Zásadním způsobem pomohly vakcíny mRNA zkrotit pandemii covidu-19 a nyní by se jim mohl podobný kousek povést i u pacientů s rakovinou. Technologie, oceněná Nobelovou cenou, by podle nových poznatků mohla zásadně proměnit léčbu zhoubné nemoci.
Zmocněnec slovenské vlády pro prověření postupu státu během epidemie nemoci covid-19 Peter Kotlár navrhl kabinetu premiéra Roberta Fica zastavit očkování mRNA vakcínami proti tomuto onemocnění.
Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví v září zatím víc než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy za začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.
Skutečnou předvolební bombu vypustil zakladatel největší sociální sítě Facebook a CEO Meta Platforms Mark Zuckerberg. Ten v dopise pro legislativní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu napsal, že jej vláda dosluhujícího prezidenta Joea Bidena v době pandemie covidu přiměla cenzurovat část obsahu Facebooku. Zuckerberg označil požadavky vlády za nesprávné a lituje, že vládě vyhověl.
Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne před nedávnými eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž letos převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín.
Členské země Evropské unie vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které nakoupily na vrcholu pandemie. Daňové poplatníky to stálo zhruba čtyři miliardy eur, v přepočtu přes 98 miliard korun, uvedl server Politico s odkazem na vlastní analýzu. Jde přitom podle serveru téměř jistě o podhodnocený odhad.
Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Český letecký dopravce Smartwings za loňský rok vykázal čistý zisk 478 milionů korun, což je meziročně o 24 procent méně. Tržby loni více než zdvojnásobil na 19,3 miliardy korun, za rok 2021 to bylo 8,2 miliardy. Provozní zisk před zdaněním dopravci vzrostl oproti předchozímu roku téměř o dvě procenta na 766 milionů korun. Za poklesem čistého zisku podle Smartwings stojí navýšení nákladových úroků z úvěrů, kterými dopravce zmírňoval dopady pandemie covid-19.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Pandemie covid-19 v letech 2020 a 2021 utlumila letecký provoz. Tím způsobila i propad příjmů řízení letového provozu řady zemí, které zrušily, nebo omezily výběrová řízení, čímž se utlumil rozvoj letecké přepravy. Zaznamenala to řada firem, včetně výrobce radarů Eldis Pardubice. Nyní se již situace výrazně zlepšuje tak, že Eldis Pardubice, jenž je od roku 2017 členem skupiny CSG miliardáře Michala Strnada a její divize CSG Aerospace, startuje nábor a chce získat několik desítek nových zaměstnanců.
Čínské domácnosti ztrácejí důvěru a neutrácejí, přitom větší útraty lidí by druhá největší ekonomika světa potřebovala jako sůl. A aby toho nebylo málo, zahraniční firmy začínají ztrácet důvěru v čínskou ekonomiku.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
