Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Do letošního žebříčku nejrychleji rostoucích firem Evropy, který sestavuje list Financial Times a server Statista, se dostalo šest českých společností. Loňský vítěz, český distributor fotovoltaických technologií Raylyst, v letošním žebříčku skončil na 15. místě a je nejrychleji rostoucí firmou v Česku.
Státní podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se možná sníží. Zákon pravděpodobně zavede přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Počítají s tím vládní pozměňovací návrhy, které dnes Sněmovna vložila do novely energetického zákona. Musí je ještě schválit Senát a podepsat prezident. Česku po schválení novely energetického zákona hrozí podle solárníků miliardové škody a arbitráže.
Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW), což je polovina dosud podporovaného výkonu. Klesnout by zřejmě měla i maximální výše dotace.
Proč si běžní lidé v Česku pořizují fotovoltaické panely pro domácí výrobu elektřiny? Motivací bývá ekologické povědomí, ale častější je ekonomická rozvaha. Ve hře však bývá i kutilství a zájem o techniku. Což je fajn, protože takto k cíli směřuje více důvodů.
Rodinné a bytové domy se solární elektrárnou do 50 kW mají další možnost, jak odprodávat přebytky své elektřiny. Využít k tomu mohou nově Solární účet, se kterým na trh přichází společnost Moravské naftové doly (MND). Ta slibuje zákazníkům transparentnost, dopředu známou cenu i jistotu odkupu.
Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského zahájil na jezeře Ostsee u německé Chotěbuzi výstavbu největší plovoucí solární elektrárny v Německu. Elektrárna bude mít výkon 29 megawattů, což umožní vyrábět elektřinu odpovídající roční spotřebě přibližně 8250 domácností. Systém plovoucích fotovoltaických elektráren chce skupina zprovoznit ve druhé polovině příštího roku.
Přibližně 90 procent firem v Česku očekává v příštích pěti letech další zdražování energií, velká část z nich uvažuje o využití alternativních zdrojů energie.
Zájem o obnovitelné zdroje energie v Česku dál roste, což se projevilo i v počtu žádostí o dotaci. Tuzemské úřady zaznamenaly oproti loňsku více než dvojnásobný nárůst počtu žádostí na fotovoltaiku, o desítky procent stoupl i počet žádostí u fototermiky a tepelných čerpadel. Celkově bylo podáno přes 76 tisíc žádostí. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí a Komory obnovitelných zdrojů energie.
Dva kruhové plováky s úhlednými řadami solárních panelů umístěné v čínských vodách Žlutého moře, kterými zmítají vlny vysoké až deset metrů, začaly koncem loňského roku vyrábět elektřinu. Plováky umístěné zhruba 30 kilometrů od pobřeží provincie Šan-tung jsou důležitým krokem k dalšímu průlomu v oblasti čisté energie, píše agentura Bloomberg.
Francouzská krajní pravice zaznamenala v dnešních senátních volbách velký úspěch, když se spojenci získala 14 křesel v horní komoře a čtyřnásobně tak 📈 zvýšila počet svých senátorů. Napsala to agentura AFP, podle níž se jedná o významný úspěch před prezidentskými volbami plánovanými na 18. dubna.
Jihokorejská prezidentská kancelář ☝️ obvinila Ukrajinu, že vyzradila předání dvou severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje a poté nepravdivě popřela, že se obě strany dohodly na utajení této akce. Soul žádá po Kyjevu oficiální vysvětlení a omluvu, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.
Obavy českých domácností z dalšího vývoje cen energií 📈 rostou. Jejich zvýšení nyní očekává 60 procent Čechů, což je nejvíce za poslední dva roky. Naopak ve zlevňování věří jen sedm procent obyvatel. Jako hlavní důvod pro zdražování lidé nejčastěji uvádí válku na Blízkém východě a politiku Spojených států.