Americký prezident Donald Trumpoznámil novou várku vysokých cel na širokou škálu zboží dováženého do Spojených států, včetně 100procentního cla na léky, 50procentního cla na kuchyňský nábytek a 25procentního cla na těžké nákladní automobily.

Nové tarify, které Trump oznámil ve čtvrtek večer na své sociální síti, mají vstoupit v platnost 1. října. Informovala o tom agentura Reuters. Prezident nespecifikoval zda se nové tarify budou přičítat ke clům již uvaleným na jednotlivé země ani zda z nich budou vyňaty ty státy nebo bloky, s nimiž Spojené státy uzavřely obchodní dohody, jako jsou Japonsko nebo Evropská unie. Vzhledem k tomu, že tyto dohody obsahují ustanovení, která omezují výši tarifů na konkrétní výrobky, jako jsou automobily, polovodiče nebo léčiva, je podle Reuters pravděpodobné, že pro tyto země se cla nezvýší nad dohodnuté sazby.

"Od 1. října 2025 zavedeme 50procentní clo na všechny kuchyňské skříňky, koupelnové skříňky a související výrobky. Kromě toho zavedeme 30procentní clo na čalouněný nábytek. Důvodem je rozsáhlé "zaplavení" Spojených států těmito výrobky," uvedl Trump v příspěvku k uvalení cel na nábytek, jež zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti, stejně jako v případě nákladních automobilů.

EU chce vyvinout tlak na ruskou ropu. Plánuje obchodní opatření vůči té dovážené Družbou

Zprávy z firem

Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.

ČTK

Přečíst článek

Spojené státy také od 1. října uvalí clo ve výši 100 procent na všechny značkové i patentované farmaceutické výrobky, oznámil Trump. Výjimku z těchto cel budou mít podle něj firmy, které fyzicky zahájily výstavbu výrobního závodu ve Spojených státech.

Akcie farmaceutických firem na asijských trzích v reakci na zprávu prudce oslabily. Klesl tak index sledující čínské výrobce nábytku.

Bloomberg: Tether chce od investorů získat až 20 miliard dolarů

Trhy

Kryptoměnová společnost Tether, která spravuje největší světový stablecoin USDT, jedná s vybranými investory o kapitálové injekci v objemu až 20 miliard dolarů (zhruba 411 miliard korun). Podle informací agentury Bloomberg by transakce mohla ohodnotit firmu sídlící v Salvadoru na zhruba 500 miliard dolarů, čímž by se zařadila mezi největší soukromé podniky světa – vedle firem jako SpaceX či OpenAI.

ČTK

Přečíst článek

Ukrajina s NATO v zádech? Mohla by dobýt zpět okupovaná území, uvedl Trump

Politika

Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP. Za velký posun Trumpova slova označil také Zelenskyj.

ČTK

Přečíst článek

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dostal pětiletý trest vězení za svůj podíl na kauze financování prezidentské kampaně penězi z Libye. Pařížský soud jej ve čtvrtek uznal vinným ze zločinného spolčení a rozhodl, že Sarkozy musí nastoupit do vězení, i kdyby se proti verdiktu odvolal. Informují o tom tiskové agentury. Prokuratura požadovala pro Sarkozyho sedm let vězení. Sarkozy vinu odmítá.

Sedmdesátiletý politik dorazil na vyhlášení rozsudku v doprovodu manželky Carly Bruniové a tří synů. Sarkozy podle obžaloby v roce 2005, kdy zastával post ministra vnitra, uzavřel dohodu s tehdejším libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím. Díky tomu Sarkozy pro svou vítěznou prezidentskou kampaň z roku 2007 podle obžaloby získal od libyjského režimu miliony dolarů. Kvůli tomu byl obžalován z korupce, nelegálního financování kampaně, utajování zpronevěry libyjských veřejných peněz a ze zločinného spolčení.

Soud ve čtvrtek konstatoval, že Sarkozy se dopustil posledního zmíněného činu, dalších nikoli. Podle rozsudku spočívala Sarkozyho vina v tom, že „nechal své blízké spolupracovníky a politické stoupence, nad nimiž měl autoritu“, aby od libyjských činitelů získali či se snažili získat zdroje na prezidentskou kampaň, napsala agentura AFP.

Sarkozy přišel o Řád čestné legie

Politika

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu. Informoval o tom oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.

ČTK

Přečíst článek

Zákon porušili také Sarkozyho spolupracovníci a bývalí ministři Claude Guéant a Brice Hortefeux, rozhodl soud. Před spravedlností kromě exprezidenta stanulo 11 lidí, dvanáctý obžalovaný, francouzsko-libanonský podnikatel Ziad Takieddine, v úterý zemřel.

Podle komentářů francouzských médií dospěla justice k závěru, že se skupina kolem prezidenta pokoušela získat z Libye peníze, avšak nikoli přímo na pokyn Sarkozyho. Soud zároveň při vynášení rozsudku uvedl, že není žádný důkaz o tom, že by peníze od libyjského diktátora byly v kampani skutečně použity, píše AFP.

Sarkozy vinu odmítá

Politik vinu u soudu opakovaně odmítal, při lednovém stání prohlásil, že z Libye na kampaň nedostal ani cent. Dnešní rozsudek zatím není pravomocný a obhajoba se proti němu může odvolat.

Pravicový exprezident, který má v zemi stále řadu stoupenců, stanul před soudem už několikrát. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí rok Sarkozy místo nástupu do vězení nosil elektronický monitorovací náramek. Kvůli jeho vysokému věku však soud v květnu souhlasil s odstraněním sledovacího zařízení a se zrušením domácího vězení.

Sarkozy není prvním odsouzeným prezidentem Francie. Jacques Chirac, který zemi vládl v letech 1995 až 2007, stanul před soudem po odchodu z Elysejského paláce. Soud v roce 2011 tehdy devětasedmdesátiletému politikovi vyměřil dvouletý podmíněný trest za zneužívání veřejných prostředků, zneužití důvěry a zneužití vlivu v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.

Francií obchází strašidlo daně z bohatství. Je to řešení krize nebo zabiják ekonomiky, jak hrozí král luxusu Arnault?

Money

Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?

Karel Pučelík

Přečíst článek