Většina rodičů myslí na budoucnost svých dětí a odkládá pro ně peníze stranou. Hlavním nástrojem, jak pomoci dětem při startu do vlastního života, ovšem zůstávají spořicí účty. Za dostatečnou startovní pomoc rodiče většinou považují částku do 200 tisíc korun.
Na penzi si nespoří 42 procent Čechů, nejčastěji ti, kteří budou mít v budoucnu důchod nejnižší. Do penzijního spoření si ti, kteří spoří, uložili šest procent svých peněz, zatímco 65 procent financí drží pro případ nenadálé potřeby na běžném či spořicím účtu. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR provedla mezi tisícovkou respondentů počátkem roku agentura Perfect Crowd. Na penzi si podle průzkumu nespoří především mladší lidé a často také lidé se základním vzděláním, kteří mívají nejnižší příjmy, a tedy i penze.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, se už pomalu začíná objevovat v nabídce tuzemských bank a investičních společností. Platí od 1. ledna 2024 a nyní se u ČNB zaregistrovalo už 15 jeho poskytovatelů. Zatím je mezi nimi ale jen jedna ze tří velkých bank, a to ČSOB. Pojďme si tedy shrnout, kde si DIP už nyní můžete pořídit a kdy s tím přijdou i další velké banky.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) míří ve sněmovně do třetího čtení. Stejně jako doplňkové penzijní spoření bude součástí daňově zvýhodněného třetího důchodového pilíře. Jeho účelem bude motivovat lidi, aby si ve větší míře sami zajistili peníze na stáří a nespoléhali se jen na státní důchod. „Jedná o vcelku malou legislativní změnu, která ovšem přinese větší šanci na důstojné stáří,“ uvádí v komentáři k DIP Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2023 vzrostl o 29 miliard na 780 miliard korun. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Loni vzrostla hodnota majetku ve fondech o 44 miliard na 751,5 miliardy korun.
Tuzemské domácnosti pokračovaly v investování do fondů i během loňského roku. Růst táhnou fondy pro nejbohatší.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, letos od ledna do konce září klesl v důsledku vývoje na trzích o tři miliardy na 705 miliard korun, uvedla Jana Brodani, šéfka Asociace pro kapitálový trh.
Nebát se a začít investovat. Klidně jen se stokorunami pravidelně ukládanými do fondů. Tak by měly začít investovat ženy podle zkušených investorek, které se zúčastnily konference „Ženy jako investorky: Jak ochránit své peníze“ pořádané byznysovým portálem newstream.cz. Jinak jim hrozí velké problémy zejména v pokročilejším věku, kdy jim státní penze nedokáže pokrýt i běžné výlohy.
Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
