Příslušníci generace takzvaných baby boomerů by měli v Německu platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Navrhli to odborníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Penzisté, kteří si spoří v rámci penzijka, tedy penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, přijdou od 1. července 2024 kvůli změně zákona o státní příspěvky. Jednotlivé penzijní společnosti nyní proto řeší, jak s tím naloží, aby jim klienti masivně s naspořenými penězi neutíkali. S určitou formou kompenzace zatím přišly jen dvě společnosti z devíti. Další své strategie ale prý zvažují. O kompenzace ale v reálu příliš nejde, jsou to spíše benefity, které se týkají jen těch movitějších. Dvě penzijní společnosti navíc rovnou avizují, že o kompenzacích ani neuvažují.
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Češi v investování zatím zaostávají, částečně za to může chybějící podpora ze strany státu. „Ten může pomoci skrze daňové zvýhodnění, to je nejjednodušší způsob,“ říká Nicole Krajčovičová, generální ředitelka ČSOB Asset Management. Nadějí by mohli být mladší ročníky. „U mladých lidí vidím zájem, lákají je i investice do jednotlivých akcií. Takže si říkám, že je tu naděje, že se něco změní, že to možná chce jen čas,“ říká Krajčovičová v rozhovoru pro Newstream.
Francouzi ve čtvrtek už pojedenácté od poloviny ledna vyšli do ulic, aby vyjádřili svůj nesouhlas s vládní důchodovou reformou. Podle agentury AFP už ale stávkujícím dochází dech, jejich počty řídnou, v metropolích k dopravním kolapsům nedochází, doprava je narušena jen mírně.
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
