Ceny komodit na světových trzích byly v prvním čtvrtletí velmi rozkolísané a jejich pokles z počátku roku vystřídalo v březnu zdražování. Nejvíce zlevnil plyn, elektřina, železná ruda, kukuřice či pšenice. Naopak výrazně zdražil cukr, ropa a hlavně kakao. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do 28. března vykazoval nárůst 0,5 procenta.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Pšenice i kukuřice na světových burzách výrazně zdražují, v důsledku ruských útoků na sklady při Dunaji. Českou vládu to staví před dilema, zda se připojit k embargu na dovoz ukrajinské zemědělské produkce, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Indie zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Zákaz se týká asi čtvrtiny celkového exportu rýže z Indie. Země je největším světovým vývozcem této plodiny, připadá na ni přes 40 procent celosvětových dodávek.
Přimějí ruské útoky na ukrajinskou pšenici českou vládu k embargování jejího dovozu, jak jej praktikují další země Visegrádské skupiny? Zřejmě nebude vyhnutí.
V reakci na zničení Kachovské přehrady rostou světové ceny pšenice či kukuřice. Tento podle všeho ruský útok na ukrajinský civilní cíl je pohromou pro ukrajinské zemědělství, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Polské ministerstvo zemědělství dostalo od Evropské komise (EK) návrh týkající se prodloužení zákazu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do Polska, na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a do Bulharska. Na Twitteru to napsal šéf polského resortu zemědělství Robert Telus. Zákaz se týká ukrajinské kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen.
Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Páteční rozhodnutí polské vlády pozastavit dovoz ukrajinského obilí do Polska bude tlačit vzhůru cenu obilí, případně i mouky a pečiva, také v Česku. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
Napjatá situace ve světě požene ceny některých komodit nadále vzhůru. Týkat se to bude zejména mědi, ropy a pšenice. A to navzdory očekávanému ekonomickému zpomalení, uvádí analytik agentury Bloomberg Javier Blas.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Dnes to prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.