Němci mají recept na zdravý systém penzí. Stačí prý zdanit majetné seniory
Příslušníci generace takzvaných baby boomerů by měli v Německu platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Navrhli to odborníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Do systému by měli přispět především majetní baby boomeři, tedy lidé narození v silných poválečných ročnících v letech 1946 až 1964, aby tíhu demografických změn nemusela opět nést jen mladší generace. V Německu je důchodový systém stejně jako v Česku průběžný, pracující generace tedy financuje důchody té starší. Odchodem silných ročníků do důchodu se systém dostává pod stále větší tlak.
DIW proto navrhl daň, kterou nazval boomer-soli. Zkratkou soli se v Německu označuje solidární daň zavedená kdysi kvůli financování rozvoje chudších východních spolkových zemí, které bývaly součástí Německé demokratické republiky (NDR). U boomer-soli by se jednalo o daň, kterou by důchodci ze silných ročníků platili ze všech svých příjmů, a to od určité výše důchodu. Podle návrhu by přitom příjmy nemířily do státního rozpočtu, ale do „zvláštního fondu, který by sloužil k přerozdělení“ a směl by být použit jen k tomuto účelu. Výhodou takového řešení by podle DIW bylo, že by tíha reformy nedopadla znovu jen na mladší generace.
„Nebylo by spravedlivé položit všechnu tíhu demografických změn na bedra mladších generací. Boomer-soli by se postarala o rovnováhu. Dotkla by se v první řadě dobře zajištěných důchodců, které by jeden odvod navíc příliš nebolel,“ uvedl odborník z DIW Peter Haan.
„Politici budou muset v příštích letech u důchodů přikročit k odvážným a dalekosáhlým reformám,“ upozornili odborníci DIW. Zvláštní daň by podle nich mohla zajistit stabilitu systému.
Strany současné německé vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - chtějí v příštích týdnech jednat o zajištění důchodového systému na příští roky. Vzniknout by měla nová důchodová komise. Na tom se strany dohodly už v koaliční smlouvě.
Hranice 67 pro odchod do důchodu skutečně není nijak extrémní věk. Myslí si to nejen Ústavní soud, když odmítl návrh hnutí ANO, aby zrušil Jurečkovu reformu, která obsahuje zvýšení věku odchodu z 65 na 67 let. V 67 se chodí do penze v polovině států Evropy, například v Itálii, v Německu, ve Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Velké Británii nebo v Polsku. Takže se teď tento věk bude postupně dva roky zvyšovat i u nás.
Dalibor Martínek: Soud reformu penzí neshodil. Babiš chtěl jen politický tyátr
Názory
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.
Je jim padesát plus, jsou bez práce a je jich "sakra" hodně. Projekt Neviditelní upozorňuje na nebezpečný trend
Money
Jak to bylo se zamýšlenou schůzkou k důchodům na Hradě? Měli se tam setkat zástupci koalice a opozice, prezident Pavel chtěl naplnit svou vysněnou roli mediátora. Schůzka nebyla, Babišovi lidé do ní hodili vidle, nepřišli. Teď sledujeme různé mediální úniky, které mají ukázat, kdo zkazil debatu o důchodové reformě.
Dalibor Martínek: Nejlepší reformou důchodů by bylo důchody zrušit
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
