Výroba porcelánu v Klášterci přečkala covid i ceny plynu, recesi na trhu už ne. O práci přijdou desítky lidí
Porcelánka Thun 1794 ukončí výrobu porcelánu ve svém provozu v Klášterci nad Ohří. Zůstane tam jen dekorování, pálení a balení polotovarů z provozů Lesov a Nová Role. Z původních asi 180 zaměstnanců dostalo výpovědi 38 lidí.
Firma Thun 1794 nedostala od státu žádnou podporu v době dočasně snížené poptávky. Ukončení výroby porcelánu v Klášterci nebude dočasné, ale definitivní, uvedl generální ředitel firmy Vlastimil Argmann.
Výrobní hala jede na třetinu
„Je to nepříjemné, pro mě i osobně. V hale o velikosti 196 na 70 metrů se vyrábí tak ve třetině. Dál už provoz nelze zachovat. Odstupné nás bude stát asi dva miliony korun," doplnil Argmann. Na celkový počet zaměstnanců firmy, která má hlavní závod v Nové Roli na Karlovarsku, to zásadní vliv mít nebude, společnost bude mít nadále zhruba 460 až 480 zaměstnanců.
K budoucímu vývoji české ekonomiky je skeptických 60 procent českých firem. Nejčastěji očekávají její stagnaci nebo úpadek. Naopak optimismus vyjádřilo pouze sedm procent firem. Vyplývá to z rozsáhlého srpnového průzkumu mezi 1267 podniky, který na konferenci Česko na křižovatce představili prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Důvodem negativního postoje je hlavně absence strategických investic ze strany státu.
Skoro žádný optimismus. Většina českých firem je skeptická k vývoji tuzemské ekonomiky
Zprávy z firem
Porcelánce Thun 1794 se podařilo přežít i v době energetické krize, kdy se ceny plynu, který je pro výrobu porcelánu nezbytný, vyšplhaly na dříve nepředstavitelnou hodnotu. „Nyní, kdy se situace na trhu s energiemi víceméně stabilizovala na cenové úrovni, která je z hlediska budoucího vývoje akceptovatelná, se začaly projevovat dopady globální ekonomické recese masivním snížením poptávky po spotřebním zboží," popsal aktuální situaci firmy Argmann.
Zakázky klesly o pětinu
„Objem uplatněných objednávek od našich obchodních partnerů na dodávky porcelánu citelně poklesl, což se projevilo i na tržbách skupiny dosažených za první pololetí, které jsou o zhruba 20 procent nižší, než byly v roce 2022,“ podotkl.
Od počátku globální ekonomické recese firma podle něj žádala na všech dostupných úrovních o jediné, poskytnout sklářskému a porcelánovému průmyslu srovnatelnou podporu, jakou mají okolní země, zejména Německo a Polsko, tedy minimálně zavést možnost tzv. kurzarbeitu na překlenutí snížené poptávky, aby mohla firma zvládnout období snížené poptávky.
Česká republika jako jediná země EU ještě ve výkonnosti ekonomiky nedosáhla předcovidových úrovní. Na českém exportním fóru, které v Praze pořádá Asociace exportérů, to řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Česko podle ní hledá nový model růstu - mělo by řešit především situaci na trhu práce, zajistit cenovou stabilitu a zkrotit veřejné finance.
Horská: Výkonnost české ekonomiky jako jediná v EU nedosáhla předcovidových úrovní
Money
„Naší žádosti nebylo vyhověno se zdůvodněním, že ČR není tak ekonomicky silná jako Německo a nezaměstnanost v ČR je tak nízká, že se vláda propouštění neobává a tradiční český průmysl nemá jiné postavení než zahraniční montovny," doplnil Argamnn.
V loňském roce měla společnost Thun 1794 tržby 496 milionů korun a dosáhla i přes kritickou situaci na trhu s energiemi zisku šest milionů korun. Nejvíce zboží se loni, zejména díky promo akcím v obchodních řetězcích, prodalo v Česku, 46 procent. Dalších 21 procent šlo do zemí Evropské unie, 14 procent do zemí bývalého Společenství nezávislých států, zbývajících 19 procent šlo do dalších zemí po celém světě. Firma loni investovala 22,7 milionu korun, a to hlavně do úsporných opatření.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Lukáš Kovanda: Třetina německého průmyslu hrozí odchodem do zahraničí. Češi by zaplakali mezi prvními
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
