Rod u Prouzy: Odboráři chtějí salám z prázdné ledničky
Půl milionu zaměstnanců přejde na živnostenský list a stát přijde o 120 miliard korun. Vyšší platy automaticky nastartují ekonomiku. A bez silných odborů se Česko neobejde. Tomáš Prouza si pozval ekonoma Aleše Roda, aby společně rozebrali tři oblíbené argumenty odborového předáka Josefa Středuly. Podcast Prouza přináší newstream.cz pravidelně každý týden.
Půl milionu zaměstnanců nuceně na živnostenském listu, výpadek 120 miliard korun ve státní kase a představa, že pouhé administrativní navýšení platů nastartuje hospodářský růst. Tvrzení, se kterými v posledních týdnech vystupuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, označil ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod za „pohádky“, které nemají oporu v realitě. V podcastu Prouza v rozhovoru s ekonomem a šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomášem Prouzou rozebral, proč jsou odborářské scénáře pouhou mechanickou násobilkou a co ve skutečnosti brzdí české mzdy i veřejné finance.
Debatu v médiích v poslední době rozvířil návrh ministra Aleše Juchelky na přísnější vymezení závislé práce. Šéf odborů Josef Středula v reakci začal varovat před masivním přesunem až 500 tisíc lidí do švarcsystému a roční ztrátou 120 miliard korun na veřejných odvodech. Podle ekonoma Aleše Roda, který vede Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), však toto číslo nevychází z žádného ekonometrického modelu ani sociologického průzkumu.
Česká republika dosáhla úrovně HDP a životní úrovně, kdy další rozvoj vyžaduje hluboké strukturální reformy a přechod k vyšší přidané hodnotě, což je proces nesrovnatelně složitější než úvodní fáze postkomunistické transformace. Uvedl to v rozhovoru s ekonomem a šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou publicista David Klimeš. Nové podcasty Prouza pravidelně přináší server newstream.cz.
Klimeš u Prouzy: Copak Polsko, dobíhá nás už i Rumunsko
Newstream TV
„Jde o horní hranici stresstestu, která je v zásadě čistou násobilkou,“ upozorňuje Aleš Rod. Odboráři podle něj vzali modelového zaměstnance s hrubou mzdou 50 tisíc korun a proti němu postavili živnostníka s fakturací 60 tisíc korun měsíčně. Rozdíl v odvodech vyčíslili zhruba na 240 tisíc korun ročně na osobu a toto číslo jednoduše vynásobili půl milionem lidí.
Zatímco odbory operují s půlmilionem, think-tank PAQ Research hovoří zhruba o 50 tisících lidech. Rod navíc připomíná, že výpadek pojistného nelze zaměňovat se škodou pro ekonomiku: „Není cílem ekonomiky generovat daňový příjem, ale vytvářet bohatství pro subjekty, které se v ní pohybují.“ Skutečným problémem, na který by se měla debata soustředit, je podle něj extrémně vysoké zdanění práce a obrovský daňový klín, na nějž Českou republiku dlouhodobě upozorňuje i OECD.
Tomáš Prouza souhlasí, že je třeba myslet na budoucnost, a to platí i pro odboráře. „Já bych chtěl, aby hlavními klienty Pepy Středuly nebyli dnešní zaměstnanci, ale aby to byly jejich děti. Aby daleko víc tlačili na to, že budou mít vůbec za 20, 30 let nějaké členy, že budou vůbec mít nějaký smysl,“ říká.
Rozdělování salámu z prázdné ledničky
Druhým výrazným mýtem je podle Roda tvrzení odborů, že klíčem k hospodářskému růstu je plošné a rychlé zvyšování mezd. Z hlediska ekonomické teorie jde o postavení reality na hlavu - mzdy totiž nemohou dlouhodobě růst rychleji než hodnota, kterou hospodářství reálně vygeneruje.
Růst produktivity práce v Česku přitom dramaticky zpomalil. Zatímco v letech 2010 až 2019 rostla produktivita na odpracovanou hodinu v průměru o 1,92 procenta ročně, v období 2019 až 2023 to bylo pouhých 0,27 procenta. Rod zdůrazňuje, že to neznamená, že by Češi byli líní: „Češi jsou velmi pracovití, ale produktivita na hodinu je dána kapitálem, technologiemi, řízením firem a strukturou ekonomiky.“
Pokud se platy zvedají bez růstu produktivity, jde podle něj jen o přerozdělování stávajícího objemu peněz. „Když mám doma ledničku, nechodím na nákup a rozhodnu se dávat všem místo jednoho kolečka salámu dvě nebo tři, tak mi časem dojdou,“ glosuje ekonom s tím, že solidární ekonomiku nelze financovat bez ekonomiky bohaté. Cestou k vyšším mzdám jsou investice do technologií, vzdělávání, dopravní infrastruktury a větší flexibilita trhu práce, jak navrhoval NERV ve svém balíčku 37 prorůstových opatření.
Konec éry barikád: Odbory musí řešit zdraví a technologie
Zásadní proměnou musí projít i samotné odborové hnutí. Zatímco před sto lety měly odbory nezastupitelnou roli při vyrovnávání asymetrie práv na trhu práce, v dnešní době s rekordně nízkou nezaměstnaností a silnou zákonnou ochranou zaměstnanců se jejich tradiční role vyčerpala.
Moderní odbory by se podle Roda měly inspirovat například Unií zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb, které se zaměstnavateli řeší rekvalifikace a mikrocertifikáty pro potřeby trhu za pět až deset let. Klíčovým tématem pro stárnoucí českou populaci se stává udržení produktivity a zdraví pracovníků ve věku nad 50 let, prevence či spolupráce s pojišťovnami.
Pokud odbory zůstanou zakopané v pozicích brzdících technologické změny a odmítajících reformy, ztratí podle Roda v budoucnu své opodstatnění. Zda k potřebným změnám najdou odvahu odboráři i politici, však zůstává otevřenou otázkou. „Pokud budou odbory brzdit změny, které přicházejí, pokud budou odmítat nové technologie, tak velmi rychle přestanou být potřeba. Pepa Středula bude výjimkou. Tím, že má výbornou kvalifikaci jako vypravěč pohádek, tak on nikdy asi o práci mít nouzi nebude,“ uzavřel Prouza.
Poslechněte si díl podcastu Prouza s ekonomem Alešem Rodem. Video se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také na vašich oblíbených podcastových platformách i na YouTube.
Vládní rozpočtová politika je asociální. Česko projídá svou budoucnost a míří k nárazu. Zadlužování nejvíc ohrozí seniory a děti, uvedl exministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru s ekonomem a šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou. Nové podcasty Prouza bude pravidelně přinášet server newstream.cz. 
Kalousek u Prouzy: Zadlužování bude trápit i tetu z Orlických hor
Boost your business
