Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Americká ekonomika prudce zabrzdila. Růst na konci roku zklamal očekávání

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Největší světová ekonomika na konci roku citelně zpomalila. Hrubý domácí produkt Spojených států vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí v přepočtu na celý rok jen o 1,4 procenta, výrazně méně než ve třetím kvartálu i pod odhady analytiků. Za slabším výkonem stojí zejména rekordně dlouhé uzavření vládních úřadů a opatrnější spotřebitelé.

Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí výrazně polevilo. Podle prvního odhadu amerického ministerstva obchodu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v celoročním přepočtu o 1,4 procenta. O čtvrtletí dříve přitom ekonomika rostla tempem 4,4 procenta.

Výsledek je zároveň výrazně slabší, než očekávali analytici oslovení agenturou Reuters. Ti předpokládali zpomalení na tři procenta. Jejich odhady však vznikly ještě před zveřejněním dat, která ukázala výrazné prohloubení obchodního deficitu USA v prosinci.

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Přečíst článek

Jedním z hlavních důvodů slabšího růstu bylo rekordně dlouhé, 43 dní trvající uzavření vládních úřadů. To podle nezávislého Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ubralo ekonomice ve čtvrtém čtvrtletí zhruba 1,5 procentního bodu. Omezily se federální služby, klesly vládní nákupy zboží a služeb a některé dávky byly dočasně sníženy. CBO nicméně očekává, že většina ztracené produkce bude v dalších obdobích nahrazena.

Slábla také spotřebitelská aktivita. Výdaje domácností, které jsou hlavním motorem americké ekonomiky, vzrostly jen o 2,2 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí to bylo 3,5 procenta.

Za celý rok 2025 americká ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, což je méně než 2,8 procenta v roce 2024. Růst táhly především spotřebitelské výdaje a investice.

Americký prezident Donald Trump

USA chystají web, který obejde evropskou cenzuru

Americké ministerstvo zahraničí pracuje na projektu, který by mohl znovu otevřít spor o hranice svobody projevu mezi Spojenými státy a Evropou. Podle agentury Reuters vyvíjí internetový portál s doménou freedom.gov, jenž má uživatelům v Evropě i dalších částech světa umožnit zobrazit obsah zablokovaný jejich vládami.

Přečíst článek

Ekonomický vývoj přitom vykazuje několik nezvyklých rysů. Hospodářství dál roste, inflace mírně polevila a nezaměstnanost zůstává nízká. Přesto se nálada Američanů zhoršuje. V lednu klesla spotřebitelská důvěra na nejnižší úroveň od roku 2014. Domácnosti však navzdory pesimističtějšímu hodnocení situace dál utrácejí, čímž podporují ekonomickou aktivitu.

Slabší stránkou loňského vývoje je i trh práce. Podle vládních statistik vzniklo za celý rok méně než 200 tisíc pracovních míst, což představuje nejnižší roční přírůstek od pandemického roku 2020.

Ekonomové nyní očekávají, že letošní vývoj by mohly podpořit daňové škrty a vyšší investice. Otázkou však zůstává, zda půjde o návrat k rychlejšímu tempu růstu, nebo spíše o stabilizaci na umírněnější úrovni.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Americký prezident Donald Trump

Růst americké ekonomiky na konci roku výrazně zpomalil. HDP ve čtvrtém čtvrtletí stoupl jen nepatrně

Přečíst článek

Trump otevírá peněženku: 10 miliard dolarů na obnovu Gazy a světový mír

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

„Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ uvedl americký prezident ve svém projevu u příležitosti prvního zasedání. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady míru bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.

Podle prezidenta zatím peníze na obnovu Pásma Gazy darovaly Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. „Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region,“ uvedl Trump při děkování zástupcům států. Doplnil, že očekává také příspěvky od dalších zemí.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v následném prohlášení přislíbil Radě míru jednu miliardu dolarů (asi 20,6 miliardy korun). Stejným obnosem přispějí na Pásmo Gazy také Saúdská Arábie a Kuvajt, potvrdili zástupci zemí přítomní na jednání. Spojené arabské emiráty se zavázaly přispět na obnovu Pásma Gazy přes Radu míru 1,2 miliardy dolarů (asi 24,7 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.

Trump doplnil, že Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) přislíbila více než 75 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun) na podporu projektů v Pásmu Gazy, které budou souviset s fotbalem. Organizace spojených národů (OSN) má přispět dvěma miliardami dolarů (přibližně 41,2 miliardy korun) na humanitární pomoc.

Obnova za desítky miliard dolarů

Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).

Dnešní první zasedání Rady míru, kterou Trump založil, se zabývalo zejména urovnáním situace v Pásmu Gazy, kde od října platí křehké příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Od doby, kdy Trump oznámil vznik Rady míru, vyjádřilo mnoho odborníků obavy z toho, že by nová instituce mohla oslabit OSN. Trump v dnešním projevu kritiku odmítl. „Jednou už tady nebudu. Organizace spojených národů tu bude dál,“ uvedl. „Myslím, že bude daleko silnější a Rada míru na ni bude téměř dohlížet a zajišťovat její řádný chod,“ doplnil Trump.

AP píše, že k Radě míru se na setkání připojilo 27 zemí, celkem se ho zúčastnili zástupci více než 50 států. Ve Washingtonu byl například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. V roli pozorovatelů se zúčastnili mimo jiné zástupci Slovenska či Itálie, Česka z této pozice zastupoval ministr zahraničí Petr Macinka.

Praha už dříve pozvánku do uskupení obdržela. Premiér Andrej Babiš následně řekl, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo. Trump dnes předpověděl, že ti, kteří pozvánku ještě nepřijali, ji přijmou.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko

Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.

Přečíst článek

Tomáš Surka, Orienta

Po Ukrajincích svářeči z Filipín. Český průmysl potřebuje statisíce lidí, píše expert

Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.

Přečíst článek

Související

Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 nst
nst

Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.

Podle e-mailu z října 2014 byl Putin připraven Epsteina přijmout, píše agentura Bloomberg. „Mluvil jsem s Putinem. Velmi rád by vás přijal a vyslechl si vaše vysvětlení finančních trhů 21. století,“ napsal zprostředkovatel, jehož jméno americké ministerstvo spravedlnosti začernilo. Epstein zprávu přeposlal právničce Kathy Ruemmlerové a požádal ji o radu. Ta mu doporučila, aby cestu „prozatím“ neuskutečnil, což Epstein akceptoval.

Opatrnost přicházela krátce po anexi Krymu Ruskem a zavedení sankcí ze strany Spojených států a Evropské unie. Přesto Epsteinův zájem o Rusko nepolevil. Dokumenty ukazují na dlouhodobou snahu získat osobní schůzku s Putinem, jehož jméno se v databázi objevuje přibližně tisíckrát.

Nakonec se však podle dostupných informací setkání neuskutečnilo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že si není vědom žádného setkání Putina s Epsteinem, a neobjevily se ani důkazy, které by takové jednání potvrzovaly.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko

Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.

Přečíst článek

Ruská verze bitcoinu

Epstein už v roce 2013 oslovil tehdejšího generálního tajemníka Rady Evropy a bývalého norského premiéra Thorbjørna Jaglanda, který se měl s Putinem setkat v Soči. Epstein chtěl ruskému prezidentovi představit myšlenku „sofistikované ruské verze bitcoinu“ a navrhoval model zabezpečení investic. Jagland se s Putinem skutečně setkal, ale z dokumentů nevyplývá, že by Epstein schůzku získal.

V další komunikaci Epstein uvedl, že Putina nikdy osobně nepotkal. V roce 2015 například tvrdil, že odmítl nabídku na setkání během petrohradského ekonomického fóra, protože požadoval delší a soukromé jednání.

Dokumenty rovněž naznačují, že Epstein udržoval kontakty s ruskými představiteli a usiloval o ruská víza. V roce 2018 mu bylo vydáno tříleté obchodní vízum. Není však jasné, kolikrát Rusko skutečně navštívil.

Americký prezident Donald Trump

„Všichni vědí, že to dělá.“ Trumpův údajný telefonát o Epsteinovi vyplul na povrch

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.

Přečíst článek

Kontakt s FSB

Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA v roce 2016 se Epstein podle dokumentů snažil vystupovat jako prostředník, který dokáže ruským představitelům vysvětlit nový styl americké politiky. Tvrdil například, že radil tehdejšímu ruskému velvyslanci při OSN Vitaliji Čurkinovi, jak s Trumpem jednat.

Podle spisů měl také pravidelný kontakt se Sergejem Beljakovem, bývalým náměstkem ruského ministra hospodářství a absolventem bezpečnostní služby FSB. V jiné zprávě z roku 2015 se Epstein chlubil, že má kontakty ve FSB, které využil poté, co čelil údajné hrozbě vydírání.

Norská policie tento měsíc zahájila vyšetřování Thorbjørna Jaglanda kvůli jeho vazbám na Epsteina. Jagland prostřednictvím svého právníka uvedl, že s úřady plně spolupracuje a veškerá obvinění odmítá.

Související

Boris Naděždin

Putinův kritik končí s volební kampaní. „Doufám, že zůstanu živ a na svobodě,“ uvedl Naděždin

Přečíst článek