Reklama

Lukáš Kovanda: Varšava zvažuje zrušení „inflačních štítů“. S extra levnými nákupy v Polsku bude brzy konec

Polský Sejm (ilustrační foto)
ČTK / AP
Lukáš Kovanda

Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Reklama

Například nákup 25 vybraných položek – pečiva, masa, mléčných výrobků, nápojů, ale také drogistického zboží – vyšel díky „inflačnímu štítu“ letos v létě v prodejně Lidl v polském městě Bogatynia hned za českými hranicemi na v přepočtu 838 korun. V severočeském Frýdlantu, v tamním Lidlu, přitom ten samý nákup stál hned 1181 korun, tedy o 343 korun více. Přitom autem lze z Frýdlantu do Bogatynii dojet za 14 minut.

Polský premiér Mateusz Morawiecki

USA posilují vliv ve střední Evropě. Polákům postaví jadernou elektrárnu, Česko s tendrem váhá

Polsko se rozhodlo rozšířit svou energetickou soustavu o jadernou elektrárnu. První tři z plánovaných šesti bloků postaví americká společnost Westinghouse, což je podle odborníků jasný vzkaz Rusku o mocenských vztazích ve střední Evropě.

Přečíst článek

Jenže uvedená úleva na daních polskou vládu jen letos vyjde v přepočtu na více než 200 miliard korun. Proto nyní varšavský kabinet bude zvažovat, zda „inflační štíty“ prodlouží za horizont konce letošního roku, kdy jejich platnost zatím končí.

Šéf polského státního fondu PFR Pawel Borys, poradce premiéra Mateusze Morawieckého, uvedl, že Varšava opravdu může přistoupit k ukončení programů pomoci s drahotou už letos. Nutí ji k tomu stále problematičtější stav polských veřejných financí. Úrok na desetiletém dluhopisu polské vlády se v říjnu dostal přes úroveň devíti procent, tedy nejvýše od roku 2001. I nyní se stále drží poblíž této úrovně. Pro srovnání, Česko si nyní půjčuje na deset let pouze za 5,85 procenta, tedy o více než tři procentní body levněji.

Lekce z Velké Británie

Varšava tak může dostat od finančních trhů podobnou „lekci“ jako nedávno britské vláda padlé premiérky Liz Trussové. Úrok na britských dluhopisech začal dramaticky narůstat poté, co kabinet Trussové po svém zářijovém nástupu oznámil nejrozsáhlejší daňové škrty na ostrovech od roku 1972, aniž ovšem trhy přesvědčil, že vzniklý výpadek bude moci hradit jinak než z dalšího dluhu.

Reklama

Polský důl Turow

A zase ten Turów. Ekologové v Bruselu napadli česko-polskou dohodu

Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly dnes Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Přečíst článek

To by bylo zarážející samo o sobě, tedy i za běžných podmínek, ještě více však v čase inflace pohybující se na čtyřicetiletých maximech. Trussová tak dostala britskou ekonomiku do chaotické situace, pročež nakonec musela jako premiérka skončit. Nový premiér Rishi Sunak už prohlašuje, že naopak bez zvýšení daní nelze dát ostrovní veřejné finance do pořádku.

Varování od Bank of America

„Inflační štít“ polské vlády je obdobný. Polsko jako Británie snižuje daně v době, kdy jeho makroekonomická kondice je na pováženou a zemi sužuje rapidní inflace. Bank of America v říjnu vydala analýzu, v níž neskrývá své znepokojení, že deficit polských veřejných financí by v příštím roce mohl kvůli uvolněné fiskální politice přesáhnout hodnotu sedmi procent HDP. Přitom maastrichtské kritérium pro přijetí eura povoluje nejvýše tři procenta daného deficitu.

Inflace v Polsku  říjnu dosáhla 17,9 procenta. Země se navíc potýká s dvojím deficitem – jak veřejných rozpočtů, tak běžného účtu platební bilance. Navíc výkon polské ekonomiky je úzce svázaný s výkonem ekonomiky německé, která však padá do recese.

Inflace až 24 procent

To vše signalizuje, že Polsko opravdu bude muset v rámci snahy o stabilizaci svých veřejných financích v ekonomicky náročné době přistoupit právě ke zrušení „inflačních štítů“. Zatím není zřejmé, zda by zrušilo veškerá tato opatření, nebo jen některá z nich.

Lukáš Kovanda: Krabička cigaret za 125 korun je české vládě málo. V Polsku je přitom o třetinu levnější

Zvýší vláda výrazně daně z cigaret? Lidé v Česku utrácejí za tabák rekordních 120 miliard ročně, dají za něj v rámci EU skoro největší část svých výdajů, v Polsku je krabička o 45 Kč levnější.

Přečíst článek

Pokud se však Varšava rozhodne od ledna příštího roku opravdu zrušit všechna opatření svých „inflačních štítů“, inflace v zemi dosáhne v únoru 2023 až 24 procent. Dnes to uvedl Ludwik Kotecki z bankovní rady polské centrální banky. Zrušení daňových úlev se totiž samozřejmě projeví následným zdražením příslušných produktů a citelně tak přispěje k dalšímu nárůst inflace.

Varšava nyní hořce poznává, že si za více než 200 miliard korun koupila vlastně jen odsunutí inflace v čase. 

Reklama

Související

Elektrárna, ilustrační foto

Dalibor Martínek: Česko je eldorádem pro energetické firmy. Drahé energie jako nůžky rozšmiknou společnost

Přečíst článek
EET měla mnoho odpůrců z řad podnikatelů. Demonstrace proti zbytečnému vydávání účtenek se uskutečnila v květnu 2017 v Praze.

Lukáš Kovanda: Konec EET je výhrou restaurací a gastropodniků. Po zavedení zdražily, nyní určitě nezlevní

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme