Penzisté, kteří si spoří v rámci penzijka, tedy penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, přijdou od 1. července 2024 kvůli změně zákona o státní příspěvky. Jednotlivé penzijní společnosti nyní proto řeší, jak s tím naloží, aby jim klienti masivně s naspořenými penězi neutíkali. S určitou formou kompenzace zatím přišly jen dvě společnosti z devíti. Další své strategie ale prý zvažují. O kompenzace ale v reálu příliš nejde, jsou to spíše benefity, které se týkají jen těch movitějších. Dvě penzijní společnosti navíc rovnou avizují, že o kompenzacích ani neuvažují.

Lidé, kteří si spoří na přilepšení ke své penzi a už jsou v důchodu, přijdou letos od 1. července 2024 o státní příspěvky. Vyplývá to ze zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Předpis má podle svých autorů motivovat ke spoření na penzi lidi v produktivním věku. Penzijní společnosti, které mají mezi touto skupinou desítky až stovky tisíc klientů, promýšlejí různé strategie a nabídky, aby jim jejich klienti kvůli ztrátě příspěvku neodešli. Zatím svou specializovanou nabídku pro spořící důchodce mají ve svém portfoliu dvě tuzemské penzijní společnosti.

Bez půl milionu máte u KB smůlu

Jako první se svou nabídkou na trh letos na konci února přišla KB Penzijní společnost. Slibuje svým klientům, že jim bude kompenzovat státní příspěvky, které její klienti nedostanou od státu právě proto, že jsou již v penzi. Kompenzace z pera KB Penzijní společnosti má vypadat tak, že klient získá stejný příspěvek jako mu do 1. července platí stát. A tato podpora má trvat rok a půl. Finanční kompenzace má ovšem své velké ale.

Pro získání tohoto speciálního bonusu musí ovšem klient splnit několik základních podmínek. Jednak musí mít aktivní smlouvu penzijního připojištění (PP) nebo doplňkového penzijního spoření (DPS) a pobírat starobní důchod v době od 1. července do 31. prosince 2025. Tou limitující podmínkou však je mít na účtu 500 tisíc korun. Kdo tuto sumu naspořenou nemá a nemůže ji tak ani případně dorovnat, má smůlu a na kompenzaci nedosáhne. Ti, co půlmilionové úspory mají a bonus od KB Penzijní společnosti chtějí, musí nicméně počítat také s tím, že nesmí mít požádáno o výplatu a nesmí ani probíhat jakákoliv výplata a musí si navíc také měsíčně alespoň 300 korun na penzijko ukládat.

Také benefit od ČS má svá velká „ale“ 

Penzijní společnost České spořitelny také přináší na trh variantu, která má těm, kteří přijdou o státní příspěvek, vyrovnávat ztráty. Její nabídka je ovšem ještě zapeklitější než ta předchozí. Cílí sice na svých 190 tisíc klientů s penzijkem v důchodovém věku. Ve skutečnosti je ale její benefit určen jen části dotčených klientů. Benefit spočívá v garanci 6procentního zhodnocení určité minimální investice a je navíc nutné ukončit původní smlouvu penzijka. „Klientům, kteří se v důsledku ztráty státního příspěvku rozhodnou ukončit své penzijní spoření a požádají o vyplacení naspořené částky, nabízíme možnost kompenzace ve formě zaručeného zhodnocení naspořených prostředků ve výši 6 procent po dobu 24 měsíců,“ říká mluvčí skupiny Filip Hrubý.

Kompenzační nabídka klientům tedy podle Hrubého nabízí garantované zhodnocení prostředků v minimální výši 6 procent, zainvestují-li po dobu 24 měsíců své prostředky v Konzervativním fondu v rámci doplňkového penzijního spoření. Garantované zhodnocení ve výši 6 procent pak představuje kumulativní zhodnocení za dva roky. Kompenzační nabídka je tedy cílena pouze pro klienty nad 60 let, kteří mají v rámci penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření naspořenou částku minimálně 100 tisíc a spořili po dobu alespoň 60 měsíců. V žádném případě to tedy zatím není nabídka pro ty, co chtějí dále v penzijku spořit. Šestiprocentní zhodnocení se navíc týká jen sumy, kterou klient vloží na začátku dvouletého období. „Vloží-li klient na začátku do Konzervativního fondu například částku 100 tisíc korun, Penzijní společnost ČS mu bude garantovat, že po uplynutí 24 měsíců získá celkem 106 tisíc korun,“ shrnuje Hrubý.

Pětice, která zvažuje zavedení nějaké formy kompenzací

O zavedení nějaké formy benefitu či kompenzace uvažují i další instituce, které jsou členy Asociace penzijních společností (APS). Minimálně pět dalších tak situaci analyzuje a zvažuje, která z možných variant bude pro ně a jejich klienty nejzajímavější. Žádné další podrobnosti ani termíny, kdy s nabídkou přijdou na trh, pokud vůbec, ale uvádět příliš nechtějí.

Ve fázi zvažování je například ČSOB Penzijní společnost nebo Allianz a stejně se vyjádřila také UNIQA penzijní společnost. „Konkrétní rozhodnutí, popřípadě parametry budou nicméně známé teprve za několik týdnů,“ naznačuje mluvčí UNIQA Eva Svobodová. A obdobně monitoruje situaci i NN Penzijní společnost. „Mohu potvrdit, že se otázkou možnosti kompenzace státního příspěvku pro penzisty zabýváme také. V případě jejího zavedení budeme naše klienty samozřejmě informovat. Zatím ale není jasné, kdy bude o výsledku rozhodnuto,“ podotýká ředitel penzijních produktů NN Penzijní společnosti Jan Zimmermann.

Klienti Generali penzijní společnosti už nyní mohou ale využít alespoň individualizovanou nabídku. Její přesná podoba není však detailně specifikovaná. „Pokud by klient v důchodovém věku chtěl ukončit svoje penzijní spoření z důvodu ztráty nároku na státní příspěvek, má naše společnost k dispozici individualizovanou nabídku s motivací pro pokračování ve spoření. Tato prémie je v současnosti poskytována pouze klientům, kteří podají žádost o ukončení smlouvy a výplatu naspořených prostředků. Není vyloučeno, že tuto nabídku a její pravidla budeme s ohledem na potřeby klientů dále upravovat,“ vysvětluje mluvčí Generali penzijní společnosti Petr Brousil.

Klienti této dvojice společností se kompenzací nedočkají

Klienti poslední dvojice společností, které jsou také členy Asociace penzijních společností, pak příliš velké vyhlídky na možnost kompenzací nemají. Týká se to klientů společnosti Conseq a Rentea, které se shodně vyjádřily, že mají v rámci svého klientského kmene jen malou část klientů z celkového počtu, které se plánovaná změna ve vyplacení státních příspěvků týká.

Co mají dělat ti, co přijdou o státní příspěvek

Penzisté, kteří nemají naspořeny na penzijku příliš vysoké částky a nemohou tak využít zatím ani jednu ze zveřejněných variant KB Penzijní společnosti a Penzijní společnosti České spořitelny, tak mají na výběr jen pár scénářů, jak naložit se svoji smlouvou na penzijku.

Nejjednodušší to mají ti, kteří již splňují pětiletou podmínku spoření a mohou si své peníze vybrat bez jakýchkoliv ztrát. Ti, kteří si ale své smlouvy na penzijko založili v posledních několika letech a základní podmínku pěti let spoření nesplňují, by své smlouvy ale určitě neměli rušit. Přišli by tím o již vyplacené státní příspěvky. „Penzistům, kterých se to dotkne a kteří zároveň nebudou mít splněnou podmínku minimálně pěti let spoření, doporučuji, aby si těch pět let dospořili a to klidně i po stokoruně, což je minimální výše úložky. Budou si pak moci vybrat všechny své prostředky včetně státních příspěvků získaných do 30. června 2024,“ doporučuje prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

S DIP už ve čtyřech bankách investují první tisíce klientů

Money

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) už proniká do nabídek tuzemských bank, investičních makléřů a do myslí zkušených i novopečených investorů. Jedná se o produkt zvýhodňující ty, kteří si spoří na stáří. Novinka platí od letošního 1. ledna. Oslovili jsme proto všechny čtyři banky a dvě vybrané investiční společnosti, které už DIP klientům nabízí, jak to u nich funguje a na co se musíte připravit, pokud si u nich budete DIP chtít sjednat.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Na penze jde stále více peněz. Důchodový systém skončil loni v zatím nejvyšším schodku

Money

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.

ČTK

Přečíst článek