Skoro 400 miliard korun v minusu je pro většinu Čechů příliš. Navrhovaný deficit státního rozpočtu podle průzkumu Medianu odmítá 62 procent lidí. Výrazně vstřícnější jsou k němu voliči ANO, zatímco mezi příznivci Spolu, STAN a Pirátů panuje téměř jednomyslný nesouhlas.
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Čtyři grónské strany se po nedávných volbách dohodly na vládní koalici, kterou povedou vítězní Demokraté (Demokraatit). Den před návštěvou amerického viceprezidenta to oznámila grónská televizní a rozhlasová stanice KNR.
Většina lidí kolem mě jen kroutí hlavou a říkají, nemáme koho volit. Politická scéna je zoufale rozbitá, politické strany vyprázdněné. Chybí všechno, strategie, lídři, osobnosti, odborné zázemí, zůstává jen marketing a prachy.
Slovenská vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) oznámila, že ze svých řad vyloučila dva poslance parlamentu. Zdůvodnila to jejich personálními požadavky ohledně obsazení různých funkcí. Tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica tak zřejmě přišla o většinu ve sněmovně. Po dřívějším odchodu trojice poslanců z klubu Slovenské národní strany (SNS) měly vládní strany ve 150členné sněmovně (NR SR) už jen 76 poslanců.
Německo má po rozpadu tříčlenné koalice menšinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier dnes odvolal tři ministry za Svobodnou demokratickou stranu (FDP), čtvrtý zůstal ve funkci jako nestraník. V úřadu dál zůstává kancléř Olaf Scholz, který nyní vede dvoučlennou koalici svých sociálních demokratů (SPD) a zelených. Vládnout hodlá až do příštího roku, v polovině ledna chce požádat Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Podle předpokladu ji nedostane, a otevře se tak cesta k předčasným volbám. Konat by se mohly na konci března. Opozice Scholzův harmonogram kritizuje a žádá volby co nejdříve. Německý tisk rozpad dosavadní koalice vesměs hodnotí jako dobrou zprávu pro Německo.
Z předvolebních průzkumů od různých agentur vychází v posledních dnech jako potenciální vítěz příštích parlamentních voleb Andrej Babiš. Je tu však jedno ale. Do voleb zbývají dva roky, vláda nyní „oslavila“ polovinu funkčního období. Co tedy znamenají předvolební průzkumy pro budoucí volební výsledek? „Žádné volby teď nejsou. Uprostřed závodu je jedno, v jaké části pole se nachází ten který účastník,“ říká Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM. I podle STEMu se nyní Andrej Babiš jeví jako favorit. A pokud vládní koalice nepodnikne rázné kroky, příští volby prohraje.
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve sněmovně to oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit. Návrh vyvolal debatu ohledně možné retroaktivity, tedy zpětné účinnosti.
Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice. Daň z mimořádných zisků totiž chronické schodkové hospodaření státu neřeší.
ODS zveřejnila na webových stránkách koaliční dohodu, kterou strany podepsaly. Jaké jsou ekonomické priority nejpravděpodobnější vlády, která bude řídit zemi v následujících letech? Překvapivě je mezi nimi i podpora herního průmyslu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
