Německé hospodářství v letošním roce poroste, odhadují v prognózách tři německé hospodářské instituty. Ekonomika podle nich letos vykáže růst o 0,3 procenta. V příštím roce tempo růstu zrychlí podle institutů Ifo a RWI na 1,5 procenta, podle IfW dokonce na 1,6 procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Oznámila to na základě prvního odhadu šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Přezdívku „nemocný muž Evropy“ si Německo vysloužilo na konci 90. let, kdy se složitě vypořádávalo s náklady na znovusjednocení. V posledních týdnech se čím dál častěji objevuje znovu, protože výroba v největší ekonomice Evropy nadále stagnuje a země se potýká s vysokými cenami energií. „Nejde o krátkodobý jev,” prohlásil na Ambrosetti Forum v Itálii Hans-Werner Sinn, emeritní šéf německého prestižního ekonomického institutu Ifo.
Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko. Uvádí to studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko. Kompletní osazenstvo unie by poškodil i rozpad jednotného trhu či eurozóny, ale méně.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 procenta.
Německá ekonomika kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste jen o 1,5 procenta, tvrdí šéf vlivného Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Svaz ještě na začátku roku počítal s meziročním růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta.
Nálada v německém automobilovém průmyslu se v květnu výrazně zlepšila. Výrobci aut nadále těží z vysokých prodejních cen a nečekají už žádné další výraznější potíže v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které zveřejnil mnichovský hospodářský institut Ifo.
Německým průmyslovým a velkoobchodním firmám se jen s problémy daří nahrazovat dovoz zboží z Ruska a Ukrajiny. Některé označují přechod na nové dodavatele kvůli válce na Ukrajině za obtížný až nemožný. Vyplývá to z průzkumu, který na svém webu zveřejnil hospodářský institut Ifo.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
