Češi tápou ve fakturách za energie. Polovina raději nic neřeší
Velká část českých domácností nerozumí svým fakturám za energie. Největší nejasnosti jsou kolem struktury ceny energií, problémy mají lidé také s vypočítáním přeplatků či nedoplatků ze zaplacených záloh. I proto velká část domácností po obdržení vyúčtování nedělá žádné další kroky k úpravě svých plateb. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.
Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 1036 respondentů, tak není pro většinu domácností hlavním kamenem úrazu ve fakturách samotná výše spotřeby, ale složitá struktura ceny. Právě v ní se lidé ztrácejí nejčastěji.
Téměř dvě třetiny dotázaných přiznaly, že se nevyznají v rozdílu mezi regulovanou a neregulovanou částí ceny energií. "Lidé mají často pocit, že celkovou výši účtu určuje dodavatel, ve skutečnosti je však významná část ceny regulovaná státem a dodavatel ji nijak neovlivní," uvedl obchodní ředitel epet Roman Šmíd.
Česko není zemí bez strategií, ale bez kontinuity. Jedna vláda reformu prosadí, druhá ji zruší, aby si připsala politické body. Dopad to má na důchody, daně i podnikatelské prostředí. Bez stability pravidel se investovat nedá. Růst podkopávají politická diskontinuita a krátkodobé myšlení, říká v rozhovoru ekonom Dominik Stroukal.
Dominik Stroukal: Reformy bez kontinuity jsou jen drahé experimenty. Růst nepřinesou
Money
Samotný rozdíl mezi regulovanou a neregulovanou složkou přirovnal k cestě po dálnici. "Cena silové energie je jako cena paliva. Zákazník si může vybrat, u které čerpací stanice natankuje, stejně tak jako kterého dodavatele energií si zvolí. Regulovaná část ceny je naopak jako dálniční známka. Její výši stanovuje stát a změnou dodavatele ji zákazník nijak nesníží. Právě tato nepřehlednost často vede k mylným očekáváním i zbytečné frustraci," popsal Šmíd.
Problémy s porozuměním ovšem lidé mají i s dalšími částmi vyúčtování. Například v distribučních poplatcích se neorientuje 47 procent domácností, jednotkovou cenu energie nezná 29 procent lidí a způsobu výpočtu přeplatku či nedoplatku ze zaplacených záloh nerozumí 17 procent Čechů. Asi 14 procent domácností pak nechápe rozdíl mezi zálohami a skutečnou spotřebou energií.
Raději to neřeší
Mezery v chápání vyúčtování následně posilují pasivitu českých spotřebitelů. Polovina Čechů totiž podle průzkumu po obdržení pravidelného vyúčtování nepodniká žádné kroky k úpravě záloh. Pokud se domácnosti rozhodnou reagovat, jejich aktivita podle šetření končí převážně u administrativních změn.
Nejčastějším skutečným krokem je pak úprava měsíčních záloh, kterou řeší zhruba čtvrtina respondentů. Ke kontrole smlouvy nebo porovnávání konkurenčních nabídek se odhodlá 13 procent lidí. Změna dodavatele je podle průzkumu spíše výjimečnou situací, ke které po obdržení vyúčtování přistoupí ani ne desetina zákazníků.
"Spotřebitelé se při vyúčtování často nechají ukolébat přeplatkem či možností snížit si zálohy a neřeší podstatu svého tarifu. Energie vnímají jako nutný náklad, ne jako službu, kterou lze optimalizovat. Brzdí je hlavně nedostatek času a obava ze složité administrativy,“ dodal Šmíd.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.