Máslo za 65 korun. Většina základních potravin opět zdražila
Čtvrtka másla za 65 korun, kilo chleba za 37,50, vejce za 41,30 koruny. Průměrné ceny většiny základních potravin v uplynulém týdnu opět zvedly svá maxima, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Mléko, eidam či vepřová pečeně naopak zaznamenaly mírný pokles, i tak jsou stále vysoko. Důvodem je přetrvávající inflace mající vliv na ceny od energií až po obaly či hnojiva.
Za růstem cen jsou stejně jako v minulých měsících především rapidní růst cen energií a pohonných hmot, obalů či hnojiv pro zemědělce a obecně inflace vytvářející mimo jiné tlak na vyšší mzdy. Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo o 17,5 procenta.
Tempo růstu inflace sice v srpnu obecně poprvé zpomalilo po 13 měsících, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.
Potraviny budou dále zdražovat
Srpnový pokles tempa inflace nemusí být nutně začátkem nového trendu, uvedl k srpnové inflaci analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Na jedné straně bude u řady položek zřejmě cenový růst dále slábnout, často i díky vysoké základně z loňska. Na druhé straně se předpokládá pokračující zdražování potravin a především energií,” uvedl.
Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.
Rusové čekají rekordní úrodu pšenice. Hladovějící svět má ale smůlu – na export obilí nepůjde
Trhy
Tristním stavem potravinářského trhu se nedávno zabývali i ministři zemědělství EU na svém neformálním zasedání v Praze. „Ruská invaze na Ukrajinu, doznívající následky pandemie i postupující změna klimatu mají velký dopad na globální potravinové zabezpečení i ceny potravin ve světě,” uvedla k jednání Potravinářská komora.
Ministři zemědělství tak diskutovali hlavně o tom, jak zajistit dostatečnou produkci potravin, distribuovat je do nejohroženějších zemí, a zároveň dbát na udržitelnost.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Farmáři v Evropě končí se skleníky. Pěstitele rajčat či okurek drtí vysoké náklady na energie
Money
„Přestože potravin je v Evropské unii dostatek, pandemie a ruská invaze na Ukrajinu prohloubily potravinovou krizi ve světě. V unii máme zásadní úkol, a to udržitelně zvýšit zemědělskou produkci, snížit plýtvání potravinami a zajistit, aby lidé po celém světě měli přístup ke kvalitním potravinám,“ řekl tehdy ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen pravé u potravin a také pohonných hmot a energií.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Světové ceny potravin opět klesly. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
