Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Akcionáři slaví. Komerční banka vyplatí celý zisk na dividendách

Komerční banka
Dušan Kütner / Newstream
 ČTK

Akcionáři Komerční banky na valné hromadě schválili návrh představenstva vyplatit z loňského zisku dividendu 95,60 koruny na akcii před zdaněním, tedy v objemu celého čistého zisku banky, uvedla mluvčí banky Zuzana Čepelková. Většinovým akcionářem KB je s podílem 60,4 procenta francouzská banka Société Générale. Komerční banka má přes 70 tisíc akcionářů, většina z nich jsou lidé z Česka.

„Jde o nepatrně vyšší částku, než jakou očekával trh, takže je to pozitivní zpráva. V přepočtu k aktuální tržní ceně to představuje hrubý dividendový výnos přes osm procent, díky čemuž je Komerční banka atraktivním dividendovým titulem,“ uvedl portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Nárok na dividendu bude mít akcionář, který bude vlastnit akcie banky k 5. květnu 2026. Datum výplaty bylo určeno na 25. května 2026. Komerční bance loni meziročně stoupl čistý zisk o 4,7 procenta na 18,2 miliardy korun. Za rok 2024 byla dividenda 91,30 koruny na akcii, rovněž z celého ročního zisku.

Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Pasivní příjem z akcií? Dividendy lákají, ale mají svá pravidla

Pravidelný příjem bez práce zní lákavě. Dividendové investování ho skutečně nabízí – není ale tak jednoduché, jak se může zdát. Ve třetím díle seriálu Kovanda vysvětluje investice moderátorka Izabela Kalinová s ekonomem Lukášem Kovandou vysvětlují, jak dividendy fungují, proč jsou české banky evropským unikátem a kdy se vyplatí sázet spíš na jistotu než na rychlý růst.

Přečíst článek

Dividenda bude vyplacena z loňského zisku 16,3 miliardy korun a z nerozděleného zisku minulých let 1,865 miliardy korun. Podíl na zisku k rozdělení mezi akcionáře tak činí celkem 18,169 miliardy korun.

Akcionáři dále schválili změnu stanov banky, podle kterých se zvýší počet členů dozorčí rady z devíti na 12. Valná hromada zvolila členy dozorčí rady Cecile Bartenieffovou, Hervé Audren de Kerdrela, Bruna Delase a Pierre Villeroy de Galhaua.

S akciemi Komerční banky, která patří mezi největší peněžní ústavy v Česku, se obchoduje na pražské burze.

První krok k zestátnění. ČEZ nabídne část byznysu investorům, ve hře je až 150 miliard

Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce vyčlenit klíčové části svého byznysu – prodej a distribuci energií, obchodování i energetické služby. Jde o první krok k plánovanému zestátnění firmy. ČEZ by si v nové společnosti ponechal 51 procent, zbytek by nabídl investorům. O návrhu budou akcionáři rozhodovat na červnové valné hromadě.

Přečíst článek

Moneta Money Bank

Moneta rozdělí 90 procent zisku. Akcionářům vyplatí téměř šest miliard

Moneta Money Bank vyplatí svým akcionářům dividendu 11,50 koruny na akcii před zdaněním, celkem zhruba 5,9 miliardy korun. Odpovídá to 90 procentům konsolidovaného čistého zisku banky za loňský rok. Výplatu schválila valná hromada, uvedla mluvčí banky Tereza Ryšanová. Ve srovnání s loňskem je celková dividenda nižší, tehdy banka vyplatila vedle řádné dividendy také mimořádnou část.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Moneta Money Bank

Moneta rozdělí 90 procent zisku. Akcionářům vyplatí téměř šest miliard

Přečíst článek

Brigády 2026: Více peněz, ale i zmatek. Co se skutečně mění

Chmelové brigády bývaly velmi oblíbené
Newstream Michal Nosek
Michal Nosek
nos

Letní brigády letos lákají na vyšší výdělky, ale kolem změn panuje zmatek. Zatímco některá pravidla se skutečně upravila, řada „novinek“ kolujících na internetu platí už roky. Přinášíme přehled toho, co je v roce 2026 opravdu jinak.

Sezóna letních brigád se blíží a spolu s ní i každoroční vlna zpráv o zásadních změnách. Letos je ale realita podstatně střízlivější. Rok 2026 nepřináší žádný velký zlom, spíše několik konkrétních úprav

Více hodin na brigádě v zemědělství

Největší změna se týká sezónních prací v zemědělství. U vybraných činností, typicky při sklizni ovoce a zeleniny, se výrazně zvyšuje limit pro práci na dohodu o provedení práce (DPP). „Nejvýraznější letošní změnou je speciální režim dohody o provedení práce pro sezónní práce v zemědělství. U vybraných činností v ovocnářství a zelinářství se od 1. dubna do 30. listopadu zvýšil maximální rozsah práce z běžných 300 hodin až na 1280 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele,“ říká Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Zatímco standardně může brigádník na DPP u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin ročně, v tomto režimu se limit více než čtyřnásobně zvyšuje. Výjimka ale platí jen v přesně vymezeném období a pouze pro konkrétní sezónní práce.

Podle Kevorkyanové může mít změna reálný dopad i na výši výdělků. „S tím souvisí také možnost slevy na pojistném u zaměstnanců pracujících v tomto režimu. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, může mít brigádník vyšší čistý příjem a zaměstnavatel nižší náklady. Právě tato kombinace je důvodem, proč se letos často objevují na internetu titulky o tom, že si brigádníci mohou vydělat více,“ dodává.

Vysokoškoláky sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně už běžně vydají přes 17 tisíc

Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.

Přečíst článek

Vyšší hranice pro odvody i minimální mzda

Vedle toho se letos upravují i některé finanční limity. Zvyšuje se například hranice příjmu, od které se u DPP odvádí sociální a zdravotní pojištění. V roce 2026 nově činí 12 tisíc korun měsíčně, což může pro část brigádníků znamenat posun v tom, kdy začnou odvody platit. Do odměn na brigádách se promítá také růst minimální mzdy. Hodinová sazba od ledna vzrostla na 134,40 koruny a zaměstnavatelé ji musí dodržovat i u krátkodobých úvazků.

„Na brigádnický trh má dopad i vyšší minimální mzda. Zaměstnavatelé musí respektovat nové minimum i u dohod, což se postupně promítá do nabízených odměn,“ upozorňuje Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

Nová administrativa: změna hlavně pro firmy

Od dubna navíc začalo fungovat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Jde především o administrativní změnu, která má zjednodušit komunikaci se státem. Pro brigádníky má dopad spíše nepřímý, může ale přispět k větší přehlednosti systému a sjednocení pravidel.

Zmatek ale letos nevzniká ani tak kvůli novým pravidlům, jako spíš kvůli těm starším. Ve veřejném prostoru se totiž znovu objevují informace, které budí dojem, že jde o novinky, i když ve skutečnosti platí už delší dobu.

Typickým příkladem je nárok na dovolenou u brigádníků. „Velmi často se letos mluví o tom, že brigádníci nově získali nárok na dovolenou. To ale není změna roku 2026. Nárok zaměstnanců pracujících na DPP a DPČ vznikl už od roku 2024, pokud splní zákonné podmínky,“ říká Kevorkyan.

Stejně tak není novinkou ani povinná evidence dohod o provedení práce nebo jejich pravidelné hlášení. I tato pravidla byla zavedena dříve a letos se na nich nic zásadního nemění.

Univerzita Karlova, Lékařská fakulta

Karel Pučelík: Platby na vysokých školách jen zvýší nerovnost

Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.

Přečíst článek

DPČ beze změn, pravidla zůstávají stabilní

Bez větších změn zůstává i dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Úpravy se týkají především technických parametrů, zejména limitů pro účast na pojištění, ale žádná zásadní legislativní novinka letos nepřibyla. Podobná situace panuje i u studentských brigád. Přestože se pravidelně objevují spekulace o speciálních výhodách, rok 2026 žádné nové nepřináší.

Studentské brigády bývají velkým tématem, ale samostatná mimořádná novinka pro letošní rok neexistuje. Mnoho lidí si stále spojuje brigády studentů se zvláštní daňovou slevou, ta však už byla v minulosti zrušena,“ upozorňuje Jáčová. Studenti tak dnes fungují ve stejném daňovém režimu jako ostatní zaměstnanci a využívají především základní slevu na poplatníka.

Více úpravy než revoluce

Celkově tak rok 2026 přináší spíše dílčí úpravy než zásadní změny. Největší novinkou je speciální režim pro sezónní práce v zemědělství, vedle toho se posouvají některé finanční limity a roste minimální mzda.

Související

Chmelové brigády bývaly oblíbené. Dnes zájem opadá

PŘEHLEDNĚ: Kolik peněz z brigády skutečně zůstane? Studenti musí hlídat limity i daně

Přečíst článek
Ministryně financí Alena Schillerová představuje EET

Michal Nosek: EET se vrací. Poctivým slibuje férovější trh, živnostníkům další dohled

Přečíst článek

Dostal moc. Teď se ukáže, kdo Peter Magyar opravdu je

Péter Magyar
ČTK
George Hays

Americký politik 19. století Robert G. Ingersoll při úvaze o Abrahamu Lincolnovi poznamenal: „Téměř každý člověk dokáže čelit nepřízni osudu, ale chcete-li otestovat jeho charakter, dejte mu moc.“ Peter Magyar strávil dva roky přípravou zásadního pokusu o sesazení Viktora Orbána. V jeho průběhu čelil značným překážkám. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána byla upevněna mimo jiné zásadní proměnou maďarského politického, společenského i mediálního prostředí, která jeho odvolání činila téměř nemožným.

Navzdory tomu Magyar dosáhl historického vítězství, jež ho staví do pozice, z níž může zásadně ovlivnit právě tyto politické, společenské i mediální struktury. Nabízí se proto otázka: jak obstojí ve zkoušce moci?

První dny a týdny po převzetí úřadu předsedy vlády budou klíčové. Existují značná očekávání, že nasměruje maďarský stát zpět k Západu, omezí dominantní vliv vlády na občanskou společnost a zmírní kulturní konflikty, které byly výrazným rysem Orbánovy politiky. Přestože o tomto politikovi, jenž dosud nezastával žádnou veřejnou funkci, víme relativně málo, je vhodné některá z těchto očekávání nahlížet s určitou opatrností.

Orientace na Západ je nezbytná

Pokud jde o orientaci na Západ, ta je pro Maďarsko i pro Magyara nezbytná. Země potřebuje obnovit důvěru a dobré vztahy s Evropskou unií a Magyar musí domácímu publiku prokázat, že znovu ukotvuje Maďarsko v liberálním, pravidly založeném politickém (a ekonomickém) uspořádání v Evropě, které představuje klíčový předpoklad hospodářského rozvoje země.

Nepůjde však o náhlý obrat. Strukturálně zůstane Maďarsko nadále závislé na ruských energetických zdrojích. Alespoň v krátkodobém horizontu bude tato skutečnost komplikovat Magyarův manévrovací prostor v oblasti vztahů mezi Východem a Západem i míru jeho veřejné rétoriky. Intenzivní program rozvoje infrastruktury financovaný z prostředků EU by mohl významně přispět k urychlení a stabilizaci této transformace a současně oslabit stále izolovanější pozici Roberta Fica na Slovensku.

Péter Magyar

Dalibor Martínek: Není Maďar jako Magyar. Slováci jsou vyděšení

Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Přečíst článek

V oblasti občanské společnosti a kulturních konfliktů je situace podstatně méně přehledná. Magyar je bývalým členem strany Fidesz a jeho politická orientace je pravicová. Po dobu svého působení ve Fideszu se nezdálo, že by zásadně vystupoval proti zásahům do občanské společnosti či proti kulturním konfliktům. Jeho rozchod s Orbánem a stranou se navíc jeví jako poměrně úzce vymezený, možná i osobní. Souvisí se skandálem spojeným s omilostněním pachatele sexuálního zneužívání nezletilého a jeho politickými důsledky, které vedly k odchodu jeho bývalé manželky z veřejné funkce. Nabízí se proto otázka, zda Magyar odmítá politický směr a vládní praxi Fideszu v období vlády Viktora Orbána, nebo především jeho osobu.

Pokud je správná druhá možnost a Magyar převezme pozici, v níž se Orbán nacházel před šestnácti lety, včetně celého aparátu moci, který Orbán systematicky budoval, nelze vyloučit, že tyto nástroje využije ve svůj vlastní prospěch. Demontáž Orbánovy sítě klientelismu a korupce totiž sama o sobě nevylučuje její nahrazení jinou, stejně jako odstranění Orbána automaticky neznamená rozpuštění institucionálních struktur, které dlouhodobě udržovaly dominantní postavení vládní strany. Lze jen doufat, že Magyar ve zkoušce moci obstojí a přispěje ke zmírnění problémů, jimž Maďarsko v současnosti čelí.

Související

Viktor Orbán

To, co drželo Orbána u moci 16 let, se zhroutilo za dva měsíce. Jeho mediální impérium se rozpadá

Přečíst článek