Hlavní ekonomka Světové banky: Fed zaspal. Globální recesi už se nejde vyhnout

Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová pochybuje, že se americké a světové ekonomice podaří vyhnout recesi vzhledem k prudkému růstu inflace a úrokových sazeb a také vzhledem ke zpomalení tempa růstu v Číně.

Snížit inflaci a zároveň zajistit ekonomice takzvané hladké přistání je z historického hlediska těžký úkol a riziko recese je v současné době jednoznačně žhavým tématem, řekla Reinhartová v rozhovoru s agenturou Reuters.

„Všechny teď znepokojuje, že všechna rizika se nahromadila na straně poklesu,“ řekla Reinhartová. Zmínila řadu nepříznivých šoků a kroky americké centrální banky (Fed), která po více než deseti letech mimořádně nízkých a negativních sazeb začala úrokové sazby zvyšovat.

Hladkým přistáním se rozumí situace, kdy hospodářský růst zpomaluje přijatelným tempem, takže nenapáchá velké škody, zejména z hlediska nezaměstnanosti. Opakem je tvrdé přistání, kdy ekonomika prudce zpomaluje, mnoho firem se ocitá v problémech a jsou nuceny propouštět. Někdy může tvrdé přistání způsobit centrální banka, když ve snaze zastavit vysokou inflaci obětuje hospodářský růst.

Globální finanční krize v letech 2008 a 2009 ovlivnila převážně několik vyspělých zemí a Čína byla v té době silným motorem růstu. Současná krize je ale mnohem širší a růst čínské ekonomiky už není dvouciferný, upozornila Reinhartová.

Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled

Money

Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

Nepříznivé vyhlídky

SB v květnu zhoršila prognózu globálního ekonomického růstu na letošní rok téměř o třetinu, respektive na 2,9 procenta. Varovala, že ke škodám způsobeným pandemií nemoci COVID-19 se přidala invaze ruských vojsk na Ukrajinu a že mnoho zemí čelí teď recesi. Dodala také, že pokud se naplní rizika poklesu, mohl by globální růst letos zpomalit na 2,1 procenta a příští rok na 1,5 procenta.

„Jsem dost velký skeptik. V polovině 90. let, za šéfa (Fedu Alana) Greenspana, jsme měli hladké přistání, ale obavy z inflace se tehdy pohybovaly kolem tří procent, ne 8,5 procenta,“ odpověděla Reinhartová na otázku, zda je možné, že se v USA nebo celosvětově podaří odvrátit hospodářskou recesi. Dodala, že není příliš mnoho případů, kdy by se na ekonomice nepodepsalo výrazné zpřísnění měnové politiky v USA.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena nebyla podle Reinhartové sama, kdo špatně odhadl rozsah inflačního rizika. Fed, Mezinárodní měnový fond (MMF) a další instituce tento názor sdílely, i když Světová banka už na začátku označila inflaci za reálné riziko.

„Fed měl jednat – a já to říkám už dlouho – raději dříve než později a agresivněji,” řekla Reinhartová. „Čím déle vyčkáváte, tím drakoničtější opatření pak musíte přijmout,” uzavřela.

Fed rozpoutá úrokovou bitvu, kterou odnese zejména Itálie. A nejspíš i Češi

Money

Již tuto středu večer středoevropského času vystoupí šéf americké centrální banky Jerome Powell a oznámí, jaká opatření nachystal Fed v boji proti dramaticky rostoucí inflaci. Očekává se, že základní sazba půjde nahoru o 0,5 procenta v květnu a o další půlprocento v červnu. Tím se výrazně rozevřou nůžky mezi americkými úroky a evropskými. A to bude velký problém pro ECB a její šéfku Christine Lagardeovou.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Světová banka: Bude hůř. A to pořádně dlouho

Money

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu – z loňských 5,7 procenta se sníží na 2,9 procenta. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 procenta. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.

ČTK

Přečíst článek