Máslo za 65 korun. Většina základních potravin opět zdražila
Čtvrtka másla za 65 korun, kilo chleba za 37,50, vejce za 41,30 koruny. Průměrné ceny většiny základních potravin v uplynulém týdnu opět zvedly svá maxima, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Mléko, eidam či vepřová pečeně naopak zaznamenaly mírný pokles, i tak jsou stále vysoko. Důvodem je přetrvávající inflace mající vliv na ceny od energií až po obaly či hnojiva.
Za růstem cen jsou stejně jako v minulých měsících především rapidní růst cen energií a pohonných hmot, obalů či hnojiv pro zemědělce a obecně inflace vytvářející mimo jiné tlak na vyšší mzdy. Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo o 17,5 procenta.
Tempo růstu inflace sice v srpnu obecně poprvé zpomalilo po 13 měsících, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.
Potraviny budou dále zdražovat
Srpnový pokles tempa inflace nemusí být nutně začátkem nového trendu, uvedl k srpnové inflaci analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Na jedné straně bude u řady položek zřejmě cenový růst dále slábnout, často i díky vysoké základně z loňska. Na druhé straně se předpokládá pokračující zdražování potravin a především energií,” uvedl.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Rusové čekají rekordní úrodu pšenice. Hladovějící svět má ale smůlu – na export obilí nepůjde
Trhy
Tristním stavem potravinářského trhu se nedávno zabývali i ministři zemědělství EU na svém neformálním zasedání v Praze. „Ruská invaze na Ukrajinu, doznívající následky pandemie i postupující změna klimatu mají velký dopad na globální potravinové zabezpečení i ceny potravin ve světě,” uvedla k jednání Potravinářská komora.
Ministři zemědělství tak diskutovali hlavně o tom, jak zajistit dostatečnou produkci potravin, distribuovat je do nejohroženějších zemí, a zároveň dbát na udržitelnost.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Farmáři v Evropě končí se skleníky. Pěstitele rajčat či okurek drtí vysoké náklady na energie
Money
„Přestože potravin je v Evropské unii dostatek, pandemie a ruská invaze na Ukrajinu prohloubily potravinovou krizi ve světě. V unii máme zásadní úkol, a to udržitelně zvýšit zemědělskou produkci, snížit plýtvání potravinami a zajistit, aby lidé po celém světě měli přístup ke kvalitním potravinám,“ řekl tehdy ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen pravé u potravin a také pohonných hmot a energií.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Světové ceny potravin opět klesly. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
