Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 korun za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 korun, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Pšenice i kukuřice na světových burzách výrazně zdražují, v důsledku ruských útoků na sklady při Dunaji. Českou vládu to staví před dilema, zda se připojit k embargu na dovoz ukrajinské zemědělské produkce, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Indie zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Zákaz se týká asi čtvrtiny celkového exportu rýže z Indie. Země je největším světovým vývozcem této plodiny, připadá na ni přes 40 procent celosvětových dodávek.
Přimějí ruské útoky na ukrajinskou pšenici českou vládu k embargování jejího dovozu, jak jej praktikují další země Visegrádské skupiny? Zřejmě nebude vyhnutí.
V reakci na zničení Kachovské přehrady rostou světové ceny pšenice či kukuřice. Tento podle všeho ruský útok na ukrajinský civilní cíl je pohromou pro ukrajinské zemědělství, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Polské ministerstvo zemědělství dostalo od Evropské komise (EK) návrh týkající se prodloužení zákazu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do Polska, na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a do Bulharska. Na Twitteru to napsal šéf polského resortu zemědělství Robert Telus. Zákaz se týká ukrajinské kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen.
Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Páteční rozhodnutí polské vlády pozastavit dovoz ukrajinského obilí do Polska bude tlačit vzhůru cenu obilí, případně i mouky a pečiva, také v Česku. Tuzemští zemědělci se totiž nyní potýkají s citelně klesajícími výkupními cenami obilí.
