Šéf burzy Koblic: S dividendovými akciemi se u nás bohužel obchoduje málo

V nadcházejících 12 měsících by se na pražské burze mohlo objevit hned několik nových titulů, předpokládá šéf burzy Petr Koblic. „Na trh START se mohou dostat i tři společnosti, ale může se stát, že jich bude až pět. Co se hlavního trhu týče, debatuje se o několika velkých industriálních firmách vlastněných finančními investory,” prozrazuje Koblic v rozhovoru pro newstream.cz. Akcie na pražské burze letos rekordně rostou, trápí je ale nízké objemy obchodu. 

 Začněme dvěma aktualitami týdne. Tou největší je ohlášení prodeje části Avastu do amerických rukou. Co to bude pro budoucnost této firmy na pražské burze znamenat?

Budeme se muset podívat na právní detaily a na technické možnosti, co bude následovat. Předpokládám, že holding, jehož součástí se Avast stane, bude i nadále kotovaný na burze. A věříme, že budou akcie i na pražské burze. Pokud by to tak skutečně dopadlo, pro objemy obchodů by to mohla být dobrá zpráva. V současnosti je Avast na burze ve formě britské akciové společnosti a kvůli daňovým zátěžím je obchod s jeho akciemi docela drahý. Pokud by se tedy ta právní entita změnila v akciovku americkou, tak by nebyl problém to mít listované tady. Podobně jsme měli například akcie vlastníka Novy.

Jen pro představu: jak složité jsou vlastně tyto duální listingy?

V Evropské unii to je poměrně snadné, protože podle pravidel MiFID je možné a snadné přijmout k obchodování jakoukoli akcii, kterou přijala kterákoli z členských zemí Unie. Má to ale i problematičtější dopad, v současnosti v EU funguje asi 280 obchodních platforem. Je tu tedy 27 zemí, z nichž každá má jednu, maximálně dvě hlavní burzy a na to se nabalilo přes dvě stovky různých platforem, které většinou obchodují jen s těmi nejlikvidnějšími akciemi. Ve výsledku je v tom poměrně chaos. Ale zpět k tomu duálnímu obchodování. On ani není problém to zobchodovat, často bývá náročnější ten obchod vypořádat. To je často extrémně drahé. I proto například u nás neobchodujeme žádné asijské akcie, byť jsme stáli o to, abychom prodávali akcie stávajícího majitele Plzeňského Prazdroje.

Analytici: Avast skončí na pražské burze. Bude se obchodovat jen na Nasdaqu

Money

Spojení české nadnárodní antivirové společnosti Avast s americkou firmou NortonLifeLock bude znamenat odchod další české firmy z pražské burzy, míní analytici.

ČTK

Přečíst článek

Druhou aktualitou je výrazný růst indexu PX v roce 2021. Čím to je dáno?

Samozřejmě v tom hraje roli i štěstí, jaký mix firem v indexu je. My jsme měli ohromné nárůsty právě na Avastu a na ČEZ, a protože mají velkou váhu v indexu, rostl i on. Nicméně my jsme trochu neprávem dlouhodobě kritizováni, že náš index neperformuje. Je to ale nespravedlivé. Velká řada burz své hlavní indexy staví jako takzvaně total return a započítávají se do nich i dividendové výnosy. Náš index PX je historicky bez dividend, což se v tom odráží. Česká republika je přitom dlouhodobě na špici zemí OECD, co se týče dividendových výnosů.

Proč nezměníte index?

Tak my ten dividendový index také máme, jmenuje se PX-TR a na našich webových stránkách je již na prvním místě. Jen si na to musí zvyknout novináři i veřejnost, aby koukali na ten správný index.

Pojďme již k hlavní činnosti burzy. K hlavním pozitivním příběhům patří předpokládám úpis Pilulky.

Co se týče resuscitace zájmu o český kapitálový trh, co se týče segmentu e-commerce a medical, co se týče zájmu investorů, tak to rozhodně úspěch byl. A musím smeknout před bratry Kasovými, kteří přesně věděli, co chtějí, a udělali vše naprosto správně. Trochu mě mrzí, že ve stínu tohoto úspěchu trochu zapadl úpis České zbrojovky, což byl naprosto srovnatelný sukces, byť ne tak medializovaný. Úpisy na trhu Start budou, věřím, pokračovat i letos na podzim. Co se týče hlavního trhu, tam to je mnohem složitější.

Nejsou dostatečně velké firmy?

Hlavně na vlastníky je vyvíjen velký tlak londýnskými poradci a londýnskými bankami, jejichž aktivity směřují k tomu, že se budou všechny firmy obchodovat na pár burzách Evropy. Viděl jsem nějaké materiály a jsou plné lží, nepravd a překrucování, zároveň ignorování nevýhod zahraničního úpisu a naopak výhod úpisu domácího. Dostáváme se pak do situace, kdy nám nezbývá jiná možnost než duální listing.

Stock Spirits, výrobce lihovin Božkov, mění majitele. Koupí ho CVC Funds

Zprávy z firem

Britského výrobce destilátů Stock Spirits Group, který podniká i v České republice, přebírá soukromá kapitálová a investiční společnost CVC. Za akcii firmy obchodované na londýnské burze zaplatí 377 pencí v hotovosti.

ČTK

Přečíst článek

Máte na mysli Sazku a část EPH, o jejichž vstup na burzu se v posledních měsících spekuluje?

Nechci být konkrétní.

Ok, na druhou stranu, když jde o firmy s nadnárodním přesahem a třeba financováním z Londýna, tak může být pochopitelné, že směřují právě na tamní burzu.

Ne, je to nesmysl, vždycky je lepší být v lokálním indexu, kde budete vidět, než být dvoustou akcií v Londýně. Avast byl výjimkou, ten se dostal do FTSE 100. Jinak to jsou jen klišé.

Velkým trendem jsou i primární úpisy start-upů a menších firem, které se dostaly do určité fáze růstu. Jak je lákáte pro vstup na pražskou burzu?

Termín lákání nemám rád, protože to je primárně práce, kterou musejí dělat naši členové. My můžeme maximálně nabízet poradenství, jak by IPO měly firmy dělat, to je hranice naší licence. Jinak to nejdůležitější s potenciálními zájemci o vstup na burzu je především debata o jejich budoucnosti. Pokud ale vlastník ví, že chce firmu za rok prodat, tak to je u nás na špatné adrese a koketování s burzou můžou být jen snahou o navýšení valuace firmy.

Akcie na pražské burze patří letos mezi nejvýnosnější na světě

Money

Pražská burza je letos pro investory výnosnější než indexy největších trhů v Evropě a ve světě. Index PX již několik dní v řadě překonává své osmileté maximum z ledna 2014 a hlásí za letošek nárůst 20,25 procenta, oznámila dnes burza.

ČTK

Přečíst článek

Kolik IPO můžeme tedy čekat v horizontu nadcházejících 12 měsíců?

Na trh START se mohou dostat i tři společnosti, ale může se stát, že jich bude až pět. Co se hlavního trhu týče, debatuje se o několika velkých industriálních firmách vlastněných finančními investory. U nich je hlavním faktorem cena. To není nic špatného, může to být dobrá investice. Bývají to dospělé firmy se stabilními zisky a skvělým managementem. Ale trojnásobný růst u nich čekat nelze. Takže těch případů na stole je dost, nicméně do úspěšného konce se povede dovést jen zlomek z nich, na STARTu to je kolem 20 procent, u hlavního trhu je to ještě daleko složitější. Nejhorší deprese mě vždycky přepadne, když tři dny před oznámením nového IPO někdo zavolá, že si to rozmysleli.

V současnosti je velkým trendem investice přes nejrůznější mobilní aplikace typu Revolut nebo Robinhood. Chystáte něco v tomto směru? Nebo plánujete spolupracovat s Revolutem?

My v rámci naší licence nic takového ani chystat nemůžeme, přijmout „aplikaci” nelze. Naším členem by se musel stát někdo s takovou licencí pro EU a aplikací. Například vámi zmíněný Revolut je banka, která takové licence má. Ve chvíli, kdy by se Revolut chtěl stát členem pražské burzy, právně tomu nic nebrání. Mimochodem zrovna Revolut je podle mě spíš velmi progresivní banka, která možnost investování nabízí druhotně, nemá moc propracovanou analytiku. Ale kdyby Revolut chtěl se stát naším členem, uvítali bychom jej s otevřenou náručí. Byl bych ale překvapen, kdyby zrovna oni byli tím prvním. Jsou tu i jiné platformy, se kterými skutečně jednáme, jméno říct nemohu. Velmi často mají tyto platformy problémy s vypořádáním, které je zatím stále velmi drahé a velmi to limituje přeshraniční obchodování i v rámci EU.

S těmito moderními platformami souvisí také takzvané frakční investování. Jak je vnímáte?

To se týká spíš amerických akcií, které bývají drahé. Tam to má smysl. U nás je nejdražší akcie Philip Morris za zhruba 15 tisíc korun, ale většina stojí stovky, tisíce. Nemyslím si, že to je žhavá agenda, ostatně jste první, kdo mi tuto otázku položil. A to nejen z novinářů, ale nepadlo to ani od žádného našeho člena. Zároveň si nemyslím, že by to byla otázka na burzu, ale spíš na jednotlivé členy. U nich by to možná byly nějaké frakční obchody, pro nás a centrální depozitář by ale stále šlo o obchody s celými akciemi. Nejsem si ani jist, jak by se to řešilo právně.

Pilulka pokračuje v růstu. Za šest měsíců se zvýšila tržby téměř o polovinu

Zprávy z firem

Společnost Pilulka Lékárny zvýšila v pololetí tržby meziročně o 45 procent na 1,2 miliardy korun. Franšízy pak přidaly dalších 600 milionů korun na 1,8 miliardy korun. Největší měrou se na tržbách podílel český on-line kanál s meziročním růstem o 76 procent.

ČTK

Přečíst článek

Mladí investoři to přesto milují. Jak pracujete s nimi?

Opět bych upozornil, že je nemůžeme nijak „lákat”, máme velká omezení ohledně přímých kontaktů s investory. Možná ještě větší než u kontaktů s emitenty. My můžeme jít buď cestou osvěty nebo marketingu. Například na trhu START se nám daří pořádat různé konference, debaty, děláme programy pro školy. Osvědčil se nám model vyzkoušený na akcích kolem IPO Pilulky, kde jsme byli hodně vidět a masivně jsme je podporovali mediálně, ale i finančně, protože jsme propagovali trh START.

Přesto na pražské burze jsou poměrně nízké objemy obchodování.

Na trhu s vysokým dividendovým výnosem jsou nízké objemy obchodů tradiční problém. Setkal jsem se se spoustou investorů, kteří jsou spokojeni s pražskou burzou, ale neobchodují, protože jim dividenda ČEZ vynese pět procent ročně. V Evropě, a zvlášť v naší části Evropy je tento problém poměrně častý. Jinak bych rád vyvrátil vžitý omyl, že objemy u nás klesají. Za posledních sedm let jsou dost stabilní mezi 120 a 150 miliardami ročně. To je nový normál po třech šocích, které jsme zažili. První přinesla finanční krize, kde zmizela tak polovina obchodů. Dalším šokem byl MiFID, který převedl spoustu obchodů do segmentu OTC, tedy přes telefon a různé netransparentní systémy, kde se nyní prodává přes padesát procent českých papírů. A poslední změna nastala s přechodem na nový systém Xetra T7, což přineslo změnu systému obchodování. Tyto tři šoky nám v porovnání s rokem 2007 vyluxovaly kolem 80 procent objemů. Klíč pro růst je samozřejmě víc emisí a ideálně ze sektorů, které se budou víc hýbat.

Když zmiňujete region centrální Evropy. Pražská burza je dcerou burzy vídeňské. Co tato spolupráce přinesla?

Hlavní výhodou je společný systém. Výhodné to je také pro některé členy, kteří operují na obou trzích. A významnou a výhodnou spoluprací je prodej dat, která jsou jedním z jejich největších know-how. Co na těchto synergiích ušetříme, můžeme investovat jinam, třeba na trh START, který stál dost peněz a zatím se zdaleka ne všechny vrátily zpátky. Naopak unikátní na pražské burze je to, že vlastníme centrální depozitář a děláme celý ten cyklus od obchodování po vypořádání.

Americký Norton koupí Avast za téměř 200 miliard. Firma se přejmenuje

Money

Nová společnost se chystá nabízet služby více než 500 milionům uživatelů. Akcionářům Avastu bude nabídnuta kombinace peněžního vyrovnání a nově vydaných akcií NortonLifeLock.

ČTK

Přečíst článek

Pro Rakušany stejně jako třeba pro Američany není neobvyklé, že výnosy z kapitálových trhů jsou významné pro jejich příjmy v důchodu. Jak toto změnit u nás během nějaké skutečné penzijní reformy? Co tomu stále brání?

Modelů v Evropě je celá řada. Naše penzijní fondy, které byly nastavené v devadesátých letech, mají jeden hlavní problém: nesmí se z nich „ztratit” ani koruna, i kdyby to nemělo ani korunu vydělávat. Tím vznikla zcela nesmyslná konstrukce požadující po fondech, aby každý rok skončily v plusu. V důsledku toho investují především do dluhopisů, nejčastěji státních, které jim vydělají dost málo a s tím málem mohou zkusit jít i do atraktivnějších nástrojů, třeba akcií. Je to absurdní, protože penzijní peníze jsou dlouhé. Když si začnete spořit ve 25, do penze jdete v 65 a pak je vybíráte dalších až třicet let, tak to máme dohromady šedesát, klidně sedmdesát let. Požadavek, aby každý rok byl v plusu, je holý nesmysl. 

Jak to změnit?

Za 17 let tady jsem o tom mluvil s desítkami lidí, jako jsou ministři financí, náměstci, šéfové těch fondů. A mám dojem, že často to nejvíc hájí právě lidé z fondů. Přitom ve světě je to zcela běžné, penzijní fondy investují zejména do dlouhodobých aktiv: do nemovitostí, akcií, private equity fondů, venture capital fondů, dobře také do dluhopisů. Tak by se měly chovat nové penzijní fondy a ty staré, když s nimi neumíme nic jiného udělat, tak by se měly zakonzervovat a dožít.

Vy jste reprezentant burzy, na níž lidé mohli třeba jen letos zhodnotit své investice o 20 procent. Fenoménem posledních let byly korporátní dluhopisy nabízející zhodnocení v řádech vyšších procent a čeká se velký problém, až budou tyto dluhopisy splatné. Jak vnímáte tuto situaci?

Nejsem na to odborník, tak se k hloubce problému nechci vyjadřovat. Ale ano, viděl jsem některé ty projekty a působily šíleně, zároveň by někdo s matematickým vzděláním asi uměl spočítat, že není možné, aby všechny vydané dluhopisy vynesly slibované úroky a ještě jistinu. Co mě zaráží, je ta brutalita, s níž prodejci takové dluhopisy nabízejí. Jak to je možné? Přitom když se chcete stát investorem třeba Pilulky, tak musíte do banky, tam si vás proklepnou, dají vám vyplnit dotazník, a když třeba máte hypotéku, tak vám můžou říct, že akcie nejsou nástroj pro vás. Pak vyjdete na ulici a tam vám někdo prodá dluhopis. My sami uvažovali, zda nezřídíme trh START i pro dluhopisy a nakonec jsme to odložili k ledu, protože jsme nechtěli být spojováni s případnou vlnou nesplácených jistin.

Michal Šnobr: Jsem investor, akcionář, hoteliér, zemědělec i fanda Lega

Leaders

Známý aktivistický akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr v červenci prodá svůj herní řetězec JRC Czech. Jde prý trochu konsolidovat své rozkročení - chce se soustředit na rozvoj Amenity Resorts a návazný byznys včetně farem a současně se aktivněji vrátí i na kapitálové trhy. A s větším kapitálem. „Přichází správná doba,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Můžete vy sám vůbec investovat?

Můžu, ale samozřejmě mám omezení tam, kde se dostávám k insider informacím. To z titulu funkce lze předpokládat u titulů na pražské burze, tak jsme zavedli interní pravidlo, že zaměstnanci nemohou investovat do titulů na hlavním trhu. Neděje se, že bychom takové informace dřív dostali, přesto to pravidlo platí. Co se týká STARTu, kde je jiný způsob obchodování a možnost zneužití nějaké takové informace je násobně menší, tam takové omezení nemáme. Já osobně mám v každém z těchto titulů zainvestovány stovky tisíc, což má být vyjádření podpory, emočního zapojení a toho, že jsme v tom všichni společně. Ale i tady platí, že bych byl velmi opatrný s těmi papíry aktivně obchodovat. Co se týče mezinárodních investic, tam žádná omezení nemám, tedy samozřejmě ve Vídni ano, tam je to stejné jako v Praze.

Na burze pracujete 17 let. Umíte si představit, že tady nebudete?

Jasně, touto otázkou jsem se už několikrát zabýval. Ale vždycky jednou za pár let se snažím vymyslet nějaký nový projekt, který mě manažersky naplní a burzu posune zase někam dál. Tři roky po příchodu to byla energetická burza, to byl velký úspěch. Poté jsme dotáhli nákup centrálního depozitáře a jeho začlenění do našich struktur. Pak zase po letech přišel trh START. A teď to aktuální je už mezinárodní projekt, protože mám mandát od burz celé EU a jsem prezidentem Evropské federace burz, kde musím řešit, co trápí burzy napříč kontinentem. Tedy pořád si myslím, že mám co burze a akcionářům nabídnout i toto prostředí mně. Ale je pravda, že mi různí lidé včetně headhunterů říkají, že se z takovéto pozice velmi špatně odchází do jiné exekutivní role. Ale když se podíváte na Miroslava Singra, tak to, myslím, není pravda. Ale myslím si, že kdybych někdy figuroval jinde než na burze, tak to asi nebude v bance, ale spíše v private equity.

---

Petr Koblic (50)

Generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, člen představenstva Wiener Börse a mimo jiné prezident Evropské federace burz.

Na kapitálových trzích se pohybuje od roku 1993, kdy nastoupil do Živnostenské banky. Na Burze cenných papírů Praha působí od roku 2004.

Nudil se, a tak založil Revolut. Dnes je z něj miliardář

Leaders

Nikolaj Storonskij dnes nabízí službu pro celý finanční život jejího uživatele. Od normálního účtu po možnost investovat do akcií i kryptoměn.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Spekulanti z fóra WallStreetBets přihráli Redditu další miliardy

Money

Sociální síť Reddit získá v rámci nového kola financování od investorů, v čele s Fidelity Management, 700 milionů dolarů (15,1 miliardy korun).

ČTK

Přečíst článek

SPAC mánie vyhnala hodnotu fúzí a akvizic na nový rekord

Money

Hodnota fúzí a akvizic pokračuje v růstu na nové rekordy. Přispívá k tomu obnovení aktivity společností založených za účelem akvizic, označovaných SPAC.

ČTK

Přečíst článek