Rodiče myslí na své děti. Nejvíc je to vidět na spořicích účtech

Většina rodičů myslí na budoucnost svých dětí a odkládá pro ně peníze stranou. Hlavním nástrojem, jak pomoci dětem při startu do vlastního života, ovšem zůstávají spořicí účty. Za dostatečnou startovní pomoc rodiče většinou považují částku do 200 tisíc korun.

Více než tři čtvrtiny rodičů považují z hlediska finanční pomoci pro své děti za lepší variantu než jednorázovou podporu pravidelné a dlouhodobé ukládání peněz na bankovní účty či do finančních instrumentů. Přes polovinu (57 procent) přitom na své děti finančně myslí už od jejich narození a 59 procent rodičů pro ně dává stranou do tisíce korun. Takové jsou závěry průzkumu společnosti Broker Consulting a agentury Behavio mezi dvěma tisícovkami rodičů. Zhruba pětina (22 procent) rodičů na spoření či do investic pro své potomky vkládá od tisíce do dvou tisíc korun. Nejčastějším způsobem ukládání peněz je stále spořicí účet, následuje stavební spoření a teprve pak až investice do akcií a dalších finančních nástrojů.

Bohatší rodiny děti nerozmazlují

Neplatí přitom, jak zhodnotil Kryštof Rybáček z Behavio, že by přístup rodičů s vyššími příjmy byl výrazně odlišný. Na 45 procent rodin s vyššími příjmy dává pro své děti stranou rovněž do tisíce korun. A bohatší rodiče se nevymykají ani v názoru, jaká částka by měla být dostačující pro osamostatňující dítě. Skoro třetina z nich (28 procent) má za to, že dostačující je částka do 200 tisíc korun. Celkově takový názor zastává nejvíce rodičů (36 procent). Další pětina (22 procent) si myslí, že dětem na prahu osamostatnění se není nutné dávat nic.

Kdy dítěti úspory předat? Mezi rodiči ve věku 25 až 39 let chce dětem úspory věnovat do 25 let dítěte 69 procent respondentů. Peníze tak mohou sloužit například při studiu, při hledání prvního bydlení nebo na začátku pracovní kariéry.

„Když se podíváme na konkrétní životní kroky, které děti na začátku dospělosti čekají, ukazuje se, že dvě stě tisíc korun dnes často představuje spíše menší finanční polštář než skutečný start do života. Jen akontace na první bydlení se v řadě měst pohybuje v řádu statisíců až milionu korun. Podobně je to se vzděláním. Roční studium na soukromé vysoké škole v Česku může stát desítky až nižší stovky tisíc korun a studium v zahraničí ještě výrazně více. Smysl proto dává přemýšlet o částce pro děti v souvislosti s tím, jaký konkrétní krok v jejich životě má jednou podpořit,“ popisuje Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting.

Nejlepší spořicí účty se v březnu drží čtyřky. Náskok před inflací ale mohou kvůli Íránu ztrácet

Money

Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu. 

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Podpora dětí se mění v čase

Ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl připomněl, že podpora dětí či mezigenerační předávání majetku se mění v čase. V době mládí dnešních padesátníků či čtyřicátníků předávání majetku žádným tématem nebylo, protože tyto generace většinou pocházely z rodin, které nic neměly. Dnes je podle něj vidět, že společnost dramaticky zbohatla a toto téma řešíme. Nicméně ještě nejsme ve stavu jako Británie na konci 19. a začátku 20. století, kdy byl přenos majetku jedním z největších civilizačních témat. „Všimněte si, že ve více než polovině detektivek Agáty Christie je zápletkou dědictví,“ podotkl Hampl.

Podle něj existují u dnešních generací rodičů, které mají své děti na konci střední školy či na vysoké škole, dva modely. „Buď ty prostředky předávám na spotřebu, anebo coby investici do osobního, lidského kapitálu dětí. Jsou rodiče, kteří říkají, nedostaneš žádnou hotovost, ale najdi si nějaký způsob, jak se sám vzdělávat anebo posunout nahoru, a na to ti poskytneme peníze. Anebo jsou tu rodiče, kteří řeknou, je tu nějaká částka, spotřebuj si ji, jak chceš,“ popsal Hampl. Poměr těchto dvou modelů se podle něj bude měnit v čase.

Každý model je jiný

„Je hrozně těžké vynášet nějaké soudy, co by se mělo či nemělo dělat, co je ten ideál, protože každý z nás, každá rodina, je v trochu jiné situaci. Jinak to tam funguje, jiné jsou životní plány, jiné možnosti. Modelů je hrozně moc,“ upozornil ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil v souvislosti s tím, že rodiče nejvíce peněz pro své děti ukládají na spořicí účet připomněl, že spořicí účty dlouhodobě po odečtení inflace vynášejí velmi málo. A podtrhl důležitost investice do vzdělávání dítěte včetně kroužků. „Když zainvestujete do dítěte v útlém věku, tak mu tím zvýšíte jeho budoucí pocit štěstí, jeho budoucí mzdu a tak dále,“ řekl.  

Důchodový systém: kroky tam a zase zpátky škodí

Money

Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Na úspory nesáhnu

Respondenti se zabývali také otázkou, jak respektují nedotknutelnost úspor pro své děti. Asi polovina rodičů (48 procent) ukládá peníze na jméno dítěte, zbývající na své jméno. „Rodičům jsme také dali úkol, aby si představili výjimečnou situaci, kdy rozpočet rodiny je napjatý a přišla nějaká událost, výpadek příjmů a podobně. Otázka zněla, co uděláte s financemi pro děti,“ uvedl Rybáček. Zhruba dvě třetiny rodičů (61 procent) odpověděly, že by v takovém případě na úspory nesáhly.

Výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jana Brodani v této souvislosti upozornila, že obhospodařování účtu na jméno dítěte je velice komplikované, protože rodič musí například kvůli každému prodeji či nákupu akcie žádat o souhlas opatrovnický soud. Nicméně AKAT usiluje o změnu.