Stamilionové investice městu vrátíme do 15 let, říká šéf Výstaviště Praha
Pandemie přinesla Výstavišti milionové ztráty, ale i možnost vrhnout se do oprav. Letos se v areálu prostaví 200 milionů korun. Průmyslový palác na svoji obnovu ale stále čeká. „Doháníme třicetileté manko, kdy se tady opravovalo jen povrchově. Rekonstrukce udělá z Průmyslového paláce prvoligový eventový prostor,” říká šéf Výstaviště Praha Tomáš Hübl.
Jak moc poznamenala pandemie provoz Výstaviště?
Kromě velmi omezeného provozu loni v září jsme museli všechny velké akce, které jsou pro rozpočet Výstaviště nejdůležitější, samozřejmě zrušit. Postupně odpadávaly akce typu Metronom, Svět knihy nebo Matějská pouť. Pro většinu z akcí se hledali náhradní termíny a ty také neustále přesouvaly. O prázdninách přišlo rozvolnění a s ním například pódium Lucerna Music Baru. Detašovaná letní scéna sice měla velký úspěch u návštěvníků, kvůli hluku jsme ale měli problémy se sousedy.
Venkovní koncerty tedy nejsou budoucností Výstaviště?
Jsou, ale jen jako jednorázové akce, nikoliv jako měsíční hudební festival, o který měla eminentní zájem právě zmiňovaná Lucerna. Jde samozřejmě do určité míry o politickou záležitost. Jsme přeci jen společnost zřizována magistrátem, který musí vycházet vstříc svým voličům. Snažíme se proto najít jakýsi balanc mezi tím, co je pro voliče snesitelné a dává to i ekonomický smysl pro Výstaviště. Naše smlouva s městem je stavěná tak, že platíme nájemné z podnájemného, tzn. pokud nejsou akce je město smířené s tím, že nevybere žádné peníze. Na podobné kompromisy jako omezit hluk se pak samozřejmě lépe přistupuje.
Výstaviště Praha letos slaví 130 let od svého založení. Areál, jehož dominantou je secesní Průmyslový palác, se posledních několik let postupně revitalizuje. 
Výstaviště Praha se postupně mění. Letos se v areálu prostaví 200 milionů
Money
O kolik Výstaviště, potažmo město, kvůli pandemickým uzavírkám přišlo?
Přesnou částku vyčíslenou nemám, ale jde o zhruba desítky milionů korun.
Pro letošek máte přislíbeno ještě 200 milionů na investice. Dotkne se pandemická díra i rozpočtu pro příští rok?
Loni i letos se nám investice daří velmi dobře prostavět. Druhou stranou mince pandemie totiž je, že jsme se mohli razantně pustit do rekonstrukcí domů i komunikací. Podařilo se nám mimo jiné dokončit nový skatepark v dolní části areálu, pokračujeme s rekonstrukcí Křižíkových pavilónů a čeká nás i divadlo Spirála. Pandemie a s ní spojené uzavírky a také úbytek turistů způsobí samozřejmě díru v rozpočtu celého města, což může mít vliv i na výši investic pro příští rok.
Jaký dopad bude mít zdražení stavebních prací? Podaří se vám za 200 milionů zrekonstruovat vše, co jste chtěli?
Hodně to řešíme. Všechny firmy zde pracují v režimu veřejných zakázek. Nám se ale naštěstí podařilo vysoutěžit většinu prací ještě před extrémním zdražením. Trochu ale narážíme v případě rekonstrukce divadla Spirála. Kvůli razantnímu zvýšení cen musíme nyní hledat smluvní skuliny. Může se totiž stát i to, že firmy na sebe při nedodržení smluvních podmínek budou muset podat konkurz. Skutečně jde o velké téma a budoucnost není moc růžová.
Jistě máte ideální představu o tom, jak by měl areál Výstaviště v budoucnu vypadat. V jaké fází přeměny se teď nacházíte?
Budeme-li brát, že ta ideální verze je 100 procent, pak jsme zhruba ve 20 procentech.
Nejvýraznější proměnou k lepšímu bude bezpochyby dostavba a rekonstrukce Průmyslového paláce.
Ano, plus proměna prostranství před ním směrem do města. My jsme se zatím soustředili především na spodní část areálu, kde máme hotové trávníky, povrchy, pokračuje práce na Křižíkových pavilonech, které osadíme novými střechami a rekonstruovat se bude i zmiňovaná Spirála. Ideálně bychom to chtěli stihnout do konce příštího roku.
Turistický ruch v Česku vykázal v letošním druhém čtvrtletí známky zotavení, ovšem jen v meziročním porovnání. Ve srovnání s druhým čtvrtletím předpadnemického roku 2019 je turistický ruch v ČR stále v těžké křeči. 
Cestovní ruch nejvíce utrpěl v Praze. Nedojeli Číňani
Money
A kdy přijde na řadu ta druhá část a Průmyslový palác?
Tady mluvíme nejenom o delším časovém úseku, ale především o zcela jiných, samozřejmě mnohem vyšších, investicích. Jen na Průmyslový palác, který je jedinou budovou, kterou si v případě zadávání veřejných zakázek administruje přímo město, rekonstrukce tedy nejde za námi ale magistrátem, budou potřeba zhruba dvě miliardy korun. Nás v horní části čeká rekonstrukce fasád a střechy Lapidária za asi 100 milionů korun. Dále bychom zde rádi revitalizovali přístupové komunikace, to ale plánujeme navázat na další stavební práce, a to v souvislosti se stavbou rychlodráhy na letiště a rekonstrukcí tramvajové dráhy, kterou dopravní podnik plánuje do čtyř až pěti let. Termínově zde ale už zasahujeme do dalšího volebního období.
Jak vysoké částky přináší Výstaviště za normálních nepandemických roků do městské pokladny?
Výstaviště vždy platilo nájemné, které bylo stanoveno na 23 milionů ročně.
Kdy zhruba přestanou investice převyšovat částku, kterou Výstaviště odvede do městského rozpočtu?
Chápu, že někomu mohou investované částky přijít jako obrovsky vysoké. Ale musíte si uvědomit, že od roku 1991 se do Výstaviště vůbec neinvestovalo. Doháníme třicetileté manko, kdy se tady jen povrchově opravovalo. Po dokončení rekonstrukcí, zejména pak Průmyslového paláce, má Výstaviště fungovat jako komerční objekt, který bude do městské pokladny odvádět desítky milionů korun s tím, že bude soběstačně fungovat. Rekonstrukce má totiž Průmyslový palác posunout mezi prvoligové eventové prostory, kde dosud nebyl.
Z televize už trošku vycouval. Nestíhal se starat o vlastní restaurace. Zdeněk Pohlreich přesto zůstává největší celebritou mezi tuzemskými kuchaři. Byl vidět i v době covidu, když vařil pro hasiče nebo sestřičky. Že by mu to zvedlo popularitu, si však nemyslí. Své podniky přesto udržel naživu. Tak trochu státu navzdory.
Zdeněk Pohlreich: Lidé si neváží práce. A stát je v tom podporuje
Leaders
Kdy splatíte městu investice?
Zpracovaná ekonomická studie kalkuluje s asi 15 lety, ale při běžném provozu bez pandemických uzavírek.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
