Zajímá nás
David Havrlant z J&T: Konec globalizace. Kdo bude novým vítězem i poraženým?
Proces deglobalizace se započal již před nástupem covidu, světová pandemie jej nicméně významně urychlila. Nyní se tento vývoj překlápí do fáze fragmentace, která přinese nové výzvy a příležitosti, tím pádem nové vítěze a poražené. Odezněla doba, kdy jednotícím pojítkem byla podpora globální prosperity. Do popředí se dere čas ideologií, kterým je možné ekonomický blahobyt obětovat. Současná světová vlna inflace je symptomem hlubších změn a zvyšování sazeb v USA jen jedním z faktorů v celkovém napětí na finančních trzích, míní ekonom J&T Banky David Havrlant.
Globální ekonomika zhruba od začátku tisíciletí těžila z postupující globalizace (viz graf), kdy docházelo k růstu celkové efektivity výroby, mimo jiné díky stále výraznějšímu zapojení levné pracovní síly v Číně a později v celé Asii. Ve zkratce umožnil tento proces enormní nárůst produktivity propojením levné práce východu a pokročilé technologie západu.
Ekonomický růst je v rozvinutých zemích podpořen nakumulovaným bohatstvím, v rozvojových zemích rostoucí populací. V prvním případě utrácí menší počet domácností významnější částky, ve druhém případě utrácí skromnější částky zvětšující se počet domácností. Kombinace bohatství a populačního růstu bude podle predikce OSN i nadále spíše raritou. Demografické karty jsou pro následující dekády z velké části rozdány, přičemž budou spolurozhodovat o ekonomické výkonnosti jednotlivých regionů, míní ekonom J&T Banky David Havrlant.
David Havrlant z J&T: Vývoj demografie jde proti Starému kontinentu i Říši středu
Názory
Vyspělé ekonomiky si tak užívaly levný dovoz zboží, za který platily v rozvojových ekonomikách ceněným vývozem svých technologií a služeb. Vzhledem k jednotícímu momentu v podobě společného usilování o globální ekonomickou prosperitu bylo lze přimhouřit oči nad krádeží intelektuálního vlastnictví a přesunem pracovních pozic na východ, k němuž docházelo i v některých strategických segmentech.
S postupným, leč naprosto zřejmým obratem Číny směrem ke kořenům komunistické ideologie, a s tím spojeným aktivním odmítáním západních hodnot, se tato oboustranně výhodná situace stala neudržitelnou. Nelegální agrese Ruska vůči Ukrajině plynule přešla ve vleklou válku, přičemž zároveň představuje zástupný konflikt mezi demokratickým západem a autoritářským režimem.
Konfliktů ve světě bude přibývat
Válka velmocí s globálním přesahem je nyní skutečností, která obvykle nastoluje zvýšenou pravděpodobnost dalších obdobných konfliktů. Zároveň je zcela zřejmé, že nejen na bojišti 21. století rozhoduje především technologická a informační převaha. Situace vyžadující významnou redukci spolupráce alespoň ve strategických segmentech je na stole.
Londýnská burza přišla o titul největšího evropského akciového trhu ve prospěch Paříže. Zatímco britská aktiva tíži obavy z hospodářského růstu, čínské uvolnění tvrdých proticovidových pravidel posiluje akcie francouzských výrobců luxusního zboží, uvedla agentura Bloomberg.
Londýn přišel o post největší burzy v Evropě. Novému lídru pomohla Čína
Trhy
Jakmile se vytratí společný cíl, vystoupí do popředí ideologické rozdíly. Pakliže se jednotlivé frakce rozhodnou, že globální ekonomický blahobyt není hlavní prioritou, kvůli níž stojí za to upozadit leckteré rozdíly a mírnit spory, bude toto směřování všechny něco stát. Některé ovšem méně a některé více a samozřejmě v rozdílných metrikách.
Inflace v USA a EU je nejvyšší za několik dekád, export Číny do rozvinutých zemí v tomto roce výrazně zaostává za konkurencí (viz graf). Ztráta vůle k ekonomické spolupráci představuje pro všechny zúčastněné další negativní nabídkový šok, ovšem s neznámou amplitudou a dobou trvání.
V nacházejících letech bude pro ekonomickou výkonnost jednotlivých regionů opět zásadní dělení na vlastníky technologií a majitele surovin. Rusko jakožto zástupce autoritativního přístupu upírá Evropě energetické a jiné nerostné suroviny. Naopak USA, jakožto zástupce demokratického tábora, omezuje vývoz nejmodernějších technologií v oblasti mikročipů do Číny.
Akciové tituly pevninské Číny obchodované na hongkongské burze se v pondělí propadly o 7,3 procenta. Jedná se o nejhlubší propad příslušného ukazatele – Hang Seng China Enterprise Index – od světové finanční krize roku 2008. Prudce rovněž oslabil hlavní ukazatel hongkongských akciových titulů – Hang Seng –, jenž ztratil 6,4 procenta. Slábnou také čínské akcie obchodované jinde ve světě, třeba v USA.
Lukáš Kovanda: Čínské burzy se zatřásly. Nový Mao jde tvrdě proti tech miliardářům
Názory
Evropa tak přichází o svůj energeticky náročný těžký a chemický průmysl. Čína nebude moci efektivně pokračovat ve výzkumu na poli umělé inteligence, který vehementně podporuje extrémně nízkou mírou regulace. Kdo bude tahat za delší konec provazu se ukáže během následující dekády. Ještě více se projeví, zda je na prvním místě ekonomická prosperita nebo jiné ideologické cíle.
Počet rizikových front stoupá, USA mohou z fragmentace těžit
Z této perspektivy je současná globální vlna inflace alespoň z části podložena i něčím jiným než negativním nabídkovým šokem z covidové pandemie. Ten již z velké části odezněl. Rovněž nervozita finančních trhů jde pravděpodobně jen z části na vrub zvyšovaní úrokových sazeb v USA. Razantní měnově-politická reakce Fedu dostává americkou inflaci dost možná pod kontrolu. Jsou to právě budoucí náklady ideologického soupeření, které je ochotné leccos obětovat. S tím je spojen nebývalý nárůst nejistoty při pohledu do budoucnosti.
Z hlediska technologického náskoku, nastavení měnové politiky, ale i volné soutěže příležitostí je ekonomika USA připravena z nacházejících změn těžit. Inflace v USA začala zpomalovat, napětí v dodavatelských řetězcích se snižuje, a dokonce dochází k redukci negativní exportní bilance (viz graf). Navíc bude Amerika pravděpodobně schopná stáhnout zpět strategickou technologickou produkci. Hlavním rizikem tak bude v ještě větší míře napjatý trh práce.
Hlavní ukazatele ekonomiky USA:
Donedávna zhruba platilo, že z globálního ekonomického růstu nějakým způsobem těží všichni zúčastnění a zároveň je to tak v pořádku. Tato premisa přestává na mnoha úrovních platit. Bude se tím pádem opět mnohem intenzivněji hrát na vítěze a poražené, ať již na multipolární nebo bipolární bázi.
V důsledku nadcházející fragmentace tak ekonomické i investiční rozhodování opět získá na komplexitě a počet rizikových řezů poroste. Opět se bude více zkoumat ochota k ekonomickému výkonu, kredibilita a připravenost měnové politiky, transparentnost a akceschopnost institucí, nebo garance vlády zákona.
Počet lidí na světě podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dnes dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, dnešek je podle OSN nicméně tím nejlepším odhadem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.
Na světě je ode dneška osm miliard lidí. Miliarda přibyla za pouhých jedenáct let
Politika
