Německo je opět „nemocným mužem Evropy”, varuje špičkový ekonom a emeritní šéf institutu Ifo

Přezdívku „nemocný muž Evropy“ si Německo vysloužilo na konci 90. let, kdy se složitě vypořádávalo s náklady na znovusjednocení. V posledních týdnech se čím dál častěji objevuje znovu, protože výroba v největší ekonomice Evropy nadále stagnuje a země se potýká s vysokými cenami energií. „Nejde o krátkodobý jev,” prohlásil na Ambrosetti Forum v Itálii Hans-Werner Sinn, emeritní šéf německého prestižního ekonomického institutu Ifo.

Podle Hanse-Wernera Sinna, emeritního prezidenta ekonomického institutu Ifo, kterému šéfoval v letech 1999 až 2016, je Německo opět „nemocným mužem Evropy“. Výzvy, které to představuje, zejména pokud jde o energetickou strategii země, by tak mohly nahrát stále populárnějším extrémně pravicovým stranám, míní.

Lukáš Kovanda: Německá ekonomika padá a s ní i ta česká

Názory

Důvěra v německou ekonomiku se v srpnu opět otřásla. Její ukazatel, který sestavuje Ifo institut, klesl na úroveň 85,7 bodu, z revidované červencové úrovně 87,4.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Přezdívka „nemocný muž Evropy“ byla původně používána k popisu německé ekonomiky v roce 1998, když se potýkala s náklady po znovusjednocení bývalého západního a východního Německa v roce 1990.

Srdcem nemocné ekonomiky je autoprůmysl

„Nejde o krátkodobý jev,” řekl Sinn v rozhovoru pro CNBC na Ambrosetti Forum v Itálii. „Souvisí to s automobilovým průmyslem, který je srdcem německého průmyslu a na něm závisí mnoho věcí,“ řekl.

Čínská automobilka BYD dobývá svět. V prodejích předstihla Mercedes i BMW

Zprávy z firem

Čínský výrobce elektromobilů BYD se poprvé dostal mezi deset největších automobilek světa z hlediska prodeje, předstihl tak německé automobilky Mercedes-Benz i BMW. Informoval o tom japonský hospodářský deník Nikkei Asia, podle kterého tím čínská firma ukazuje, že elektromobily mění podobu automobilového průmyslu.

ČTK

Přečíst článek

Automobily byly loni hlavním exportním produktem Německa a daje podle spolkového statistického úřadu tvořily 15,6 procenta hodnoty německého zboží prodaného v zahraničí.

Snaha o udržitelnost je problém

Velkou roli hrají i pochybnosti investorů o proveditelnosti německých cílů udržitelnosti. Jedním z cílů v současné době v hledáčku německé vlády je změnit zemi na uhlíkově neutrální do roku 2045. Tyto plány se dostaly do centra pozornosti po začátku ruské invaze na Ukrajině, kdy se Evropa snažila odpoutat od ruských dodávek plynu, jehož ceny vyletěly nahoru.

Čínský výsměch ekologii. Země staví uhelné elektrárny o výkonu, který by uspokojil poptávku Německa

Zprávy z firem

Čína má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o výkonu 243 gigawattů. To by stačilo pro uspokojení poptávky Německa. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) a Global Energy Monitor (GEM).

ČTK

Přečíst článek

Někteří kritici popsali německé ambice odklonit se od ruského plynu jako „velmi optimistické “, právě s ohledem na klimatické cíle země.

Ve svém projevu na Ambrosetti Forum Sinn řekl, že spoléhání se na obnovitelné technologie, jako je vítr a slunce, by způsobilo další „problém volatility“, což by mohlo pro podniky znamenat problémy. „Je velmi obtížné mít a udržovat dvojitou strukturu. Na jedné straně nestálou zelenou energii a na druhé straně konvenční energii k vyplnění mezer v dodávkách (zelené energie),“ řekl. „Jsou to dvojnásobné a vysoké náklady, což není dobré pro průmysl. Je to těžký směr,” dodal.

Lukáš Kovanda: Třetina německého průmyslu hrozí odchodem do zahraničí. Češi by zaplakali mezi prvními

Názory

Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Německo by mohlo podle srpnové analytické zprávy německé banky Berenberg ztratit dvě až tři procenta své současné průmyslové kapacity, protože společnosti přesouvají provoz do zemí, kde jsou plyn a elektřina levnější, jako jsou USA nebo Saúdská Arábie.

Lidé začínají pociťovat dopady „zeleného biče"

Objevují se však rostoucí známky rozčarování veřejnosti z posunu k udržitelnější Evropě, přičemž roli začíná hrát takzvaná rána „zeleným bičem“, kdy lidé již pociťují dopady přechodu k udržitelnosti na vlastních nákladech.

Němci si udělají vlastní Green Deal. Na výměnu kotlů a výrobu čipů dají pět bilionů korun

Politika

Německá vláda Olafa Scholze zvýšila rozpočet zvláštního fondu pro klima a transformaci na 212 miliard eur (asi 5,14 bilionu korun). Peníze půjdou v následujících čtyřech letech do šesti hlavních oblastí, které jsou podle kabinetu zásadní pro přechod Německa k bezemisní ekonomice, uvedla agentura Bloomberg.

duk

Přečíst článek

To by mělo podle Sinna politické důsledky. „Je tu jasný odpor. Populace se nyní přesouvá politicky doprava,” řekl Sinn s odkazem na popularitu extrémně pravicově orientované strany Alternativa pro Německo. „Směr politiky byl z ideologických důvodů zcela přetažen. V současné politice trochu chybí pragmatismu,” míní.

Německé federální ministerstvo pro hospodářské záležitosti a opatření v oblasti klimatu na žádost CNBC o komentář nereagovalo.

Zelené sny pohřbila energetická krize. Poptávka po uhlí roste, Češi loni vytěžili více než 35 milionů tun

Zprávy z firem

Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.

ČTK

Přečíst článek