné části české ekonomiky. Podle dat MPSV bylo ke konci března 2026 evidováno 957 tisíc zaměstnaných cizích státních příslušníků. Z toho bylo 374 tisíc Ukrajinců a 230 tisíc Slováků. Tyto dvě skupiny tak představovaly více než 63 procent zahraniční zaměstnanosti v Česku.
Pro správné čtení výsledků je klíčový rozdíl mezi průměrem a mediánem. Medián označuje mzdu člověka uprostřed mzdového rozdělení. Polovina zaměstnanců vydělává méně a polovina více. Průměr naproti tomu vytahují vzhůru lidé s mimořádně vysokými příjmy. U českých zaměstnanců činila průměrná mzda 52 235 korun, tedy o 8 603 korun více než medián. U Slováků dosáhl průměr 65 040 korun a medián převyšoval o 14 028 korun. U Ukrajinců byl rozdíl podstatně menší. Jejich průměrná mzda činila 38 050 korun, zatímco medián 34 437 korun.
Horních deset procent
Ještě výraznější kontrast ukazuje horní část mzdového rozdělení. Deset procent nejlépe placených Slováků pobíralo více než 114 571 korun měsíčně. U Čechů stejná hranice činila 84 664 korun. Horní část slovenského mzdového rozdělení tak leží výrazně výše než česká. Slovenský náskok pravděpodobně částečně vysvětluje výběrový efekt migrace. Slováci pracující v Česku nejsou průřezem celé slovenské populace. Do zahraničí častěji míří lidé, kterým se přesun profesně vyplatí, například vysokoškoláci, specialisté nebo pracovníci přicházející za konkrétní kariérní příležitostí.
Část rozdílu může souviset také s regionálním rozmístěním. Cizinci se výrazně soustřeďují v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, tedy v regionech s širokou nabídkou studijních i pracovních příležitostí. Samotný region však slovenský náskok nevysvětluje. Podíl Ukrajinců žijících v Praze je totiž ještě vyšší. Pro českou ekonomiku proto není rozhodující jen to, kolik cizinců zaměstná, ale především jakou práci jim dokáže nabídnout.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.