Pšenice zlevňuje. Dolů ji táhnou obavy z recese
Pšenice zlevňuje. Její cena se dostala blízko předválečné úrovně. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů a strach z globální recese.
Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilogramu) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolaru (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Mírně vyšší byly po čtyřech ztrátových dnech ceny termínových kontraktů na sójové boby, tak jako pšenice obchodované na komoditní burze CBOT v Chicagu. Při obchodování v Asii se prodávaly zhruba za 14,54 dolaru za bušl. Naopak bez výraznějších změn byly ceny kukuřice, kde se cena pohybovala kolem 6,77 dolaru za bušl.
Senegalský ministr hospodářství Amadou Hott vyzval světový potravinářský průmysl, aby nebojkotoval obchod s ruskými a ukrajinskými potravinářskými produkty, protože v některých zemích zuří potravinová krize. Ta může mít na svědomí víc obětí, než měl covid.
Potravinová krize způsobená ruskou invazí zabije více lidí než covid, varuje Afrika
Politika
Obchodníci dál sledují vývoj kolem počtu lodí, které s obilím opouštějí ukrajinské přístavy. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury v neděli oznámilo, že od uzavření dohody o odblokování ukrajinských námořních přístavů zatím vyrazilo na cestu 165 lodí s celkovým nákladem 3,7 milionu tun zemědělských produktů. Ukrajinci na jaře přístavy zaminovali, aby ruským okupačním silám znemožnili je používat.
V sobotu z ukrajinského přístavu Čornomorsk vyrazila třetí loď, kterou si pronajala OSN v rámci Světového potravinového programu (WFP) a která veze přibližně 30 tisíc tun pšenice. Cílem cesty je Etiopie, uvadla agentura Reuters. Druhá taková loď na cestu vyrazila koncem srpna.
Na začátku února, tedy ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu, se cena pšenice pohybovala kolem osmi dolarů za bušl. Vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko jsou významnými dodavateli obilí na světový trh, cena pšenice krátce po začátku invaze prudce vzrostla a dostala se až nad 12 dolarů za bušl. V dubnu se vrátila pod deset dolarů, aby se v květnu nad 12 dolarů vrátila. Pak ale začala klesat a od července se pohybuje v pásmu od 7,50 do devíti dolarů za bušl.
Na trzích teď panuje nejistota, kterou vyvolává rázné zvyšování úrokových sazeb v mnoha zemích, jejichž centrální banky se tak snaží bojovat s vysokou inflací. To vede mezi obchodníky k obavám, že rychlé zpřísňování měnové politiky by mohlo globální ekonomiku příští rok uvrhnout do recese.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let
Money
Výrazně kolísat podle analytiků mohou v nadcházejícím období ceny sójových bobů, k čemuž přispívá vysoká konkurence ve vývozu z Jižní Ameriky. Farmáři v Argentině zvýšili export sójových bobů v reakci na příznivější směnný kurz, který vláda pro tyto účely stanovila. Argentina je největším světovým vývozcem sójového oleje.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Světové ceny potravin opět klesly. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
