Koaliční vláda Andreje Babiše ustála první opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Opozice na potřebných 101 hlasů nedosáhla, dohromady dala jen 84 hlasů. Vláda ANO, SPD a Motoristů tak pokračuje.
Slovenská vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) oznámila, že ze svých řad vyloučila dva poslance parlamentu. Zdůvodnila to jejich personálními požadavky ohledně obsazení různých funkcí. Tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica tak zřejmě přišla o většinu ve sněmovně. Po dřívějším odchodu trojice poslanců z klubu Slovenské národní strany (SNS) měly vládní strany ve 150členné sněmovně (NR SR) už jen 76 poslanců.
Německo má po rozpadu tříčlenné koalice menšinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier dnes odvolal tři ministry za Svobodnou demokratickou stranu (FDP), čtvrtý zůstal ve funkci jako nestraník. V úřadu dál zůstává kancléř Olaf Scholz, který nyní vede dvoučlennou koalici svých sociálních demokratů (SPD) a zelených. Vládnout hodlá až do příštího roku, v polovině ledna chce požádat Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Podle předpokladu ji nedostane, a otevře se tak cesta k předčasným volbám. Konat by se mohly na konci března. Opozice Scholzův harmonogram kritizuje a žádá volby co nejdříve. Německý tisk rozpad dosavadní koalice vesměs hodnotí jako dobrou zprávu pro Německo.
Z předvolebních průzkumů od různých agentur vychází v posledních dnech jako potenciální vítěz příštích parlamentních voleb Andrej Babiš. Je tu však jedno ale. Do voleb zbývají dva roky, vláda nyní „oslavila“ polovinu funkčního období. Co tedy znamenají předvolební průzkumy pro budoucí volební výsledek? „Žádné volby teď nejsou. Uprostřed závodu je jedno, v jaké části pole se nachází ten který účastník,“ říká Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM. I podle STEMu se nyní Andrej Babiš jeví jako favorit. A pokud vládní koalice nepodnikne rázné kroky, příští volby prohraje.
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve sněmovně to oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit. Návrh vyvolal debatu ohledně možné retroaktivity, tedy zpětné účinnosti.
ODS zveřejnila na webových stránkách koaliční dohodu, kterou strany podepsaly. Jaké jsou ekonomické priority nejpravděpodobnější vlády, která bude řídit zemi v následujících letech? Překvapivě je mezi nimi i podpora herního průmyslu.
Do Kyjeva přijela šéfka diplomacie Evropské unie 👩 Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních zemí. V zemi bránící se ruské vojenské agresi si mimo jiné připomenou čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové v okupované Buči ležící nedaleko metropole. Diplomaty na nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Průměrná cena benzinu ve Spojených státech přesáhla poprvé po více než třech letech čtyři dolary (8️⃣6️⃣ korun) za galon (3,8 litru). Podle agentury Reuters to vyplývá z dat služby pro sledování cen GasBuddy. Na vině je krize na energetických trzích, kterou vyvolala válka USA a Izraele s Íránem. Více než čtyři dolary se za galon naposledy platily v srpnu 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Čtyři izraelští vojáci zemřeli a dva byli zraněni při střetu s členy hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, uvedla dnes podle zpravodajského webu Times of Israel izraelská armáda. Jde o ☝️ největší izraelskou ztrátu od začátku invaze do Libanonu v polovině tohoto měsíce. Izrael celkem v březnu v bojích proti militantnímu hnutí na jihu sousední země přišel o deset příslušníků svého vojska.
Německá vláda 📉 sníží obsah stříbra ve sběratelských mincích. Chce zabránit spekulacím kvůli prudce se měnící ceně tohoto ušlechtilého kovu. Podle agentury DPA to oznámilo německé ministerstvo financí.
Izrael ✅ dosáhl většinu svých cílů ve válce s Íránem a je za její polovinou. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit. Dodal, že mezi izraelské cíle nepatří odstranění íránského režimu, který se podle něho zhroutí zevnitř.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali více než 15,8 milionů hřiven (přibližně 7️⃣,7️⃣ milionů korun), uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu. Prezidentský plat podle dokumentu činil 336 tisíc hřiven, čili 28 tisíc měsíčně (asi 13 660 korun).