Další legislativní změnou, která bude mít vliv na kapitálové trhy, je novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou Senát posvětil. Co to bude znamenat pro jednotlivé hráče na trhu a jaký to bude mít dopad na české investory?
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, se už pomalu začíná objevovat v nabídce tuzemských bank a investičních společností. Platí od 1. ledna 2024 a nyní se u ČNB zaregistrovalo už 15 jeho poskytovatelů. Zatím je mezi nimi ale jen jedna ze tří velkých bank, a to ČSOB. Pojďme si tedy shrnout, kde si DIP už nyní můžete pořídit a kdy s tím přijdou i další velké banky.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) míří ve sněmovně do třetího čtení. Stejně jako doplňkové penzijní spoření bude součástí daňově zvýhodněného třetího důchodového pilíře. Jeho účelem bude motivovat lidi, aby si ve větší míře sami zajistili peníze na stáří a nespoléhali se jen na státní důchod. „Jedná o vcelku malou legislativní změnu, která ovšem přinese větší šanci na důstojné stáří,“ uvádí v komentáři k DIP Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2023 vzrostl o 29 miliard na 780 miliard korun. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Loni vzrostla hodnota majetku ve fondech o 44 miliard na 751,5 miliardy korun.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, letos od ledna do konce září klesl v důsledku vývoje na trzích o tři miliardy na 705 miliard korun, uvedla Jana Brodani, šéfka Asociace pro kapitálový trh.
Nebát se a začít investovat. Klidně jen se stokorunami pravidelně ukládanými do fondů. Tak by měly začít investovat ženy podle zkušených investorek, které se zúčastnily konference „Ženy jako investorky: Jak ochránit své peníze“ pořádané byznysovým portálem newstream.cz. Jinak jim hrozí velké problémy zejména v pokročilejším věku, kdy jim státní penze nedokáže pokrýt i běžné výlohy.
Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) ocenil pozvání k jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Uvedl, že za ideální by měl, aby prezident spor vydiskutoval s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) napřímo, ale postoj Pavla respektuje. Schůzka týkající se komunikace Macinky s Hradem se má uskutečnit ve středu ráno.
Společnost Promet Group, která je menšinovým akcionářem automobilky 🚚 Tatra Trucks, míní, že vedení Tatry možná nejednalo vždy s péčí řádného hospodáře. Souvisí to se zakázkou na armádní vozidla, které ministerstvo obrany podle firmy Promet Group nakupuje přes prostředníka Tatra Defence Systems (TDS) přibližně o miliardu korun dráž, než kdyby je kupovalo přímo od Tatry Trucks. Napsal to server Seznam Zprávy.
Prezident 👨 Petr Pavel pozval premiéra Andreje Babiše (ANO) k jednání, sejít by se měli na Pražském hradě ve středu ráno. Schůzka se odehraje poté, co Pavel v úterý zveřejnil textové zprávy, které posílal jeho poradci ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Prezident uvedl, že zprávy považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka je za vydírání nepovažuje.
Ministryně financí 👩 Alena Schillerová by chtěla, aby Česká republika ještě v prvním pololetí nabídla svým obyvatelům státní dluhopisy. Řekla to novinářům po dnešní schůzce se slovenským kolegou Ladislavem Kamenickým, který novou emisi takovýchto cenných papírů pro drobné investory na Slovensku oznámil tento týden. Oba ministři jednali také například o boji s šedou ekonomikou.
Národní rozpočtová rada (NRR) ❌ odmítá argument ministerstva financí, že by se měl limit pro povolený deficit rozpočtu zvýšit o 55 miliard korun na základě evropské únikové klauzule. Tuto doložku schválila Evropská komise pro posuzování povoleného schodku v rámci EU, nemá však vliv na národní rozpočtová pravidla, uvedla dnes rada na síti X.
Zisk dvou největších amerických producentů ropy ExxonMobil a Chevron ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 📉 klesl. Výsledky nicméně překonaly očekávání trhu s tím, jak se obě společnosti soustředily na snižování nákladů. Výsledky Exxonu navíc podpořila levnější těžba ropy v Permské pánvi a v Guyaně.
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) jedná s Evropskou investiční bankou o spolupráci při ✅ podpoře českého exportu. Spolupráce by umožnila krýt některé aktivity EGAP z peněz Evropské unie, což by rozšířilo možnosti pro pojišťování vývozu. První společný projekt by se mohl uskutečnit v letošním roce, uvedl EGAP.
Prosba o letouny L-159 trvá, Ukrajina je potřebuje, řekl dnes v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Jeho země by je podle něj využila mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, ukrajinská armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident.
Růst ekonomiky Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí podle sezonně upravených údajů 📉 zpomalil na 0,3 procenta z tempa 0,4 procenta ve třetím čtvrtletí. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Růst české ekonomiky zpomalil na 0,5 procenta z tempa 0,8 procenta o čtvrtletí dříve, ukázala dnes data Českého statistického úřadu, s nimiž Eurostat pracuje.
Cena zlata prudce klesá, ztratila více než osm procent a 📉 propadla se pod 5000 dolarů (více než 102 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Jedním z hlavních důvodů jsou podle analytiků spekulace, že do čela americké centrální banky (Fed) by mohl nastoupit kandidát, který není až tak nakloněn rychlému snižování základních úrokových sazeb. Prudce se snižují i ceny stříbra, platiny a palladia.