Zásadním způsobem pomohly vakcíny mRNA zkrotit pandemii covidu-19 a nyní by se jim mohl podobný kousek povést i u pacientů s rakovinou. Technologie, oceněná Nobelovou cenou, by podle nových poznatků mohla zásadně proměnit léčbu zhoubné nemoci.
Zmocněnec slovenské vlády pro prověření postupu státu během epidemie nemoci covid-19 Peter Kotlár navrhl kabinetu premiéra Roberta Fica zastavit očkování mRNA vakcínami proti tomuto onemocnění.
Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví v září zatím víc než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy za začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.
Skutečnou předvolební bombu vypustil zakladatel největší sociální sítě Facebook a CEO Meta Platforms Mark Zuckerberg. Ten v dopise pro legislativní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu napsal, že jej vláda dosluhujícího prezidenta Joea Bidena v době pandemie covidu přiměla cenzurovat část obsahu Facebooku. Zuckerberg označil požadavky vlády za nesprávné a lituje, že vládě vyhověl.
Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne před nedávnými eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž letos převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín.
Členské země Evropské unie vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které nakoupily na vrcholu pandemie. Daňové poplatníky to stálo zhruba čtyři miliardy eur, v přepočtu přes 98 miliard korun, uvedl server Politico s odkazem na vlastní analýzu. Jde přitom podle serveru téměř jistě o podhodnocený odhad.
Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Český letecký dopravce Smartwings za loňský rok vykázal čistý zisk 478 milionů korun, což je meziročně o 24 procent méně. Tržby loni více než zdvojnásobil na 19,3 miliardy korun, za rok 2021 to bylo 8,2 miliardy. Provozní zisk před zdaněním dopravci vzrostl oproti předchozímu roku téměř o dvě procenta na 766 milionů korun. Za poklesem čistého zisku podle Smartwings stojí navýšení nákladových úroků z úvěrů, kterými dopravce zmírňoval dopady pandemie covid-19.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Pandemie covid-19 v letech 2020 a 2021 utlumila letecký provoz. Tím způsobila i propad příjmů řízení letového provozu řady zemí, které zrušily, nebo omezily výběrová řízení, čímž se utlumil rozvoj letecké přepravy. Zaznamenala to řada firem, včetně výrobce radarů Eldis Pardubice. Nyní se již situace výrazně zlepšuje tak, že Eldis Pardubice, jenž je od roku 2017 členem skupiny CSG miliardáře Michala Strnada a její divize CSG Aerospace, startuje nábor a chce získat několik desítek nových zaměstnanců.
Čínské domácnosti ztrácejí důvěru a neutrácejí, přitom větší útraty lidí by druhá největší ekonomika světa potřebovala jako sůl. A aby toho nebylo málo, zahraniční firmy začínají ztrácet důvěru v čínskou ekonomiku.
Americký dolar 📉 oslabuje vůči euru i dalším předním měnám, podle analytiků zůstává pod tlakem po nedávném snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Jednotná evropská měna si kolem 18:45 středoevropského času připisovala zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1760 dolaru.
Státní zastupitelství v chorvatském městě Zadar obžalovalo českého podnikatele se slovenským občanstvím 👨 Antona Fischera z vraždy jeho obchodního partnera, 38letého českého občana ukrajinského původu Alexe Burkova. Státní zastupitelství navrhlo soudu, aby 51letému Fischerovi znovu prodloužil vazbu, protože hrozí, že uprchne ze země.
Akcionáři kolínské chemické společnosti Draslovka vložili do firmy nový kapitál 60 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 1️⃣,2️⃣ miliardy korun. Peníze firma použije na splacení úvěrů, uvedl server Seznam Zprávy. Chemický holding ovládají podnikatelé Petr Pudil, Vasil Bobela, Jan Dobrovský a rodina Brůžků. Ratingová agentura Standard & Poor's Draslovce snížila kvůli zadlužení hodnocení.
Pražská burza i dnes vylepšila své maximum. Index PX 📈 rostl o 0,45 procenta na 2666,09 bodu. V kladných číslech skončila většina obchodovaných titulů, v červených číslech uzavřely jen cenné papíry skupiny Erste, Monety Money Bank a Photon Energy. Vyplývá to z informací na burzovním webu. Tuzemská měna dnes vůči euru stagnovala, k dolaru mírně posílila.
Televize Barrandov ✅ může pokračovat v reorganizaci. Dvěma ze tří věřitelů, kteří se odvolali proti rozhodnutí soudu, který reorganizaci schválil, zanikla účast v insolvenčním řízení a třetí své odvolání stáhl. Uvedl majitel televize Jan Čermák.
Francouzská vláda se snaží jen pár dní před koncem roku odvrátit možnost, že by se ocitla od 1. ledna ❌ bez financování. Francie totiž stále nemá schválený rozpočet na příští rok. Dnes premiér Sébastien Lecornu vede konzultace s politickými stranami, aby rozhodl, jak bude vláda postupovat. Nejpravděpodobnější je podle médií předložení návrhu na rozpočtové provizorium.
Rusko za letošní rok 📈 zvýší vývoz plynu potrubím do Číny proti loňsku o 25 procent na 38,7 miliardy metrů krychlových. S odkazem na svůj zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. V listopadu navíc Rusko vyvezlo do Číny rekordní objem zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu.
Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu a obchodu, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku tohoto roku bylo úřednických míst 73 520.
