EasyJet kupuje firmu z Babišovy investičky. Hartenberg Holding zároveň jedná o odprodeji i další letecké opravárny. A je tak pravděpodobně, že směřuje k uzavření jedné ze svých divizí.

Investiční skupina Hartenberg Holding se dohodla na prodeji slovinské letecké opravárenské společnosti Adria Tehnika britským nízkonákladovým aerolinkám easyJet. Uvedla to ve středu na svém webu, hodnotu transakce nezveřejnila. Server Deník N napsal, že holding nyní jedná rovněž o prodeji srbské společnosti JAT Tehnika, která se také zabývá údržbou letadel. Hartenberg spravuje investice předsedy hnutí ANO a možného budoucího premiéra Andreje Babiše.

„Akvizice společnosti Adria Tehnika společností easyJet podléhá schválení regulačními orgány a očekává se, že bude dokončena v prvním čtvrtletí 2026,“ uvedl Hartenberg. Adria Tehnika provádí údržbu letadel na pěti linkách na letišti v Lublani, easyJet patří řadu let k jejím zákazníkům.

„Jsem potěšená, že nás easyJet uznal jako strategickou investici,“ uvedla generální ředitelka společnosti Adria Tehnika Barbara Perko Brvarová, která ve funkci zůstává. Podíl ve slovinské opravárenské společnosti Hartenberg získal v roce 2018, v loňském roce firmu zcela ovládl. „V projektu jsme byli už sedm let a naplnil se náš investiční horizont,“ řekl k transakci Deníku N řídící partner holdingu Jozef Janov.

EU likviduje chemii, zní z Babišova Agrofertu. Koncern má plán B

Zprávy z firem

Drahé energie a tvrdá regulace nutí Agrofert hledat nové teritorium. V úvahu připadá Amerika nebo Perský záliv, investice má jít do stovek milionů eur. Místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr říká otevřeně: pokud EU nezmění kurz, Agrofert může z Evropy odejít.

ČTK

Přečíst článek

Ředitel pro inženýrství a údržbu ve společnosti easyJet Brendan McConnellogue uvedl, že aerolinky s firmou Adria Tehnika spolupracují téměř deset let a dosud jí svěřily víc než 200 těžkých údržbářských prací na letadlech Airbus. Adria Tehnika opravuje také letadla Bombardier. Firma má víc než 250 zaměstnanců a vedle easyJetu pracuje také pro další letecké společnosti.

Hartenberg se zbavuje celé divize

Deník N uvedl, že Hartenberg nyní jedná také o prodeji srbské letecké opravárenské společnosti JAT Tehnika se zhruba 600 zaměstnanci, která provozuje hangáry v Bělehradě a servisní stanoviště v Černé Hoře a Severní Makedonii. „Jsme v pokročilém jednání o prodeji,“ uvedl Janov. Touto transakcí by se Hartenberg podle serveru zcela zbavil jedné odnože svého byznysu, kterou spravuje přes polskou holdingovou společnost Avia Prime.

Babiš drží v Hartenbergu téměř 88 procent

V investiční skupině Hartenberg Holding drží Andrej Babiš přes firmu SynBiol podíl 87,75 procenta, dalších 9,75 procenta vlastní Janov a zbývající podíl náleží šéfovi akvizic Babišova holdingu Agrofert Liboru Němečkovi. Hartenberg investuje také do reprodukčních klinik, nemovitostí, potravinářství a oděvních značek, ovládá síť květinářství Flamengo či e-shopy Ovečkárna.cz a Sportobchod.cz.

V Česku žije asi 120 až 160 tisíc Slováků. Údaj je nejasný, protože jednou jde o lidi se slovenským občanstvím, jindy o ty, kteří se ke slovenskému původu hlásí. Ve skutečnosti je v Česku Slováků mnohem víc, pracují tady, na víkendy jezdí domů. Mají se ve školách učit ve slovenštině?

Poradní orgán Rady Evropy vnáší do veřejného prostoru nový pseudoproblém. Vyzval Česko, aby ve vybraných školách a školkách byla zavedena slovenština jako výukový jazyk. Má jít o ochranu národnostních menšin. Aha. Takže po třiceti letech samostatnosti Česka a Slovenska si ve Štrasburku všimli, že na území bývalého Československa žijí Češi i Slováci. A že si zatím velmi dobře rozumějí. Myšleno v řeči.

Doporučení je absurdní. Podobně jako kdybychom my doporučovali, aby ve Francii zavedli povinnou výuku ve vlámštině a ochránili tak belgickou menšinu. Slováci jsou zcela organickou součástí Česka. Oni rozumějí česky, Češi rozumějí slovensky. Většinou. Není potřeba na této situaci nic měnit. Ani proto, že si to myslí ve Štrasburku.

Nové doporučení je jenom příkladem nezdravé rozbujelosti evropských orgánů. Nabobtnalé řídící struktury jsou ve výsledku brzdou ekonomického rozvoje Evropy. Evropa technologicky zaostává za Spojenými státy, za Čínou. Další regiony se rychle rozvíjejí. Evropa stagnuje, je svázaná regulemi, a další nesmyslné vymýšlí. Místo odbourávání byrokracie řeší slovenštinu v českých školách. Je to k pláči.

Češi a Slováci si rozumějí. I bez Štrasburku

Malí Slováci si s češtinou jistě poradí. Stejně jako si malí Češi poradí na Slovensku se slovenštinou. Mimochodem, na Slovensku žije podle odhadů asi 35 tisíc Čechů. Jak chrání evropská rada jejich zájmy?

Český právní řád umožňuje užívat slovenštinu v řadě právních a úředních úkonů. Slovenská menšina v Česku rozhodně netrpí. Je zvláštní, že se ve Štrasburku nezabývají třeba polskou menšinou. K polskému původu či jazyku se u nás hlásí asi sedmdesát tisíc lidí. A co teprve Ukrajinci, kterých je v zemi asi 400 tisíc.

Má se začít učit v ukrajinštině? To kupodivu Štrasburk nedoporučuje. Zatím. Že by měli Slováci ve Francii nějakou silnější lobby? Učí se už ve Francii ve slovenštině? V Česku si naopak učitelé stěžují, že jim malí Ukrajinci nerozumí, a proto zaostávají ve výuce. A doporučují, aby před nástupem do školy absolvovali intenzivní kurzy češtiny. Neměli by se tedy, optikou rady Evropy, raději učitelé učit ukrajinštinu?

Slováci nejsou v Česku utlačováni. Není to trpící menšina. A jejich zájmy nemusí obhajovat vzdálená, nechápající cizina. Dokonce Slováky nevnímáme jako národnostní menšinu. Naopak, jsou organickou součástí společnosti. Snad další zbytečný nápad z Francie upadne v zapomnění, ku prospěchu „slovenské menšiny“ v Česku.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka