Koaliční vláda Andreje Babiše ustála první opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Opozice na potřebných 101 hlasů nedosáhla, dohromady dala jen 84 hlasů. Vláda ANO, SPD a Motoristů tak pokračuje.
Slovenská vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) oznámila, že ze svých řad vyloučila dva poslance parlamentu. Zdůvodnila to jejich personálními požadavky ohledně obsazení různých funkcí. Tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica tak zřejmě přišla o většinu ve sněmovně. Po dřívějším odchodu trojice poslanců z klubu Slovenské národní strany (SNS) měly vládní strany ve 150členné sněmovně (NR SR) už jen 76 poslanců.
Německo má po rozpadu tříčlenné koalice menšinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier dnes odvolal tři ministry za Svobodnou demokratickou stranu (FDP), čtvrtý zůstal ve funkci jako nestraník. V úřadu dál zůstává kancléř Olaf Scholz, který nyní vede dvoučlennou koalici svých sociálních demokratů (SPD) a zelených. Vládnout hodlá až do příštího roku, v polovině ledna chce požádat Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Podle předpokladu ji nedostane, a otevře se tak cesta k předčasným volbám. Konat by se mohly na konci března. Opozice Scholzův harmonogram kritizuje a žádá volby co nejdříve. Německý tisk rozpad dosavadní koalice vesměs hodnotí jako dobrou zprávu pro Německo.
Z předvolebních průzkumů od různých agentur vychází v posledních dnech jako potenciální vítěz příštích parlamentních voleb Andrej Babiš. Je tu však jedno ale. Do voleb zbývají dva roky, vláda nyní „oslavila“ polovinu funkčního období. Co tedy znamenají předvolební průzkumy pro budoucí volební výsledek? „Žádné volby teď nejsou. Uprostřed závodu je jedno, v jaké části pole se nachází ten který účastník,“ říká Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM. I podle STEMu se nyní Andrej Babiš jeví jako favorit. A pokud vládní koalice nepodnikne rázné kroky, příští volby prohraje.
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve sněmovně to oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit. Návrh vyvolal debatu ohledně možné retroaktivity, tedy zpětné účinnosti.
Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice. Daň z mimořádných zisků totiž chronické schodkové hospodaření státu neřeší.
ODS zveřejnila na webových stránkách koaliční dohodu, kterou strany podepsaly. Jaké jsou ekonomické priority nejpravděpodobnější vlády, která bude řídit zemi v následujících letech? Překvapivě je mezi nimi i podpora herního průmyslu.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
