Partneři projektu

Německá koalice se pohádala o miliardy. Úspory padají, nové daně se odkládají

Lars Klingbeil a kancléř Friedrich Merz
ČTK
Ivana Pečinková

Rozpočtový výbor německého Spolkového sněmu řešil výsledky středečního koaličního jednání o rozpočtu na rok 2027. To po téměř nekonečné diskusi vyústilo v odmítnutí úsporného plánu i zrušení či odklady zavedení některých nových malých daní. Deficit v roce 2027 má dosáhnout v přepočtu 2,9 bilionu korun.

Plán úspor vicekancléře a spolkového ministra Larse Klingbeila (SPD) pro rozpočet 2027 na středečním koaličním jednání neprošel. Mnoho opatření dohodnutých v létě se proměnilo v cár papíru. Unie CDU/CSU, která má v 18členném kabinetu 11 křesel, shodila pod stůl daň z plastů i zvýšení daně ze šumivého vína a prosadila posunutí zavedení daně z cukru. Koaliční sociální demokraté zase zabrzdili navržené škrty v oblasti bydlení či péče o děti.

Politici černo-červené vládní koalice ve středu jednali do pozdních večerních hodin. Kompromis vznikal pod o to větším tlakem, že už ve čtvrtek návrh státního rozpočtu na příští rok projednával rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Jeho zasedání má z hlediska přípravy zákona o státním rozpočtu klíčový význam.

Andrej Babiš a Robert Fico

Fico obvinil Merze z „typického vydírání“. S Babišem odmítají další peníze pro Ukrajinu

Premiéři Andrej Babiš a Robert Fico odmítli požadavek německého kancléře Friedricha Merze, aby se všechny státy EU podílely na financování schodku ukrajinského rozpočtu. Fico označil Merzův postup za „typické vydírání“, Babiš zase odmítl spojovat další pomoc Kyjevu s budoucím rozpočtem Evropské unie. Oba zároveň požadují, aby Evropa získala vlastní silnější roli při jednáních o ukončení války.

Přečíst článek

Daň z cukru bude, příspěvek na dítě také

Klíčovým bodem, o nějž se oba tábory spolkové vlády utkaly, byly daně. Koalice dospěla k závěru, že na plánované snížení daně z elektřiny pro domácnosti na úroveň odpovídající evropskému minimu nebude možné v rozpočtu příštího roku najít peníze. Stálo by to 5,4 miliardy eur, tedy zhruba 132 miliard korun. Plán nicméně zůstává, jen se má jeho realizace posunout na rok 2028. Tato daň ovšem zůstává předmětem silného zájmu veřejnosti a jednání o ní pokračují i na dalších grémiích. Lze spekulovat o tom, že se nakonec peníze na kompenzaci jejího výpadku do příjmů státní kasy najdou.

Na jednoznačnější výsledek ukázalo středeční jednání v případě jiných daní. Zavedení daně z cukru, tedy ze slazených nápojů, jako jsou Coca-Cola, limonády, ledové čaje či energetické drinky, bylo odloženo na polovinu příštího roku či na rok 2028. Upravila se však pásma podle obsahu cukru.

Zamítnuta byla daň z plastových obalů, která měla podle webu Tagesschau nastoupit v polovině příštího roku ve výši 550 eur za tunu odpadu a vynést 670 milionů eur letos a v příštím roce 1,5 miliardy.

Volkswagen

Volkswagen předvádí všechny důvody fatální krize evropského autoprůmyslu

Volkswagen pozastavil vývoj elektrického nástupce Golfu a provozní zisk se mu propadl o 98,7 procenta. Celý evropský autoprůmysl dusí drahá práce i energie, nařízená elektrifikace a čínská konkurence.

Přečíst článek

Už dříve navrhované škrty u příspěvku na bydlení tedy nebudou, nicméně nakonec unionisté prosadili, že dávka zůstane v roce 2027 ve stejné výši. Dávky na bydlení pobírá 1,3 milionu domácností. Zůstane i nouzový příplatek na dítě ve výši 25 eur měsíčně. Nebude se ale vyplácet rodinám, které pobírají dávky pro žadatele o azyl. Krátit se nebude ani příspěvek pro samoživitele s dětmi. Zavede se ale hranice příjmu 40 tisíc eur ročně, nad níž příspěvek vyplácen nebude.

Speciální kapitolou, která má dopady do rozpočtu a na níž se koaliční partneři i nadále neshodují, je plánovaná reforma daně z příjmu. Unie i SPD souhlasí se zvýšením základní nezdanitelné částky kvůli tomu, aby i přes inflaci zůstala zachována kupní síla daňového poplatníka, tedy aby se omezila takzvaná studená progrese, i se zvýšením daňových slev na děti. Neshodnou se ale na tom, jak upravit hranici pro vyšší daňová pásma.

Rozpočet má 3,6 tisíce stran

Závěrečné čtení a konečné hlasování pléna o zákonu o státním rozpočtu na rok 2027 má proběhnout v týdnu od 24. do 27. listopadu. Podle webu Spolkového sněmu čítá návrh rozpočtu 3 561 stran. Plánovány jsou výdaje ve výši 555,44 miliardy eur, což je o skoro 31 miliard eur víc než plán na rok 2026, a deficit ve výši 118,73 miliardy eur. Plán příjmů se teprve ladí.

Loni dosáhl rozdíl mezi příjmy a výdaji spolkových struktur podle Spolkového statistického úřadu Destatis 85,4 miliardy eur, hospodaření spolkových zemí skončilo deficitem 8,7 miliardy eur, měst a obcí 31,9 miliardy eur a dluh vznikl také v sociálním pojištění. Celkový veřejný deficit se tak dostal na 127,3 miliardy eur. Za letošní první pololetí se hodnota tohoto ukazatele dostala na 98,8 miliardy eur.

Obrana i rostoucí náklady na obsluhu dluhu

Důvodem rostoucích státních deficitů Německa jsou vedle slabého hospodářského růstu, kdy se letos očekává růst o 1,3 procenta a pro příští rok pouze o 0,9 procenta, zvyšující se náklady na obsluhu dluhu. Úrokové výdaje by v příštím roce měly dosáhnout skoro 42 miliard eur a do roku 2030 by se měly zdvojnásobit.

Dalším faktorem je masivní navyšování výdajů na obranu. V příštím roce má do obranného rozpočtu jít přes 109 miliard eur a v roce 2029 chce vláda jeho podíl vůči hrubému domácímu produktu zvýšit na 3,5 procenta. Stále vyšší přísun peněz si žádá také důchodový systém kvůli stárnoucí populaci i trh práce.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Karel Havlíček

Schodek 386 miliard rozděluje politiky. Havlíček hájí výdaje, Rakušan mluví o ekonomickém zločinu

Přečíst článek
Německý automobilový průmysl čeká výraznější úbytek pracovních míst, než se dosud čekalo

Dalibor Martínek: Riziková kombinace. Vláda dělá dluhy a Německo se potápí

Přečíst článek

Ukrajina má zájem o české Skyfoxy. Ve hře je až 16 letounů od Aera

Aero Skyfox
ČTK

Ukrajina má zájem o české letouny Skyfox od Aera Vodochody, a to jak ve cvičné, tak v lehké bojové konfiguraci. Český ministr průmyslu Karel Havlíček při návštěvě Ukrajiny mluvil o možnosti dodat celkem 16 strojů. Aero potvrzuje, že jednání pokročila, kvůli bezpečnostní situaci ale nechce zveřejňovat termíny ani stav výroby.

Výrobce letadel Aero Vodochody potvrdil zájem Ukrajiny o letouny Skyfox. Podle mluvčího firmy Lukáše Hory by Kyjev mohl využít jak cvičnou, tak lehkou bojovou konfiguraci stroje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve středu při podnikatelské misi na Ukrajině uvedl, že ve hře je dodání celkem 16 letounů. Čtyři stroje podle něj byly potvrzeny už dříve a nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dalších dvanácti.

Vedení Aera ocenilo zapojení české vlády do jednání s ukrajinskou stranou a její podíl na posunu připravovaného obchodu. Firma ale další detaily zveřejňovat nechce. „S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci však nebudeme poskytovat žádné další podrobnosti, zejména informace o stavu výroby, harmonogramu či konkrétních termínech dodávek,“ uvedl Hora.

L-39NG Skyfox Aero, Aero, užito se svolením

Aero může výrobu zvýšit

Současná výrobní kapacita Aera činí 12 Skyfoxů ročně, firma ji ale může navýšit až na 18 strojů. Celkem už prodala více než 40 letounů. Nákup nedávno oznámila Arménie, letos Aero potvrdilo také dodávky pro Spojené státy a Angolu, dříve stroje objednaly Maďarsko a Vietnam. O novém kontraktu firma jedná například také se Srbskem.

L-39NG Skyfox

České Skyfoxy jako lovci dronů. Expert navrhuje speciální letku NATO

NATO by podle experta britského Royal United Services Institute mohlo vytvořit speciální mnohonárodní letku určenou k lovu útočných dronů. Jednou z nejvhodnějších platforem by podle Justina Bronka mohl být český proudový letoun L-39NG Skyfox z Aera Vodochody, který by proti dronům nabídl levnější alternativu k nasazování moderních stíhaček a drahých raket.

Přečíst článek

Český státní podnik LOM Praha má objednáno osm Skyfoxů pro výcvik pilotů v pardubickém Centru leteckého výcviku. Aero už většinu strojů předalo a zakázku chce dokončit do konce letošního roku. Letouny mají sloužit také k přípravě budoucích českých pilotů F-35 a k výcviku zahraničních pilotů.

Skyfox může bojovat i proti dronům

Skyfox je podzvukový cvičný letoun, který existuje také v lehké bojové verzi. Ta může nést zbraňové systémy včetně takzvaného dron kitu, jenž umožňuje nasazení proti bezpilotním prostředkům. Právě kombinace výcvikového a bojového využití může být pro Ukrajinu jedním z důvodů zájmu o české stroje.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související