Tucker Carlson opustil Rusko. Měl zájem i o rozhovor se Zelenským, Kyjev však mlčí
Bývalý moderátor televizní stanice Fox News Tucker Carlson opustil Rusko, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým udělal rozhovor. Podle serveru CNBC měl kontroverzní Američan zájem i o rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kyjev však v této otázce neposkytl žádné stanovisko.
Kyjev podle CNBC nereagoval i kvůli tomu, že bývalý moderátor už dříve vyjádřil prokremelské názory a zároveň znevážil americkou podporu Ukrajině. Carlson také kritizoval rozhovory západních médií s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého sám označil za „zpoceného a krysího člověka“ a „pronásledovatele křesťanů“.
Ukrajinská místopředsedkyně vlády Hanna Maliarová na Telegramu k situaci poznamenala, že „jediný rozhovor, který je v této situaci bezpečný, je výslech v Haagu“, čímž narážela na zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) na Putina, který ho obvinil z válečného zločinu nezákonné deportace dětí z Ukrajiny.
Prezidenti a premiéři Evropské unie dnes v Bruselu jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Před zahájením jejich mimořádného summitu přitom nebylo jasné, zda se podaří přesvědčit Maďarsko, které tuto podporu na prosincové vrcholné schůzce EU zablokovalo. Informace o tom, že celá sedmadvacítka nakonec dosáhla shody, však přišla bezprostředně po oficiálním zahájení dnešního jednání. Rozhodnutí uvítali ukrajinští představitelé i český premiér Petr Fiala.
Dobrá zpráva pro Kyjev. Summit EU mu schválil finanční pomoc ve výši 50 miliard eur
Politika
Carlson za rozhovor schytává kritiku
Sám Carlson za rozhovor s Putinem, který by měl světové veřejnosti představit ve čtvrtek odpoledne, schytává vlnu kritiky. Média například rozporují jeho tvrzení, že o interview s šéfem Kremlu nikdo ze západních novinářů neprojevil zájem. Rozhořčení vyvolal Carlson také mezi ruskými exulanty, uvedl server Politico. Je prvním americkým moderátorem, jemuž Putin poskytl rozhovor od chvíle, co před dvěma roky ruská vojska napadla Ukrajinu.
Moskvu navštívil Carlson v době, kdy ruské úřady přes protesty Západu zadržují ve vazbě dva žurnalisty s americkým občanstvím - Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou. Carlson připustil, že udělat podobný rozhovor přináší rizika, ale své rozhodnutí hájil: „Je to naše práce, je to žurnalistika. Naší povinností je informovat veřejnost.“
Lotyšsko obnovilo povinnou službu v armádě, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy, vysvětloval v britském tisku lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. V malé pobaltské zemi, která je členem Severoatlantické aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Nová pravidla schválená v loňském roce začala platit od začátku tohoto roku.
Lotyši obnovili povinnou službu v armádě, chtějí tím odstrašit Rusko
Politika
Jeho monolog, v němž také kritizoval západní média a tvrdil, že se západní tisk nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace, však vyvolal odpor amerických i ruských novinářů.
„Mnoho novinářů dělalo rozhovory s Putinem, který také často a hojně vystupuje s projevy,“ napsala na sociální síti X americká novinářka a historička Anne Applebaumová. "Carlsonův rozhovor je jiný, protože není novinář, ale propagandista, který v minulosti pomáhal autokratům zakrývat korupci," dodala.
[[Twitter status: https://twitter.com/anneapplebaum/status/1754962356138889417?s=20]]
Carlson: Američané neznají Putinovy cíle
Zatímco západní média udělala „desítky rozhovorů“ s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, podle Carlsona se „jediný západní novinář neobtěžoval udělat rozhovor s prezidentem druhé země zapojené do tohoto konfliktu, Vladimirem Putinem“. „Většina Američanů netuší, proč Putin vtrhl na Ukrajinu a jaké má nyní cíle. Nikdy neslyšeli jeho hlas. To je špatně,“ dodal moderátor.
Řada předních žurnalistů však s tímto tvrzením nesouhlasí. „Opravdu si Tucker myslí, že se my novináři nesnažíme udělat rozhovor prezidentem Putinem každý den od jeho invaze na Ukrajinu?“ napsala Christiane Amanpourová, šéfka mezinárodní redakce stanice CNN. „Je to absurdní - budeme i nadále žádat o rozhovor, stejně jako to děláme už léta,“ dodala.
Stejně tak zpravodaj BBC v Rusku Steve Rosenberg uvedl, že stanice v posledních 18 měsících podala Kremlu několik žádostí. „Vždy jsme dostali odpověď 'ne',“ napsal Rosenberg.
Vězněný předák ruské opozice Alexej Navalnyj vyzval Rusy, aby při prezidentských volbách dorazili k urnám v poledne 17. března, a dali tím najevo nesouhlas s dlouholetým ruským prezidentem a favoritem voleb Vladimirem Putinem. Od akce si slibuje vytvoření dlouhých front, které budou svého druhu protestním shromážděním. Volby jsou vypsány na 15. až 17. března.
Navalnyj z vězení burcuje ruské voliče. Běžte k volbám a dejte najevo nesouhlas, uvedl
Politika
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov potvrdil, že Kreml obdržel od západních novinářů několik žádostí o interview s Putinem. Moskva však všechna dotčená média považuje za zaujatá ve prospěch Ukrajiny. Carlsona si vybrali proto, že jeho postoje jsou jiné, řekl Peskov. Moderátor podle něj „není proruský, není proukrajinský, je proamerický“. „Je v příkrém rozporu s postojem tradičních anglosaských médií,“ dodal.
Rozhořčení nad Carlsonovými slovy nevyjadřují jen západní, ale i ruští novináři. „Neuvěřitelné! Jsem mezi stovkami ruských novinářů, kteří museli odejít do exilu, aby mohli dál informovat o válce Kremlu proti Ukrajině,“ napsala ruská novinářka Jevgenija Albacová. „Alternativou bylo jít do vězení. A teď nás tenhle zku*vysyn učí o dobré žurnalistice, zatímco točí z moskevského apartmá Ritz za tisíc dolarů,“ dodala.
[[Twitter status: https://twitter.com/albats/status/1755001377812595141?s=48]]
Carlson dříve zveřejnil rozhovory s argentinským prezidentem Javierem Mileim a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, které měly stovky milionů zhlédnutí. Trump, který usiluje o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v USA v listopadu letošního roku, otevřeně prohlásil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.