Netanjahu v OSN: Izrael může uzavřít dohodu se Sýrií i Libanonem
Vítězství nad palestinským teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání Valného shromáždění OSN, kde slíbil zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze.
Izraelský premiér uvedl, že věří v dohodu se Sýrií, která zaručí svrchovanost jejího území a zajistí bezpečnost Izraele. I mír s Libanonem, kde Izrael vede boj proti militantnímu hnutí Hizballáh, je podle Netanjahua možný.
"Naše vítězství nad Hamásem by vedlo k výraznému rozšíření historických Abrahámovských dohod, které americký prezident Donald Trump zprostředkoval mezi mnou a arabskými vůdci před pěti lety," řekl dnes ke konci svého asi třičtvrtěhodinového projevu Netanjahu. Odkazoval tak na dohody, jímž se říká Abrahámovské podle biblického patriarchy Abraháma uctívaného židy i muslimy a které uzavřel Izrael za první Trumpovy vlády se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Marokem.
Válka Izraele s Hamásem v posledních dvou letech zostřila napětí na Blízkém východě. Podle Netanjahua ale naopak v důsledku povede k míru v regionu. Kromě kritiky izraelské vlády kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy, kterou někteří lídři z regionu označují za genocidu a která je odvetou za útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, odsoudila řada arabských vůdců tento měsíc Izrael také za letecký úder na katarskou metropoli Dauhá, kde se izraelská armáda neúspěšně pokusila zabít vysoké činitele Hamásu. Katar přitom spolu s Egyptem a USA zprostředkoval dvě příměří mezi Izraelem a Hamásem a snaží se dál o dohodu o zastavení bojů a propuštění rukojmích zadržovaných palestinskými ozbrojenci v Gaze.
Izraelská armáda zahájila očekávanou pozemní ofenzivu s cílem obsadit město Gaza, uvedl server Axios. Kroku podle něj předcházely intenzivní vzdušné útoky.
Izraelci zahájili očekávanou ofenzivu s cílem obsadit město Gaza
Politika
Napětí na Blízkém východě Izrael zostřil také letos v červnu, když 13. června zaútočil na íránskou jadernou a vojenskou infrastrukturu se zdůvodněním, že chce zničit íránský jaderný a raketový program. Írán pak v odvetě bombardoval izraelské území. Vzájemné letecké útoky trvaly 12 dnů, než Trump oznámil příměří mezi Izraelem a Íránem. Pár dnů předtím se do konfliktu leteckými údery na tři íránská jaderná zařízení jednorázově zapojily i Spojené státy. Izraelské útoky zabily několik vysokých íránských armádních velitelů a dvě desítky jaderných vědců, ale také mnoho civilistů, podle Teheránu při nich zahynulo přes 1000 lidí. V Izraeli íránské vzdušné údery podle úřadů usmrtily 28 lidí.
Netanjahu v OSN řekl, že Izrael a USA zdevastovaly íránský jaderný a balistický program. "S prezidentem Trumpem jsme slíbili, že zabráníme Íránu ve vývoji jaderných zbraní, a tento slib jsme splnili," prohlásil Netanjahu, jehož země zřejmě jaderné zbraně má, ačkoliv to nikdy nepřiznala. Netanjahu rovněž vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu; hlasovat o tom má Rada bezpečnosti dnes. Teherán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, ale obohacuje uran vysoko nad úroveň potřebnou pro civilní využití.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Izrael zaútočil na Hamás v katarské metropoli Dauhá
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
