Dlouhodobý investiční produkt. Jak má nové důchodové spoření fungovat a co za výhody lidem přinese

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy.

O co jde v případě DIP

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že v případě Dlouhodobého investičního produktu (DIP) nejde o žádný klasický finanční produkt, ale o zastřešující režim, který daňově zvýhodní vybrané bankovní a investiční produkty. Cílem nové legislativní úpravy totiž je přimět lidi k intenzivnímu spoření a investování na vlastní penzi. DIP tak má být jakousi nadstavbou, která bude evidovat produkty a definovat pravidla, za jakých získáte daňové zvýhodnění pro konkrétní finanční a investiční produkty.

„Zákon sleduje dva vzájemně propojené cíle – nabídnout občanům širší a atraktivnější možnosti státem podporovaných produktů spoření na stáří a zároveň jejich úspory zapojit do rozvoje českého kapitálového trhu,“ poznamenává ministr financí Zbyněk Stanjura. Napříč politickým spektrem přitom podle něj panuje shoda, jak na nutnosti rozšířit povědomí o tom, aby pokud možno občané nespoléhali pro zajištění na stáří pouze na státní důchod, tak na potřebě posílit náš kapitálový trh. „V ideálním případě dosáhneme vyššího investičního zhodnocení úspor lépe motivovaných střadatelů a zároveň stimulace kapitálových investic, jejichž objem v Česku dosud výrazně zaostává ve srovnání s většinou ostatních států EU,“ dodává Stanjura.

Co si pod DIPem představit

DIP vznikne tedy jako nástroj, který rozšíří okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. „DIP nebude nový finanční produkt, půjde o režim pro v zákonech již dnes zavedené finanční produkty investičního nebo spořicího typu, které umožňují tvorbu úspor na stáří,“ popisuje náměstek ministra financí Marek Mora a dále dodává, že každý občan si díky tomu bude moci v rámci DIP podle svého uvážení zvolit jak konzervativní bankovní vklad či spořicí účet, tak i dynamičtější kolektivní nebo individuální investování.

„Majetek vedený v DIP mohou tvořit pouze peněžní prostředky, akcie a dluhopisy s určitým omezením, podílové listy a deriváty sloužící k zajištění měnového nebo úrokového rizika,“ vysvětluje Mora. V případě korporátních dluhopisů, ovšem půjde jen o ty, které jsou obchodovány na regulovaném trhu. Neregulované a podstatně rizikovější korporátní dluhopisy a stejně tak i alternativní investice do DIPu nepůjde zahrnout.

Jana Brodani: Češi budou moci spořit a investovat mnohem kreativněji - a s daňovým odpočtem

Money

Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.

Věra Tůmová

Přečíst článek

U koho si budete moci DIP pořídit

DIP budou podle novely moci poskytovat jedině v Česku regulované finanční instituce. Konkrétně se to bude týkat tedy pouze bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, investičních společností a samosprávných investičních fondů.

Základní parametry DIP

Finální podoba, jak vybrané produkty v internetovém bankovnictví či ve smartbankingu uvidíte, a jak se bude evidovat nárok na DIP, se zatím ještě stále podle Michala Vytisky z Komerční banky ladí. Čekalo se na zapracování připomínek a pozměňovacích návrhů. Jisté ale je, že každý poskytovatel DIP bude muset zahájení i ukončení vlastní společnosti oznamovat na ČNB, která bude evidovat veřejně přístupný seznam.

Daňové zvýhodnění získají ovšem jen lidé, kteří budou spořit minimálně deset let a současně jim bude alespoň 60 let, podobně jako tomu je například u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.

Dalším základním atributem DIP budou také limity pro odpočty ze základu daně. Dosud toto bylo možné pouze v případě životního pojištění s investiční složkou a penzijního spoření, a navíc jen do limitu 24 tisíc korun a pro každý z produktů. Tento limit se s novelou zdvojnásobuje na 48 tisíc korun a bude platit pro všechny produkty jednoho klienta v rámci DIP.

Každý poskytovatel DIP bude muset zahájení nebo ukončení jeho poskytování oznámit ČNB, která povede veřejně přístupný seznam poskytovatelů DIP. Dále bude omezen okruh akcií a dluhopisů vedených v rámci DIP pouze na akcie a dluhopisy obchodované na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému. Výjimku z tohoto omezení představují státní dluhopisy, dluhopisy vydané centrální bankou a takzvané kryté dluhopisy (v Česku známé jako hypoteční zástavní listy). Další výjimku pak kupříkladu představují lidé, kteří se stanou invalidními na III. stupni.

Změny, které přinesly pozměňovací návrhy

Experti z týmu daňového poradenství EY Česká republika za výraznou úpravu novely označují například takzvaný portfoliový přístup k DIP. V praxi to znamená, že zatímco původní vládní návrh zákona pracoval s tím, „že při splnění zákonných podmínek bude příjem z úplatného převodu majetku vedeného v rámci DIP osvobozen od daně. Nově se tato úprava zcela vynechává, a příjem z úplatného převodu majetku v DIP se bude posuzovat a zdaňovat jako jakákoliv jiná transakce provedená fyzickou osobou (což znamená, že bude nutné stanovit základ daně, případně ověřit časový test pro osvobození prodeje),“ upozorňuje Radek Matuštík z EY Česká republika. Podle něj se tak teoreticky může stát, že fyzické osobě vznikne daňová povinnost v návaznosti na obchody v DIPu a tuto daňovou povinnost bude muset dotyčný uhradit z peněz mimo DIP, protože z DIPu nebude možné prostředky vybrat.

V aktuálně poslanci schválené novele dochází také k výraznému omezení investičních instrumentů, které mohou být evidovány v rámci DIP. Nově se za přípustné instrumenty považují zejména: veřejně obchodované instrumenty, dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Evropské unie nebo centrální banka takového státu, a cenné papíry kolektivního investování. „Hlavní změnu tak spatřujeme v tom, že v rámci DIP nemohou být evidovány soukromé, resp. na burze nekótované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,“ upřesňuje Matuštík.

Od kdy se DIP chystá

Návrh zákon vychází podle ministerstva financí z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice z roku 2019. Pokud tento balík zákonů proběhne zbývajícím legislativním procesem ještě letos, bude jako celek účinný k 1. lednu 2024. Výjimka z účinnosti se bude týkat pouze úprav ve výši a okruhu příjemců státních příspěvků ve III. penzijním pilíři. „V této věci jsou změny účinné až k 1. červenci 2024, aby měly penzijní společnosti i stát dostatek času na adaptaci IT systémů. Pozdější účinnost bude mít také nová úprava předčasného splacení hypoték, která nastane od 1. září 2024,“ uvádí ministerstvo na svém webu.

Balík zákonů zahrnující také DIP již před pár dny schválila Poslanecká sněmovna. Nyní se očekává, že dalšími schvalovacími kroky, tedy Senátem a kanceláří prezidenta novela projde bez větších problémů. Pokud se tak stane a zákon stihne letos vyjít i ve sbírce zákonů, jeho účinnost pak začne s prvním dnem roku 2024.

Lukáš Kovanda: Stávka připraví českou ekonomiku o miliardy korun

Názory

V Česku se dnes koná stávka, jejíž počet účastníků by mohl být jeden z nejvyšších za posledních třicet let. Podle odborářského svazu KOVO se do ní má zapojit až milion zaměstnanců. Někteří pracovníci vypustí práci zcela, jiní na hodinu či dvě a třeba lékaři se do stávky zapojí jen symbolicky. Do stávky se nicméně zapojují například zhruba tři čtvrtiny škol – mateřských, základních i středních. Kvůli tomu všemu by měla stávka výrazně poznamenat výkon české ekonomiky.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek