Letní brigády letos lákají na vyšší výdělky, ale kolem změn panuje zmatek. Zatímco některá pravidla se skutečně upravila, řada „novinek“ kolujících na internetu platí už roky. Přinášíme přehled toho, co je v roce 2026 opravdu jinak.

Sezóna letních brigád se blíží a spolu s ní i každoroční vlna zpráv o zásadních změnách. Letos je ale realita podstatně střízlivější. Rok 2026 nepřináší žádný velký zlom, spíše několik konkrétních úprav. 

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Více hodin na brigádě v zemědělství

Největší změna se týká sezónních prací v zemědělství. U vybraných činností, typicky při sklizni ovoce a zeleniny, se výrazně zvyšuje limit pro práci na dohodu o provedení práce (DPP). „Nejvýraznější letošní změnou je speciální režim dohody o provedení práce pro sezónní práce v zemědělství. U vybraných činností v ovocnářství a zelinářství se od 1. dubna do 30. listopadu zvýšil maximální rozsah práce z běžných 300 hodin až na 1280 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele,“ říká Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Zatímco standardně může brigádník na DPP u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin ročně, v tomto režimu se limit více než čtyřnásobně zvyšuje. Výjimka ale platí jen v přesně vymezeném období a pouze pro konkrétní sezónní práce.

Podle Kevorkyanové může mít změna reálný dopad i na výši výdělků. „S tím souvisí také možnost slevy na pojistném u zaměstnanců pracujících v tomto režimu. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, může mít brigádník vyšší čistý příjem a zaměstnavatel nižší náklady. Právě tato kombinace je důvodem, proč se letos často objevují na internetu titulky o tom, že si brigádníci mohou vydělat více,“ dodává.

Vysokoškoláky sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně už běžně vydají přes 17 tisíc

Názory

Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Vyšší hranice pro odvody i minimální mzda

Vedle toho se letos upravují i některé finanční limity. Zvyšuje se například hranice příjmu, od které se u DPP odvádí sociální a zdravotní pojištění. V roce 2026 nově činí 12 tisíc korun měsíčně, což může pro část brigádníků znamenat posun v tom, kdy začnou odvody platit. Do odměn na brigádách se promítá také růst minimální mzdy. Hodinová sazba od ledna vzrostla na 134,40 koruny a zaměstnavatelé ji musí dodržovat i u krátkodobých úvazků.

„Na brigádnický trh má dopad i vyšší minimální mzda. Zaměstnavatelé musí respektovat nové minimum i u dohod, což se postupně promítá do nabízených odměn,“ upozorňuje Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

6 fotografií v galerii

Nová administrativa: změna hlavně pro firmy

Od dubna navíc začalo fungovat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Jde především o administrativní změnu, která má zjednodušit komunikaci se státem. Pro brigádníky má dopad spíše nepřímý, může ale přispět k větší přehlednosti systému a sjednocení pravidel.

Zmatek ale letos nevzniká ani tak kvůli novým pravidlům, jako spíš kvůli těm starším. Ve veřejném prostoru se totiž znovu objevují informace, které budí dojem, že jde o novinky, i když ve skutečnosti platí už delší dobu.

Typickým příkladem je nárok na dovolenou u brigádníků. „Velmi často se letos mluví o tom, že brigádníci nově získali nárok na dovolenou. To ale není změna roku 2026. Nárok zaměstnanců pracujících na DPP a DPČ vznikl už od roku 2024, pokud splní zákonné podmínky,“ říká Kevorkyan.

Stejně tak není novinkou ani povinná evidence dohod o provedení práce nebo jejich pravidelné hlášení. I tato pravidla byla zavedena dříve a letos se na nich nic zásadního nemění.

Karel Pučelík: Platby na vysokých školách jen zvýší nerovnost

Politika

Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.

Karel Pučelík

Přečíst článek

DPČ beze změn, pravidla zůstávají stabilní

Bez větších změn zůstává i dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Úpravy se týkají především technických parametrů, zejména limitů pro účast na pojištění, ale žádná zásadní legislativní novinka letos nepřibyla. Podobná situace panuje i u studentských brigád. Přestože se pravidelně objevují spekulace o speciálních výhodách, rok 2026 žádné nové nepřináší.

„Studentské brigády bývají velkým tématem, ale samostatná mimořádná novinka pro letošní rok neexistuje. Mnoho lidí si stále spojuje brigády studentů se zvláštní daňovou slevou, ta však už byla v minulosti zrušena,“ upozorňuje Jáčová. Studenti tak dnes fungují ve stejném daňovém režimu jako ostatní zaměstnanci a využívají především základní slevu na poplatníka.

Více úpravy než revoluce

Celkově tak rok 2026 přináší spíše dílčí úpravy než zásadní změny. Největší novinkou je speciální režim pro sezónní práce v zemědělství, vedle toho se posouvají některé finanční limity a roste minimální mzda.

Americký politik 19. století Robert G. Ingersoll při úvaze o Abrahamu Lincolnovi poznamenal: „Téměř každý člověk dokáže čelit nepřízni osudu, ale chcete-li otestovat jeho charakter, dejte mu moc.“ Peter Magyar strávil dva roky přípravou zásadního pokusu o sesazení Viktora Orbána. V jeho průběhu čelil značným překážkám. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána byla upevněna mimo jiné zásadní proměnou maďarského politického, společenského i mediálního prostředí, která jeho odvolání činila téměř nemožným.

Navzdory tomu Magyar dosáhl historického vítězství, jež ho staví do pozice, z níž může zásadně ovlivnit právě tyto politické, společenské i mediální struktury. Nabízí se proto otázka: jak obstojí ve zkoušce moci?

První dny a týdny po převzetí úřadu předsedy vlády budou klíčové. Existují značná očekávání, že nasměruje maďarský stát zpět k Západu, omezí dominantní vliv vlády na občanskou společnost a zmírní kulturní konflikty, které byly výrazným rysem Orbánovy politiky. Přestože o tomto politikovi, jenž dosud nezastával žádnou veřejnou funkci, víme relativně málo, je vhodné některá z těchto očekávání nahlížet s určitou opatrností.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Orientace na Západ je nezbytná

Pokud jde o orientaci na Západ, ta je pro Maďarsko i pro Magyara nezbytná. Země potřebuje obnovit důvěru a dobré vztahy s Evropskou unií a Magyar musí domácímu publiku prokázat, že znovu ukotvuje Maďarsko v liberálním, pravidly založeném politickém (a ekonomickém) uspořádání v Evropě, které představuje klíčový předpoklad hospodářského rozvoje země.

Nepůjde však o náhlý obrat. Strukturálně zůstane Maďarsko nadále závislé na ruských energetických zdrojích. Alespoň v krátkodobém horizontu bude tato skutečnost komplikovat Magyarův manévrovací prostor v oblasti vztahů mezi Východem a Západem i míru jeho veřejné rétoriky. Intenzivní program rozvoje infrastruktury financovaný z prostředků EU by mohl významně přispět k urychlení a stabilizaci této transformace a současně oslabit stále izolovanější pozici Roberta Fica na Slovensku.

Dalibor Martínek: Není Maďar jako Magyar. Slováci jsou vyděšení

Názory

Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

V oblasti občanské společnosti a kulturních konfliktů je situace podstatně méně přehledná. Magyar je bývalým členem strany Fidesz a jeho politická orientace je pravicová. Po dobu svého působení ve Fideszu se nezdálo, že by zásadně vystupoval proti zásahům do občanské společnosti či proti kulturním konfliktům. Jeho rozchod s Orbánem a stranou se navíc jeví jako poměrně úzce vymezený, možná i osobní. Souvisí se skandálem spojeným s omilostněním pachatele sexuálního zneužívání nezletilého a jeho politickými důsledky, které vedly k odchodu jeho bývalé manželky z veřejné funkce. Nabízí se proto otázka, zda Magyar odmítá politický směr a vládní praxi Fideszu v období vlády Viktora Orbána, nebo především jeho osobu.

Pokud je správná druhá možnost a Magyar převezme pozici, v níž se Orbán nacházel před šestnácti lety, včetně celého aparátu moci, který Orbán systematicky budoval, nelze vyloučit, že tyto nástroje využije ve svůj vlastní prospěch. Demontáž Orbánovy sítě klientelismu a korupce totiž sama o sobě nevylučuje její nahrazení jinou, stejně jako odstranění Orbána automaticky neznamená rozpuštění institucionálních struktur, které dlouhodobě udržovaly dominantní postavení vládní strany. Lze jen doufat, že Magyar ve zkoušce moci obstojí a přispěje ke zmírnění problémů, jimž Maďarsko v současnosti čelí.