Evropský obranný průmysl má velký problém. Je zastaralý
Po dvou letech růstu se soukolí evropského obranného průmyslu zadrhlo. Investoři cítí, že tanky a další konvenční zbraně budou v konfliktech budoucnosti hrát čím dál menší roli, a evropští tradiční výrobci se neumí dostatečně rychle přizpůsobit nové době. Akcie německého Rheinmetallu či české CSG tak v posledních měsících výrazně ztrácejí, upozorňuje The Economist.
Největší evropský zbrojař Rheinmetall zveřejnil před několika hodinami předběžné výsledky za druhý kvartál letošního roku. Tržby společnosti výrazně narostly, v porovnání s loňským rokem nárůst bude podle společnosti činit téměř 70 procent na 3,3 miliardy eur. Zisk společnosti dosáhne částky 562 milionů, přičemž oba klíčové údaje výrazně překonávají očekávání trhu.
Akcie Rheinmetallu se tak ve středu ve 12:30 vydaly prudce vzhůru a aktuálně si připisují nárůst o téměř šest procent.
Přesto Rheinmetall patří ke společnostem, od nichž se investoři čím dál více odvracejí, což se na ceně akcií výrazně podepisuje, upozorňuje magazín The Economist. Jen za letošní kalendářní rok akcie odepsaly více než téměř 30 procent hodnoty, za 12 měsíců propad činí dokonce 35 procent.
Populární čínský e-shop Shein finalizuje proces vstupu na hongkongskou burzu. Podle spekulací by mohl své akcie investorům nabídnout již letos v září nebo říjnu. Ačkoli zdánlivě na trhu panují dobré podmínky pro IPO, pro čínský e-commerce kolos to platit nemusí.
Shein chce na burzu. Nemohl si vybrat horší dobu
Trhy
Akcie zbrojařů padají o desítky procent
Důvodem je zastaralý byznys model evropských defence & military společností, který sice od začátku války na Ukrajině firmám pomáhal v růstu, v posledních měsících se ale stále výrazněji ukazuje jeho dlouhodobá neudržitelnost. Válka na Ukrajině ukazuje, že se podoba bitev a vedení války zásadním způsobem proměnilo a výroba tanků a dalších konvenčních zbraní je v podstatě k ničemu.
Investoři se tak od evropského zbrojního průmyslu odvracejí čím dál častěji. Vedle Rheinmetallu, jehož akcie jen za období války postupně posílily o více než 2000 procent, se to dotklo také dalších německých zbrojovek Renk (propad o 37 procent), Hensoldt (o 23 procent) či francouzského Thalesu (minus 7 procent).
Samostatnou kapitolou pak podle Economistu jsou akcie české CSG, která oproti ceně při lednovém vstupu na amsterdamskou burzu odepsaly 50 procent a aktuálně se pohybují pod 17 eury.
Nic na tom nemění fakt, že v podstatě všechny evropské zbrojovky mají zasmluvněné zakázky na měsíce i roky dopředu a spíše než s nedostatkem poptávky bojují s nedostatečnými výrobními kapacitami či množstvím materiálu a cenou energií.
Evropské země pod tíhou drahoty obnovují regulace cen pohonných hmot či o nich uvažují. Stoupá tlak na Babišovu vládu, aby tak učinila též – nafta v ČR za poslední dva týdny zdražila o mimořádných více než sedm korun na litr. 
Lukáš Kovanda: Cenový šok u pump. Babiš už nemůže jen přihlížet
Názory
Změna přístupu vlád
Situace v evropském zbrojním průmyslu neunikla pozornosti ani významným institucionálním hráčům, kteří v posledních měsících postupně přehodnocují svůj postoj k výrobcům tradičních zbraní. Například Morgan Stanley v červnu 2026 ukončila několikaletou býčí sérii a snížila doporučení pro evropský obranný sektor z „Overweight“ na „Equal-Weight“. Sektor v žebříčku 30 odvětví Morgan Stanley propadl z 5. na 14. místo, přičemž kapitál se začal přelévat zpět do čistokrevných AI infrastrukturních a polovodičových titulů.
Podle Citi Group se mění také přístup jednotlivých vlád ke zbrojení. Ačkoli ještě vloni platil téměř univerzální přístup ke zvyšování obranyschopnosti, zejména německá vláda slibovala na zbrojení až stovky miliard eur, s blížícím se termínem realizací velkých plánů se realita stává méně euforickou. Tlak na rozpočty podle analytik Citi Group věnujícího se právě obrannému průmyslu Charlese Armitage nutí státy přehodnocovat tempo čerpání a odkládat financování velkých dlouhodobých zakázek. „Ještě vloni se všechno točilo kolem toho, za co ty peníze utratíme. Teď zní otázka, jak to všechno zaplatíme,“ uvedl Armitage pro FT.com.
Andrej Babiš slibuje na příští rok schodek výrazně nižší než 400 miliard korun. Zároveň však odmítá omezit investice, chce plnit obranné závazky a nehodlá sáhnout na výdaje důležité pro voliče. Úspory mají najít především ministři. Taková rovnice ale bez zásadních změn nebo nových příjmů nevychází.
Michal Nosek: Babišův rozpočet. Ministři mají šetřit, premiér chce utrácet
Názory
