Zatímco firmy napříč odvětvími se v červenci dívaly do budoucnosti s lepší náladou než v červnu, nálada spotřebitelů šla dolů. A německým firmám se nechce investovat do průmyslu. Neplatí to ale o investicích do vojenské techniky.
Podnikatelská nálada v Německu se v říjnu poprvé za pět měsíců zlepšila, a to výrazněji, než se očekávalo. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Jeho index nálady se zvýšil na 86,5 bodu z 85,4 bodu v předchozím měsíci. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali méně výrazný nárůst, a to na 85,6 bodu.
Nálada v německém automobilovém průmyslu se v srpnu zhoršila čtvrtý měsíc po sobě. Nejdůležitější německé průmyslové odvětví strádá nedostatkem zakázek a s velkými obavami hledí do budoucnosti. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu hospodářského institutu Ifo. Podle agentury Reuters to není dobrá zpráva pro jednání mezi vedením a zaměstnanci největší automobilky v zemi Volkswagen, které dnes začne rokovat o snižování nákladů.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Oznámila to na základě prvního odhadu šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Přezdívku „nemocný muž Evropy“ si Německo vysloužilo na konci 90. let, kdy se složitě vypořádávalo s náklady na znovusjednocení. V posledních týdnech se čím dál častěji objevuje znovu, protože výroba v největší ekonomice Evropy nadále stagnuje a země se potýká s vysokými cenami energií. „Nejde o krátkodobý jev,” prohlásil na Ambrosetti Forum v Itálii Hans-Werner Sinn, emeritní šéf německého prestižního ekonomického institutu Ifo.
Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko. Uvádí to studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko. Kompletní osazenstvo unie by poškodil i rozpad jednotného trhu či eurozóny, ale méně.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 procenta.
Německá ekonomika kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste jen o 1,5 procenta, tvrdí šéf vlivného Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Svaz ještě na začátku roku počítal s meziročním růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,5 procenta.
Nálada v německém automobilovém průmyslu se v květnu výrazně zlepšila. Výrobci aut nadále těží z vysokých prodejních cen a nečekají už žádné další výraznější potíže v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které zveřejnil mnichovský hospodářský institut Ifo.
Německým průmyslovým a velkoobchodním firmám se jen s problémy daří nahrazovat dovoz zboží z Ruska a Ukrajiny. Některé označují přechod na nové dodavatele kvůli válce na Ukrajině za obtížný až nemožný. Vyplývá to z průzkumu, který na svém webu zveřejnil hospodářský institut Ifo.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
