Hutě mezi válkou a proměnou. Na Ukrajině výrobu zastavily rakety, Západ ukazuje jinou cestu
Čtyři raketové útoky během pěti týdnů, pět mrtvých a zastavená výroba. ArcelorMittal oznámil, že největší ukrajinskou ocelárnu nelze za současných podmínek bezpečně znovu spustit. Zatímco ukrajinské hutnictví bojuje s následky ruské agrese, jiné evropské závody procházejí modernizací.
Největší ukrajinská ocelárna ve městě Kryvyj Rih nemůže bezpečně pokračovat ve výrobě. Mezinárodní skupina ArcelorMittal oznámila, že po sérii ruských raketových útoků není schopna její provoz bezpečným a udržitelným způsobem obnovit.
FOTOGALERIE: Podívejte se do světových hutí
Účet posledních pěti týdnů je tragický. Čtyři útoky si podle společnosti vyžádaly pět lidských životů a zranily 17 zaměstnanců. Jeden z nich zůstává v kritickém stavu.
„S velkou lítostí jsme dospěli k závěru, že bezpečný provoz už není možný,“ uvedl šéf závodu Mauro Longobardo. Firma nyní jedná s ukrajinskou vládou o budoucnosti ocelárny. Chce zachovat její infrastrukturu tak, aby se výroba mohla obnovit, až se vrátí mír.
Další rána pro ukrajinskou ocel
Zastavení závodu představuje další zásah do ukrajinského ocelářství. Terčem ruských útoků se opakovaně stal také výrobce oceli Metinvest, jehož vlastníkem je nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, upozornila agentura Reuters. Útoky přitom míří i na logistickou infrastrukturu a přístavní zařízení v Černém moři.
Ukrajina by mohla získat vlastní výrobu střel pro protivzdušné systémy Patriot, které potřebuje k obraně před ruskými raketovými útoky. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského mu americký prezident Donald Trump slíbil udělení výrobních licencí. Rozjezd produkce ale může podle ukrajinského lídra trvat rok až rok a půl.
Střely pro Patrioty chce Kyjev vyrábět doma. Trump souhlasí, uvádí Zelenskyj
Politika
Dopad odstávky v Kryvém Rihu na celou skupinu ArcelorMittal a světový trh s ocelí však bude pravděpodobně omezený. Podle analytika společnosti Kepler Cheuvreux, kterého citovala agentura Reuters, závod fungoval s výrazně sníženou kapacitou už od roku 2020.
Z fotografií současnosti se stává historie
Mizení průmyslových provozů dlouhodobě zachycuje český fotograf Viktor Mácha, autor projektu Beauty of Steel. S fotoaparátem navštívil více než čtyři sta hutí, sléváren a oceláren po celém světě včetně Ukrajiny. V rozhovoru pro Newstream popsal, že téměř polovina navštívených závodů už je minulostí.
„To, co jsem fotil jako současnost, se mezitím stalo historií,“ říká.
Zpočátku podle svých slov především dokumentoval prostředí, které ho fascinovalo. Postupně ale při návratech nacházel odstavené provozy, rozebrané technologie nebo místa srovnaná se zemí. Po roce 2010 začal stále silněji vnímat, že nezachycuje pouze proměnu průmyslu, ale také jeho zánik.
Jeho zkušenost ovšem nelze číst jako důkaz, že celé evropské hutnictví míří ke konci. Sám před takovým závěrem varuje. Válečné ničení ukrajinských podniků a modernizace západoevropských hutí mají odlišné příčiny i vyhlídky.
Moderní huť nemusí být zahalená kouřem
Z návštěv západoevropských závodů si Mácha přivezl jiný dojem, než jaký podle něj převládá v českých debatách o drahých energiích, útlumu a budoucnosti průmyslu. Jako příklady uvádí Tata Steel v Nizozemsku a Aperam v Belgii.
Právě v belgickém podniku ho zaujala úroveň technologií, bezpečnosti a ekologických opatření. Zvenčí podle něj může areál působit téměř prázdně, protože nad ním není vidět kouř. Uvnitř přitom pokračuje rozsáhlá výroba ve třech směnách. „Nejde o konec hutnictví. Jde o jeho přerod,“ popisuje Mácha svou zkušenost.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
