Ruská ekonomika unikla recesi. Ukrajina jí ale útočí na slabé místo
Ruská ekonomika se po prvním poklesu za tři roky zřejmě vrátila k růstu. Podle agentury Bloomberg ji ve druhém čtvrtletí dál držely nad vodou válečné výdaje státu, vojenská výroba a silná spotřeba domácností. Křehké oživení ale ohrožují ukrajinské útoky na rafinerie, sklady a logistiku, které už způsobují nedostatek paliv a tlačí na inflaci.
Ruská ekonomika se ve druhém čtvrtletí pravděpodobně vrátila k růstu. Podle mediánového odhadu ekonomů oslovených agenturou Bloomberg se hrubý domácí produkt od dubna do června meziročně zvýšil o 0,9 procenta. V prvních třech měsících roku přitom Rusko zaznamenalo první ekonomický pokles za tři roky.
Oživení ale může být jen krátké. Ukrajina stupňuje útoky hluboko na ruském území a míří na výrobní závody, rafinerie, logistické sítě i další kritickou infrastrukturu. Právě tyto zásahy mohou křehké zlepšení rychle vykolejit.
Ukrajinské drony zasahují stále citlivější část ruské ekonomiky: logistiku a sklady. Ruská centrální banka proto doporučila finančním institucím, aby firmám po útocích umožnily restrukturalizovat úvěry. Jen Sberbank už podle svého zástupce přijala zhruba 2000 žádostí od podnikatelů.
Ukrajinské drony ničí ruský byznys. Centrální banka vyzvala věřitele k úlevám
Money
Ruskou ekonomiku dál táhnou hlavně státní výdaje spojené s válkou. Ty podle Bloombergu rostou rychleji, než počítal rozpočet. Nejsilnějším segmentem zůstává výroba napojená na armádu, zejména podniky produkující drony a rakety. Vládní výdaje na nákupy za prvních sedm měsíců roku vzrostly podle ministerstva financí o 39 procent.
Ekonomiku drží nad vodou také spotřeba domácností. Ta ve druhém čtvrtletí podle ruského ministerstva hospodářství meziročně vzrostla o více než sedm procent. Pomohl jí dvouciferný růst mezd, který vyvolal tvrdý boj o dělnické profese. Vyšší mzdy ale současně tlačí na zisky firem.
Rafinerie jako slabé místo
Mimo vojenskou výrobu je obrázek mnohem horší. Další zpracovatelská odvětví dál klesají a největší brzdou se stalo zpracování ropy. Ukrajinské dronové útoky omezily provoz několika velkých rafinerií a narušení výroby vyvolalo nedostatek paliv ve velké části země.
Coming home." boomerang style. 🪃
— Ukraine News 🇺🇦 (@Ukrainene) August 12, 2026
The Orsknefteorgsintez refinery in Orenburg is the latest to learn that you can’t start a fire in your neighbor’s house and expect yours to stay cool. The reality of war has officially arrived in Orsk. 💥⛽
Cheers to the free world! 🍹⛱️🌞 pic.twitter.com/0mpXAYonOZ
Palivová krize se vládě nedaří plně dostat pod kontrolu. Zároveň přispěla k novému zrychlení inflace, která měla podle konsenzu Bloombergu ke konci července přesáhnout šest procent. Ruská centrální banka proto znovu odsunula očekávaný termín, kdy se inflace přiblíží čtyřprocentnímu cíli.
Tlak na ekonomiku zesílil po skončení druhého čtvrtletí. Ukrajina tento měsíc vystupňovala útoky na ruský ropný průmysl poté, co krátký útlum ve druhé polovině července umožnil rafineriím provést opravy a navýšit dodávky paliv. Jen za minulý týden ukrajinské síly zaútočily na pět ruských rafinerií.
Ukrajina zároveň cílila i na sklady ruského e-commerce giganta Wildberries. Útoky podle Bloombergu způsobily ztráty zásob tisícům malých podniků.
Centrální banka čeká zpomalení
Vladimir Putin minulý měsíc tvrdil, že ruská ekonomika i její klíčová odvětví zůstávají odolné navzdory snahám narušit energetický průmysl. Problémy na trhu s palivy označil za dočasné.
Ani ruští činitelé ale nepočítají s tím, že současná dynamika vydrží, pokud budou výpadky rafinerií pokračovat. Centrální banka očekává, že růst v tomto čtvrtletí zpomalí na zhruba 0,5 procenta. Celoroční prognózu snížila na nula až jedno procento.
To naznačuje, že výkon ekonomiky může stagnovat. Podle tvůrců měnové politiky za tím stojí mimo jiné pokles výrobní kapacity v některých segmentech.
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
Terminátor po ukrajinsku. Kyjev nasazuje pozemní roboty proti ruské převaze
Zprávy z firem
Výpadky rafinerií mohou navíc zasáhnout nejen výrobu paliv, ale i samotnou těžbu ropy. Exportéři totiž nedokážou vždy rychle přesměrovat nezpracovanou ropu na zahraniční trhy. Narušení se mezitím šíří také do velkoobchodu a nákladní dopravy, což rozšiřuje dopady na další části ekonomiky.
Zápis z posledního měnového jednání ruské centrální banky ukázal, že činitelé se obávají hlubších dopadů. Pokud vládní snahy stabilizovat trh s palivy pomocí dovozu a přerozdělení domácích dodávek nebudou stačit, tlak na další sektory může být větší a trvalejší.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
