Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Josef Šelepa z TTC: Opustit Rusko bylo jediné správné rozhodnutí. Chceme se podílet na obnově Ukrajiny

Josef Šelepa - předseda představenstva holdingu TTC
použito se svolením TTC

Technologická a realitní skupina TTC je rodinná firma, které se od devadesátých let podařilo rozrůst do několika zemí světa a dnes ji tvoří třicítka společností. Orientuje se zejména na inovace v energetice a na železnici, je jedním z největších nezávislých provozovatelů datových center ve střední Evropě, má výrazné plány v segmentu realit a v příštích letech chce v Praze vybudovat technologicko-inovační centrum, kde by se soustředily start-upy z různých oblastí. „Máme v hledáčku vývoj speciálního modulu, který se stane součástí miniaturního čipu. Tyto čipy by se daly instalovat do chytrých elektroměrů, které by pak slaďovaly a predikovaly reálnou potřebu, spotřebu a nabídku elektřiny. Nakládání s energií se tak významně zefektivní,“ představuje plány předseda představenstva holdingu TTC Josef Šelepa.

Reklama

TTC za rok 2022 výrazně navýšila tržby i zisk. Přitom šlo o velmi složitý rok. Jak se vám podařilo uspět navzdory tomu, že jste se rozhodli opustit ruský trh?

Loňský rok byl úspěšnější, než jsme čekali. Trochu se nám podařilo navýšit jak obrat, tak EBITDA. Po pandemii se vracíme „na koleje“. Ačkoli v mých očích je ten návrat příliš pozvolný, uměl bych si představit, že by byl ještě rychlejší.

A ten ruský trh?

Reklama

Ano, to je velký zásah. Rusko bylo naším největším exportním teritoriem a měli jsme tam dost velké plány. Předpokládali jsme se v Rusku dostat cca na úroveň nějakých šesti sedmi milionů eur, což není zanedbatelné. V Moskvě jsme měli společný podnik, svůj podíl jsme prodali.

Jak složité bylo to samotné rozhodnutí opustit Rusko?

Rozhodování složité nebylo. Tedy v situaci, která nastala loni v únoru. Z lidského hlediska si ani jiné řešení nedokážu představit. A byznysově? Naším druhým největším zahraničním trhem je Ukrajina. A bylo nám jasné, že pokud se chceme rozvíjet na Ukrajině, neslučuje se to s přítomností na ruském trhu. Na Ukrajině věříme, že po skončení konfliktu se budeme podílet na rozvoji země. V tuto chvíli tam samozřejmě jsme nadále aktivní, ale nyní tam přirozeně není rozvoj infrastruktury úplně na prvním místě. Na ruském trhu jsme působili od devadesátých let, budovali jsme jej od nuly a povedlo se dosáhnout opravdu hodně. Ale rozhodnutí bylo jednoznačné, v Rusku nyní nejsme nijak aktivní.

Eva Hlavsová (Fondee): Mladým jsme vzali jistotu důstojného důchodu, naučme je alespoň investovat

Všichni asi trochu tušíme, že Češi na tom stále nejsou s finanční gramotností moc dobře. Odborníci i média bijí na poplach už řadu let, přesto školství ani rodiče zatím nebyli schopni jednat. Důkazem, že bylo potřeba něco dělat už dávno, je bezradnost Čechů v době rekordní inflace, která je jen za loňský rok připravila o více než 15 procent úspor. Jen málokdo z nich věděl, kam peníze uložit, aby o ně nepřišel, natož aby je zhodnotil. Obávám se, že pokud mladou generaci nenaučíme smysluplně spořit a investovat, tak na to ve stáří doplatí.

Přečíst článek

Je v současné době složitější působit v cizině? A nejde jen o válku na Ukrajině, ale také o pandemii a další události.

Pro nás je nyní priorita právě Ukrajina, kde máme hodně spolupracovníků, někteří jsou dokonce nyní i tady v Praze. Mimochodem jsme jedním z hlavních dodavatelů optických a komunikačních systémů na ukrajinské dráze a jak jsem zmiňoval, až se situace vyřeší, svou roli tam rozhodně chceme posilovat. Rozvíjet se zároveň chceme zejména v okolních zemích, hodně nám záleží třeba na Německu, kde máme připravenou celou řadu projektů. Slovensko ani nepovažujeme za klasickou cizinu, tam funguje hodně vzájemné synergie.

A mimo Evropu?

Před třemi roky jsme převzali značku UniControls, která měla vždy velký zvuk na zahraničních trzích zejména v oblasti železniční dopravy, a my na to dále navazujeme. Jsme aktivní na tureckém trhu, kde máme exkluzivní smlouvu s firmou Medel, pro kterou dodáváme infrastrukturu do vlaků v Turecku. Dodáváme ale třeba i do Japonska, Jižní Afriky, Ugandy, nebo Rwandy. Většinou jde o zařízení pro železnici, energetiku a další kritickou infrastrukturu.

Afrika je ve velkém byznysu označována za území budoucnosti. Chcete tam růst nějak razantněji?

Určitě ji máme v hledáčku. Zatím je to spíš takový ad hoc byznys. Nikdy jsme tam nebyli napřímo, vždy je to s partnery. Ale je to opravdu prostor nekonečných možností z hlediska technologického rozvoje, proto nás to samozřejmě láká. Nyní se například rýsuje jedna příležitost, která souvisí s rozvojem zdravotnictví. Budovali bychom komplexní komunikační systém, kterým by centrála řídila všechny své pobočky.

Český miliardář Daniel Křetínský

Bloomberg odkrývá ambice Daniela Křetínského. Miliardář chystá obří expanzi v západní Evropě

Český miliardář Daniel Křetínský vlastní elektrárny, maloobchod i média. Všechny jeho současné nákupy měly jedno společné. Firmy byly ve finanční tísni, informuje agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Jaké máte finanční plány pro rok 2023?

Letos bychom jako holding rádi překonali dvě miliardy obratu a EBITDu bychom chtěli navýšit nad 300 milionů. Myslím, že to jsou realistické plány.

TTC se věnuje řadě odvětvím, ale těmi hlavními jsou energetika, železnice a reality. Zaujal mě zejména váš realitní projekt Oxyma. Jak jste s tím daleko?

Vlastnictví realit je výhodné, protože jde o velmi stabilní byznys a máte lepší vyjednávací pozici vůči bankám, když chcete spolufinancovat některé projekty. Ale k Oxymě. My jsme hodně činí v chytré energetice, a tak jsme přemýšleli, jak bychom toto naše know-how mohli využít. V Malešicích, kde máme datová centra, plánujeme vybudovat trigenerační jednotku, v níž chceme využít nejenom elektrickou energii a teplo, ale i chlad. A v našich úvahách jsme šli ještě dál. Začali jsme přemýšlet, že by tu mohl vzniknout technologický park, v němž by se soustřeďovalo inovační, vědeckotechnické, průmyslové know-how. A v centru toho byla právě Oxyma. Takže to je cíl, na kterém pracujeme. Hotová by měla být na přelomu 2025 a2026. Mohly by tam být start-upy, výzkum, vývoj i výroba.

To je hodně ambiciózní.

Ale je to tak správně. Nám se hodně vyplatilo to, že jsme plně integrovali výzkum, vývoj, výrobu a prodej. V devadesátých letech nám to vyšlo. A vychází to pořád. Nejenom, že máme výrobu tady v Třebohostické, kde jsme si postavili takovou malou fabriku, ale koupili jsme nedávno ještě pardubickou společnost AWOS, která je jedním z největších českých nezávislých výrobců elektrotechniky pro řadu firem nejenom v ČR, ale v Německu i Americe. Tím jsme ještě posílili samostatnost. Dneska se vrací některá výroba z Asie. My se snažíme být u toho a část této výroby dostat k nám. Nejenom pro ČR, ale pro celou Evropu.

Miliardář Paukner vstupuje do Sokolovské uhelné

Miliardář Paukner a jeho Carbounion vstupují do Sokolovské uhelné

Miliardář a jeho holding Carbounion Petr Paukner vstupují jako menšinový vlastník do skupiny Sokolovská uhelná a její sesterské firmy SUAS. Výši transakce strany neuvedly.

Přečíst článek

O jakou konkrétní výrobu máte zájem? A jak jste s tím daleko?

Jde především o výrobu přístrojů, řídicích jednotek a dalších elektronických zařízení pro průmysl, energetiku, železnici, zdravotnictví a také například pro automotive. My máme na mysli ale ještě něco navíc. Součástí našeho holdingu je společnost Mycroft Mind, která se zabývá predikcemi dějů, zejména v energetice, ale také na železnici. Jedná se o spin-off Masarykovy univerzity. Oni umí skvěle predikovat například poptávku a spotřebu energií a na základě těchto dat může dojít k výrazně efektivnějšímu využití energií. To je jedna část příběhu. Druhá je na úrovni Evropské unie. Ta totiž přišla s takzvaným aktem o čipech, v rámci něhož chce Unie do roku 2030 zvýšit podíl výroby čipů na území států Unie z osmi na 20 procent, což je opravdu hodně. Dostali jsme se mezi čtyři české firmy, které se budou tohoto programu účastnit a dostanou granty dohromady přesahující miliardu korun. My máme v hledáčku vývoj speciálního modulu, který se stane součástí miniaturního čipu.

Co by to přineslo? A prosím laicky.

To je jednoduché. Tyto čipy by se daly instalovat do chytrých elektroměrů, které by pak slaďovaly a predikovaly reálnou potřebu, spotřebu a nabídku elektřiny. V energetické síti se sbírá ohromné množství dat, která se průběžně vyhodnocují jak v řídicích centrech, tak i na odběrných místech. Naše moduly jsou součástí tohoto procesu. Jejich řešení je založeno na strojovém učení a počítá s významným omezením výpočetních prostředků v chytrých elektroměrech. Nakládání s energií se tak významně zefektivní. A toto know-how lze využít i jinde, například na železnici.

Jak?

Nejlépe se to ukáže na konkrétním příkladu. V současnosti vlastníci vlakových souprav sledují zpravidla jen dva klíčové ukazatele. Tedy stáří vozu a počet najetých kilometrů. Přitom existuje velké množství dat, díky nimž lze údržbu a renovaci železničních vozů výrazně zefektivnit. I tady jde o velmi praktické využití dat a strojového učení, nebo umělé inteligence, jestli chcete použít tento termín.

Porcelánka Thun 1794 ukončí výrobu v provozu v Klášterci nad Ohří.

Výroba porcelánu v Klášterci přečkala covid i ceny plynu, recesi na trhu už ne. O práci přijdou desítky lidí

Porcelánka Thun 1794 ukončí výrobu porcelánu ve svém provozu v Klášterci nad Ohří. Zůstane tam jen dekorování, pálení a balení polotovarů z provozů Lesov a Nová Role. Z původních asi 180 zaměstnanců dostalo výpovědi 38 lidí.

Přečíst článek

Máte toho hrozně moc. Ve vedení firmy jste od samého začátku, tedy již déle než 30 let. Pořád vás to baví?

Baví. To víte, že kvůli penězům to asi nedělám. Ale já jsem takový zvláštní typ. Já jsem ani za socialismu nepracoval jenom kvůli penězům. Kdyby mě to nebavilo, nedělám to. Firmu jsme založili v pěti lidech a vlastně čtyři z nás se stále na vedení podílí. Ale nejde jen o to. Jde o množství lidí, kteří za tu dobu prošli mýma rukama. A taky mám teď dobrý pocit z toho, jak dobře funguje to, co jsem pomáhal budovat.

A pořád jste zavrtán do té každodenní exekutivy?

Není možné být v tom zavrtaný, ale občas mi to nedá a opět do toho vstoupím. Nejde o to, že bych chtěl pořád do něčeho vrtat. Ale za těch 30 let přeci jen máte určité zkušenosti a vztahy, že se to bez vás vždycky neobejde.

Velkým tématem je předávání firem. Daří se vám to?

Tak na 100 procent se to ještě nepovedlo ani v jedné z těch pěti zakladatelských rodin. Ale věřím, že se to ještě povede. Samozřejmě v dohledových orgánech zástupci rodin fungují. Ale v té klasické exekutivě ještě ne.

Josef Šelepa

Společně s několika svými bývalými spolupracovníky z Výzkumného ústavu telekomunikací, později státního podniku TESLA VÚT, stál u jeho privatizace. V jejím rámci vznikla nejprve společnost TESLA TELEKOMUNIKACE (dnes TTC TELEKOMUNIKACE), k ní přibyla v roce 1993 nově založená společnost TTC MARCONI. Tím byl položen základ skupiny TTC, kterou dodnes vlastní pět českých rodin původních zakladatelů. Impérium TTC postupně nabalovalo další a další společnosti a služby v dalších oblastech, vedle telekomunikací se orientuje zejména na železnici a energetiku. V současnosti se Šelepa v rámci holdingu TTC podílí na fungování více než 30 firem, které nabízejí služby do desítek zemí světa a má roční obrat 1,6 miliardy korun.

Řada stavebníků stále preferuje klasickou maltu před lepidly.

Všeho moc škodí. Akusticky a izolačně dokonalé cihly mohou ohrozit statiku staveb, varují projektanti

Stále technicky dokonalejší materiály nemusí být vždy výhrou. Své o tom vědí statici, kterým přidělávají starosti cihly, jež mají čím dál lepší akustické nebo tepelně izolační vlastnosti. Jejich výrobci se tak snaží vyjít vstříc poptávce a stoupajícím nárokům na nízkou energetickou náročnost staveb. Ty jsou pak ale náročnější na statiku, protože moderní zdicí prvky mohou být křehčí a mít nižší únosnost.

Přečíst článek

Senta Čermáková je novou výkonnou ředitelkou Czechitas

Czechitas hlásí úspěšnou akvizici. Do týmu přichází top manažerka Senta Čermáková

Novou výkonnou ředitelkou české neziskové organizace Czechitas, která vzdělává ženy v oblasti IT, se stala Senta Čermáková. Informaci Forbesu potvrdila Čermáková na své pracovní síti LinkedIn. Jedna z nejvlivnějších českých manažerek po mnoha letech v nadnárodních korporacích přechází do nezisku.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Jakub Höll vede tým operačních rizik pro ČR v Deloitte

Malé firmy si často myslí, že pro hackery nejsou zajímavé. Útoky přitom míří i na ně, říká Jakub Höll z Deloitte

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme