Merz ukázal Němcům reformu. Ruší třeba neschopenky po telefonu

Vládní strany se dohodly na posunu hranice odchodu do důchodu na 68 let, zvýšení paušální daně pro zaměstnance mimo pracovní poměr a zároveň na daňovém ulehčení nízko a středně příjmových domácností.

Předsedové vládních stran CDU/CSU a SPD dnes v Berlíně po včerejším mnohahodinovém jednání, které ovšem bylo připravováno mnoho měsíců, představili balík opatření, jenž má přinést zásadní změny. „Snažíme se o zvýšení konkurenčního boje, o větší flexibilitu našich podniků, méně byrokracie, zachování našeho sociálního státu, odlehčení našich zaměstnankyň a zaměstnanců a podniků snížením daní a odbouráním byrokracie,“ uvedl v úvodu tiskové konference předseda CDU a spolkový kancléř Friedrich Merz.

Dodal, že jediným cílem vládní koalice je od samého začátku udělat Německo znovu akceschopným. „Teď je jasné, že je to možné,“ podtrhl s odkazem na koaliční ujednání Merz. Dodal, že se špičky vládní koalice shodly na tom, že pokračování dosavadního kurzu není možné. „Žijeme v době velkých nejistot s velkými otázkami,“ nadhodil s tím, že rozumí steskům po starých časech, nicméně je nutné jít kupředu.

Důchodová reforma a zpřísnění neschopenek

Jako první z věcí, na nichž se šéfové koaličních stran dohodli, zmínil Merz doporučení důchodové komise. Cílem je do konce roku zapracovat všech 33 bodů doporučení do zákonů, podle kancléře v režimu jedna ku jedné. Půjde podle něj o druhou největší reformu, po reformě veřejného zdravotního pojištění. Dodal, že reforma zajistí dlouhodobou stabilitu nad rámec volebního cyklu. Jedním z bodů je posunutí odchodu do důchodu o jeden rok na 68 let.

Vládní koalice řešila také zneužívání systému nemocenské. Chce proto zrušit možnost sjednat si neschopenku po telefonu, zavedenou kvůli pandemii covidu, kdy je povinnost mít nepřítomnost v práci pokrytou potvrzením lékaře až od čtvrtého dne.

AfD dál sílí. Pravicově extremistická strana posiluje už i v Berlíně

Politika

Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.

ČTK

Přečíst článek

Snížení daní pro domácnosti

Domácnosti s nízkými až středními příjmy se podle dohody mohou těšit na daňové úlevy, které jim od ledna příštího roku ponechají v peněžence v průměru 600 eur ročně (zhruba 14,5 tisíce korun). Pro státní rozpočet to bude znamenat roční minus 10 miliard eur.

Pokud jde o firemní sféru, vládní koalice se podle Merze shodla na balíku 30 opatření, která řeší konkurenceschopnost, sociální politiku, trh práce či odbourání byrokracie. Nejvýznamnější je podle něj možnost prodloužit platnost pracovních smluv na dobu určitou na dvojnásobek, tedy na 48 měsíců, a to maximálně do Silvestra 2030, přičemž smluvní doba každé smlouvy může být až šestkrát prodloužena. Jde o smlouvy, u nichž není k omezení platnosti zákonný důvod. Uvolnění podle kancléře pomůže hlavně start-upům.

Německo nechce přijít o Commerzbank. Italské UniCredit vzkázalo, že za ni nabízí málo

Money

Německá vláda znovu odmítla pokus italské bankovní skupiny UniCredit převzít Commerzbank. Poslední den formálního období pro přijetí nabídky dala najevo, že obchod za zhruba 39 miliard eur nepodpoří. Informovala o tom agentura Bloomberg.

nst

Přečíst článek

Zvýšení daní a uvolnění trhu práce

U takzvaných minijobs, což je německý ekvivalent české dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, se má zvýšit paušální daň, a to ze dvou na pět procent výdělku. Kompenzací má být nižší administrativní náročnost, například formou zrušení či posunutí hranice pro povinné výkaznictví.

Jak vyplynulo z dotazů novinářů na tiskové konferenci, v rámci koalice se diskutovalo také například o tom, že by byla povinnost podávat daňové přiznání pouze jednou za dva roky. Tento nápad ale neprošel, místo toho bude spolková vláda spolu se spolkovými zeměmi usilovat o zjednodušení procesu správy daní formou lepšího využití digitalizace a hledání lepších řešení v oblasti ochrany osobních údajů.

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Názory

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Zakázat zestátňování nájemního bydlení

Vládní koalice se dohodla také na tom, že zakáže zestátňování soukromých nájemních bytů. Chce to udělat přijetím spolkového zákona, který by „přebil“ legislativu členských zemí, jež takový proces umožňuje. Důvodem jsou vládní obavy, že investoři nebudou mít zájem stavět nové byty.

Férová soutěž, ale i obranná reakce

Spolkový kancléř Merz hovořil rovněž o postojích Německa k vlivu konkurence, čímž mínil hlavně čínské firmy. Zdůraznil, že spolková vláda je zastáncem férové soutěže, a tu chce a bude podporovat v přístupu německých firem, i kdyby se mělo ukazovat, že tyto firmy na konkurenci nestačí. Ovšem pouze do momentu, kdy by konkurence měla přijít s neférovými obchodními praktikami, jako subvencování nadbytečných kapacit či uměle podhodnocovaná měna. „Pak se proti tomu musíme bránit,“ řekl Merz. „Neférovou soutěž můžeme ustát pouze tím, že se proti ní budeme bránit,“ dodal.