Ceny komodit na světových trzích byly v prvním čtvrtletí velmi rozkolísané a jejich pokles z počátku roku vystřídalo v březnu zdražování. Nejvíce zlevnil plyn, elektřina, železná ruda, kukuřice či pšenice. Naopak výrazně zdražil cukr, ropa a hlavně kakao. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do 28. března vykazoval nárůst 0,5 procenta.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Pšenice i kukuřice na světových burzách výrazně zdražují, v důsledku ruských útoků na sklady při Dunaji. Českou vládu to staví před dilema, zda se připojit k embargu na dovoz ukrajinské zemědělské produkce, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Indie zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Zákaz se týká asi čtvrtiny celkového exportu rýže z Indie. Země je největším světovým vývozcem této plodiny, připadá na ni přes 40 procent celosvětových dodávek.
Přimějí ruské útoky na ukrajinskou pšenici českou vládu k embargování jejího dovozu, jak jej praktikují další země Visegrádské skupiny? Zřejmě nebude vyhnutí.
V reakci na zničení Kachovské přehrady rostou světové ceny pšenice či kukuřice. Tento podle všeho ruský útok na ukrajinský civilní cíl je pohromou pro ukrajinské zemědělství, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Polské ministerstvo zemědělství dostalo od Evropské komise (EK) návrh týkající se prodloužení zákazu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do Polska, na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a do Bulharska. Na Twitteru to napsal šéf polského resortu zemědělství Robert Telus. Zákaz se týká ukrajinské kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen.
Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Páteční rozhodnutí polské vlády pozastavit dovoz ukrajinského obilí do Polska bude tlačit vzhůru cenu obilí, případně i mouky a pečiva, také v Česku. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Napjatá situace ve světě požene ceny některých komodit nadále vzhůru. Týkat se to bude zejména mědi, ropy a pšenice. A to navzdory očekávanému ekonomickému zpomalení, uvádí analytik agentury Bloomberg Javier Blas.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
Státní zemědělský intervenční fond je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Němečtí pracovníci ve skladech amerického internetového prodejce Amazon na tzv. černý pátek (Black Friday) stávkují. Narušením provozu v tento klíčový den slevových akcí chtějí prosadit kolektivní smlouvu. Informuje o tom agentura Reuters. Nespokojeni jsou i v obchodech španělského řetězce Zara.
Ředitelství silnic a dálnic získalo územní rozhodnutí pro první část středočeské dálnice D3 mezi Voračicemi a Novou Hospodou. Stavba má začít v roce 2028 a potrvá čtyři roky. Předpokládané náklady jsou 18,5 miliardy Kč bez DPH, informoval dnes Jiří Veselý z ŘSD. Dostavba D3 má řadu odpůrců, vadí jim, že dálnice povede turisticky atraktivním Posázavím. ŘSD a ministerstvo dopravy jejich výtky odmítají.