Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zelené sny pohřbila energetická krize. Poptávka po uhlí roste, Češi loni vytěžili více než 35 milionů tun

Hnědouhelný lom Jiří je posledním velkolomem v Karlovarském kraji
ČTK
 ČTK

Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.

„Covid přinesl dramatický útlum poptávky. Následovalo však ekonomické probuzení Asie v kombinaci s energetickou krizí a nedostatkem zemního plynu. To přineslo bezprecedentní nárůst těžby hnědého uhlí v Česku," řekl generální ředitel společnosti Elektrárna Chvaletice Václav Matys. Nárůst těžby potvrdila i mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková. „Od druhého pololetí roku 2022, kdy prudce stoupla poptávka po energetickém uhlí, přijala Sokolovská uhelná opatření ke změně trendu postupného snižování objemu těžby a vrátila se na technologická maxima možného objemu těžby," uvedla.

Česko není ve světě výjimkou. Celosvětová produkce loni podle Evropy v datech ve srovnání s rokem 2021 stoupla o sedm procent, spotřeba vzrostla meziročně o 0,6 procenta, zároveň byla nejvyšší od roku 2014. Růst poptávky táhla především Čína, která vloni spálila více než 55 procent světové spotřeby uhlí, a Indie s téměř 13 procenty. V Evropě bylo Česko co do množství vytěženého uhlí na čtvrtém místě, premiantem bylo se 133 miliony tun Německo.

Sokolovská uhelná měla loni rekordní zisk, přes dvě miliardy

Skupina firem Sokolovské uhelné vykázala v loňském roce zisk téměř 2,3 miliardy korun. V roce 2021 byla skupina v mírné ztrátě 96 milionů korun. Na rekordním zisku z pohledu posledních let se podílel nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby, rostla také těžba i prodej uhlí. Samotná společnost Sokolovská uhelná a. s. měla loni zisk 2,28 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné na serveru justice.cz.

Přečíst článek

Letos podle dat těžba uhlí opět klesá a zřejmě se vrátí pod úroveň roku 2021. Tomu odpovídá například i výrazně snížená pololetní výroba elektřiny z uhlí v ČEZ. „Nejspíš jde o první projevy startující energetické transformace. Nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, v Česku především solárních elektráren, snižuje výrobu fosilních zdrojů," míní Matys. Upozornil, že úplné nahrazení uhelných a plynových zdrojů však stále brzdí nedostatek akumulačních kapacit a problémy s mezisezonním ukládáním energie.

Česko plánuje podle programového prohlášení vlády odstavit uhelné elektrárny do roku 2033. Nahradit je chce především novými jadernými zdroji doplněnými obnovitelnými zdroji energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu v té souvislosti v současné době připravuje aktualizaci státní energetické koncepce.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související