Slováci v Česku vydělávají více než Češi, Ukrajinci o pětinu méně. Samotný pas však rozdíly nevysvětluje
Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.
Neznamená to však, že zaměstnavatelé platí za stejnou práci různým národnostem různé částky. Statistika mnohem více vypovídá o tom, kdo do Česka přichází, jaké má vzdělání, kde žije a v jaké profesi či odvětví nakonec pracuje. Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s českým občanstvím dosáhl v roce 2025 hodnoty 43 632 korun. U Slováků činil 51 012 korun, tedy o 7 380 korun neboli 16,9 procenta více. Ukrajinci měli medián pouze 34 437 korun. Za Čechy tak zaostávali o 9 195 korun neboli 21,1 procenta.
Týdenní dovolená mimo domov zůstává pro téměř pětinu Čechů finančně nedostupná. V evropském srovnání si však tuzemské domácnosti vedou nadprůměrně. Za posledních deset let se navíc jejich situace výrazně zlepšila, přestože ubytování i zájezdy dál zdražují.
Lukáš Kovanda: Každý pátý Čech si nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jsme na tom lépe než většina EU
Názory
Rozdíl mezi slovenským a ukrajinským mediánem dosáhl 16 575 korun měsíčně. To už není statistická drobnost, ale výrazný rozdíl v postavení obou skupin na českém trhu práce. Poláci a Rumuni se pohybovali poblíž české úrovně. Medián Poláků činil 43 346 korun a Rumunů 43 098 korun. Zaměstnanci s bulharským občanstvím měli medián 40 610 korun.
Téma se přitom týká značné části české ekonomiky. Podle dat MPSV bylo ke konci března 2026 evidováno 957 tisíc zaměstnaných cizích státních příslušníků. Z toho bylo 374 tisíc Ukrajinců a 230 tisíc Slováků. Tyto dvě skupiny tak představovaly více než 63 procent zahraniční zaměstnanosti v Česku.
Pro správné čtení výsledků je klíčový rozdíl mezi průměrem a mediánem. Medián označuje mzdu člověka uprostřed mzdového rozdělení. Polovina zaměstnanců vydělává méně a polovina více. Průměr naproti tomu vytahují vzhůru lidé s mimořádně vysokými příjmy. U českých zaměstnanců činila průměrná mzda 52 235 korun, tedy o 8 603 korun více než medián. U Slováků dosáhl průměr 65 040 korun a medián převyšoval o 14 028 korun. U Ukrajinců byl rozdíl podstatně menší. Jejich průměrná mzda činila 38 050 korun, zatímco medián 34 437 korun.
Horních deset procent
Ještě výraznější kontrast ukazuje horní část mzdového rozdělení. Deset procent nejlépe placených Slováků pobíralo více než 114 571 korun měsíčně. U Čechů stejná hranice činila 84 664 korun. Horní část slovenského mzdového rozdělení tak leží výrazně výše než česká. Slovenský náskok pravděpodobně částečně vysvětluje výběrový efekt migrace. Slováci pracující v Česku nejsou průřezem celé slovenské populace. Do zahraničí častěji míří lidé, kterým se přesun profesně vyplatí, například vysokoškoláci, specialisté nebo pracovníci přicházející za konkrétní kariérní příležitostí.
Část rozdílu může souviset také s regionálním rozmístěním. Cizinci se výrazně soustřeďují v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, tedy v regionech s širokou nabídkou studijních i pracovních příležitostí. Samotný region však slovenský náskok nevysvětluje. Podíl Ukrajinců žijících v Praze je totiž ještě vyšší. Pro českou ekonomiku proto není rozhodující jen to, kolik cizinců zaměstná, ale především jakou práci jim dokáže nabídnout.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
